Praha - V devadesátých letech se republika přestala objevovat v popředí světových tabulek největších znečišťovatelů ovzduší exhalacemi oxidu siřičitého z neodsířených elektráren. Nyní se stává rekordmanem znovu. Tentokrát kvůli znečištění ovzduší drobným prachem - může za to především vytápění domácností uhlím a automobilová doprava.
"Česká republika patří dlouhodobě k nejhorším zemím v Evropské unii," konstatuje se v Národním programu snižování emisí, který schválila vláda. Hůř než obyvatelé českých měst jsou na tom pouze Italové a Slovinci. Na stejné úrovni s Čechy jsou Řekové. Státy jižní Evropy ovšem mají vzhledem ke klimatickým podmínkám mnohem "lepší" předpoklady pro vyšší znečištění prachovými částicemi.
Koncentrace mikroskopického prachu, který má prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví a může způsobovat i rakovinu, byly v Česku podle posledních údajů Eurostatu zhruba na stopadesátiprocentním průměru všech pětadvaceti zemí Evropské unie.
Nejšpinavější státy
KONCENTRACE PRACHU (mikrogramy/m3)
- Itálie: 50
- Slovinsko: 41
- Česko: 40
- Řecko: 40
- Polsko: 37
- Belgie: 36
- Portugalsko: 35
- Slovensko: 33
- Španělsko: 32
- Holandsko: 32
- Průměr EU: 27
- Rakousko: 25
- Německo: 23
- Velká Británie: 23
- Francie: 21
- Švédsko: 18
- Estonsko: 18
- Finsko: 14
- Irsko: 12
Česko prohrálo i s Velkou Británií
Také ve srovnání dlouhodobých trendů je na tom Česko špatně. Lidé z Českého hydrometeorologického ústavu porovnali, jak se měnily koncentrace jemného prachu v České republice a Velké Británii. Experti ve srovnání zohlednili i nejšpinavější území v obou zemích (u nás to byl Český Těšín).
"Ačkoliv v letech 1998 a 1999 byla výchozí situace obou zemí velmi podobná, od roku 1999 se začal v České republice projevovat negativní trend, a to jak v republikovém průměru, tak ve vybrané nejzatíženější lokalitě," uvádí se ve vládní zprávě, kterou připravilo ministerstvo živnotního prostředí. Zatímco v Česku je patrný potupný nárůst koncentrací jemného prachu, na britských ostrovech křivka nestoupá.
Nejšpinavější? Severní Morava
Vysokou úroveň znečištění jemným prachem potvrzuje i "ekologická" mapa Evropy. Většina území je pokryta tmavě žkutou barvou, která znázorňuje vyšší koncentrace mikroskopických prachových částic.
Nejtemnější barva, která představuje nejvyšší znečištění, je nad severní Moravou. "Ostravsko-karvinská oblast patří k nejvíce zatíženým územím v celé Evropě," konstatuje se ve zprávě ministerstva životního prostředí.
Podle předběžných údajů se přitom na severní Moravě ovzduší vloni opět zhoršilo. "Meziroční zhoršení kvality ovzduší je patrné především na Ostravsku," konstatuje ministerstvo životního prostředí. Mezi oblasti s nejvíce špinavým ovzduší patří rovněž Ústecký kraj, Praha a Brno.
Bursík: Musíme trend otočit
Vláda v pondělí schválila ambiciózní plán, na jehož konci má být razantní snížení zamořeného ovzduší. Jedním z opatření je rozšíření pravomocí obecních úřadů kontrolovat přímo v domech, čím lidé topí. Kabinet si od toho slibuje, že se tak zamezí tomu, aby lidé nespalovali nekvalitní uhlí nebo dokonce odpadky.
Kromě drobných částic prachu se v posledních letech zvyšují v ovzduší koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků, které ze dvou třetin pocházejí rovněž z vytápění domácností.
"Jde o látky, které znamenají bezprotřední riziko pro zdraví lidí. Proto zhoršující se trend musíme zastavit," řekl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Prach zkrátil Čechům život o rok
Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 v Evropě na znečištění ovzduší mikroskopickým prachu 370 tisíc lidí.
V Česku v tomto roce nejjemnější prachové částice zkrátily předpokládanou délku života o téměř dvanáct měsíců. Pokud se podaří radikálně snížit znečištění ovzduší, mělo by být v roce 2020 toto zkrácení menší asi o polovinu, tedy na půl roku.
Pokud se podaří vyčistit vzduch nad celou Evropskou unii, za osmnáct let by počet předčasných úmrtí měl klesnout na zhruba 230 tisíc obyvatel.
Vědci ověřili, že drobné částice prachu, na které se navíc vážou i další škodliviny, nepůsobí negativně jen na dýchací ústrojí. Zvyšují i onemocnění a úmrtí na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic.
