Praha - Evropská unie si před sedmi lety vytýčila ambiciózní plán: Do roku 2010 zastavit vymírání živočichů a rostlin, které kvůli člověku nabralo neuvěřitelnou rychlost.
Už dva roky před vypršením stanoveného termínu je jasné, že Brusel svého cíle nedosáhne. "Je zřejmé, že pokles pokračuje, že se tento trend nepodaří zvrátit," uznal Jan Dusík, první náměstek českého minista životního prostředí.
Pro Česko, které je právě na počátku svého předsednictví Evropské unii, je právě ochrana biologické rozmanitosti jednou z ekologických priorit.
Nedává si velké cíle, spokojené by bylo i za dílčí úspěch. "Aspoň negativní trend zpomalit," poznamel Dusík.
Polovina druhů na odpis
Evropská agentura pro životní prostředí nedávno vydala zprávu, z níž vyplývá, že vyhynutí hrozí bezmála polovina živočišných druhů. Z kontinetu by například mohlo zcela zmizet 42 procent původních savců, 43 procent ptáků, 45 procent motýlů a plazů nebo 52 procent sladkovodních ryb.
Jen za posledních 35 let poklesla podle Světového fondu na ochranu přírody biologická rozmanitost kvůli ztrátě přirozeného prostředí a komerčnímu využívání přírodních zdrojů o celou třