reklama
 
 

Česko hledá IT odborníky. Zn: Vymírají

30. 3. 2007
Česku chybějí desítky tisíc informatiků.
Doporučujeme

Praha - Pokud univerzity nedodají firmám nové odborníky, přijde země o šanci stát se technologickou mocností.

Dnes firmám chybí 20 tisíc znalců informačních technologií (IT), školy přitom každý rok opouští o dva tisíce méně informatiků, než je třeba. Počítačové firmy proto žádají zásadní změny v systému vysokých škol.

Nedostatek IT absolventů se podle nejvyšších manažerů společností ANECT, IBM, ICZ, Microsoft a Novell stát ani nesnaží odstranit. "Pokud ministerstvo školství a univerzity své chování nezmění, skončí to tak, že se ekonomika nebude moci opřít o inovace a služby s vysokou přidanou hodnotou. Nebude nikoho, kdo by je vykonával," varuje ředitel české pobočky společnosti Novell Aleš Kučera.

IT firmy požadovaly změny na konferenci, kterou pro úzký okruh manažerů uspořádal časopis Inside.

Montovnám se daří

Infobox

Infobox

Co překáží výchově odborníků

  • 1) Univerzity přehlížejí poptávku po pracovních silách.
  • 2) Neexistují školy, které by vychovávaly studenty přímo pro praxi.
  • 3) Stát nechce výrazněji dotovat obory, které mají perspektivu.
  • 4) Střední školy nabízejí univerzitám málo maturantů se znalostí matematiky, informatiky a jazyků.
  • 5) Výuka na univerzitách je málo efektivní a jen zlomek studentů informačních technologií školu dokončí.
  • 6) Firmy nespolupracují s univerzitami na výzkumných projektech.


Jak firmy nahrazují chybějící lidi

  • 1) Nakupují IT-odborníky v cizině, především na Slovensku a v Bulharsku. Například Rumuni jsou ale příliš drazí.
  • 2) Školí absolventy univerzit v kurzech, které trvají až dva měsíce. Někdy je posílají do zahraničních centrál.
  • Zkoušejí zřizovat vlastní školy pro absolventy středních škol.
  • 3) Zavádějí model mistr-tovaryš. Zkušený IT-odborník úkoluje dva mladší spolupracovníky, kteří postupně mohou převzít jeho agendu.
  • 4) Některé specializace, jako jsou vývojář, anebo správce databáze, se mohou vyvážet do ciziny ("outsourcovat").

 

"Přejít na služby s vysokou přidanou hodnotou je pro Českou republiku příležitost. Volné okno ale vydrží jen 5-10 let," řekl Jiří Voříšek z Vysoké školy ekonomické.

Právě IT služby patří k těm, které mají nejvyšší přidanou hodnotu. Loni v Česku překročila 50 procent.

V zemi se zatím nejvíc investuje do průmyslu, který se drahým službám nemůže rovnat. Největší továrny, které vyrábějí automobily, případně montují počítače, loni vykázaly přidanou hodnotu 14 respektive 10 procent.

Automobilky však dosud shánějí své zaměstnance snáze než počítačové firmy.

A bude hůř

Potvrdil to i výzkum, který řídí profesor Voříšek. Zatím odhalil, že v Česku pracuje 150 tisíc informatiků, z nichž má 57 procent vysokoškolské vzdělání. Jejich počty však budou v příštích letech spíše klesat, protože jen k udržení stavu je třeba, aby školy udělily diplom třem a půl tisícům absolventům ročně.

Školský systém je však tak málo efektivní, že to nedokáže splnit. Vysoké a vyšší odborné školy loni přijaly 9 a půl tisíce zájemců o studium vyspělých technologií, absolventů s titulem magistr, bakalář a diplomovaný specialista však byla jen třetina.

"Ze tří a půl tisíce absolventů však bylo dva tisíce bakalářů, kteří zpravidla nastoupili do magisterského studia," upřesnil Voříšek, že se na trhu práce objevilo jen dva tisíce nových počítačových expertů.

Nekvalitní zboží

Firmy si přitom také stěžují, že úroveň nových odborníků vycházejících ze škol je slabá. I když je o vysoké platy v IT službách zájem (jsou v průměru dvojnásobné, než v jiných odvětvích), dotázaní manažeři tvrdí, že obvykle přijmou jen každého čtyřicátého zájemce.

Manažeři tvrdí, že potřebují dva typy zaměstnanců. První musí být vyškolení ke speciální práci s běžnými technologiemi, aby mohli okamžitě zvládnout běžnou rutinu. U druhých je potřeba kvalitní všeobecné vzdělání, které umožní, a se ve společnosti změnil na pracovníka vývoje.

"Školy vám nemohou vždy dodat přesně toho pracovníka, kterého potřebujete. Pokud by to dokázaly, nebudete inovativní společností," vysvětlil ředitel Kučera. Tvrdí ovšem, že jeho společnost má potíže sehnat dost zaměstnanců prvního i druhého typu.

Stesky manažerů potvrdil i Voříškův výzkum, ve kterém počítačové firmy popisovaly, co by měli absolventi univerzit umět. Po srovnání s učebními plány se ukázalo, že školy zprostředkují dostatečné technické znalosti, nedávají však žádnou orientaci v ekonomice a právu, navíc neučí studenty komunikovat s druhými lidmi.

Burza raději nebere

Studijní obory jsou příliš úzce zaměřené, studenti se navíc přednášené předměty pořádně nenaučí. Většina z nich chybí základní znalosti pro práci s počítačem.

Burza cenných papírů tak přestala přijímat absolventy Vysoké školy ekonomické, protože neumějí programovat ani na elementární úrovni a místo toho začala podporovat pokus o univerzitu, která má vychovávat pouze informatiky.

Snaží se o to společnost Unicorn, které se už podařilo akreditovat tři bakalářské obory. Chce vychovávat zaměstnance pro burzu, Microsoft a Oracle.

"Nejde nám o byznys, naše mateřská společnost školu z větší části financuje," vysvětlil ředitel školy Marek Beránek.
Beránek tvrdí, že absolventi univerzit nemají potíže pouze s počítači, většině z nich je třeba platit také kurzy angličtiny. To se prý jeho absolventům nestane.

Ministerstvo spí

Spoléhat na vlastní školy budou muset firmy zřejmě i v příštích letech. "Od ministerstva školství v nejbližší době zlepšení nečekejte," upozornila manažery Miroslava Kopicová, která byla ministryní v první Topolánkově vládě.

Aby ministerští úředníci mohli něco změnit, muselo by se prý nejdříve reformovat ministerstvo.   

Plán, jak zavést spolupráci univerzit a podniků, přitom doporučila Čechům koncem minulého roku OECD v tzv. "Country note". Ministryně Kopicová tehdy plán uvítala, reforma univerzit se však nedostala do programového prohlášení ani legislativního plánu nové vlády.

Zatím jen marketing

Manažeři pochybují o tom, že za současných podmínek mohou firmy s univerzitami spolupracovat.

Například doporučení, aby firmy začaly vysoké školy dotovat, odmítl ředitel společnosti ANECT Miroslav Řihák: "Absolventy si chci kupovat, nechci je sám vyrábět. Kdybych třeba začal stavět, nebudu přece sám vyrábět železobetonové desky, ale najdu si pro ně dodavatele," upozornil.

Investice do škol mu přitom ani v nejmenším nezaručí, že studenti skutečně nastoupí do sponzorské firmy.

Dosud podniky sponzorují pouze jednotlivé studenty. Navíc připouštějí zájem investovat do společných výzkumných projektů, mohly by školám předávat své zkušenosti. Podle doporučení OECD může takovou spolupráci zprostředkovat vstup manažerů do správních rad univerzit. Bez reformy však něco takového nepůjde.

Irský příklad

Stát si může vzít příklad z Irska, které podpořilo nástup nových technologií tím, že investovalo do čtyř technických oborů.

Stát by měl zastoupit univerzity při jednání s velkými zahraničními investory. Společnosti jako IBM, Microsoft, nebo Oracle nedávají svým zdejším pobočkám volnou ruku pro dohadování spolupráce s vysokými školami.

"Zatím nás podporují jen z peněz, které mají na marketing," upozornil Ota Novotný z Vysoké školy ekonomické.

autor: Petr Holub

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama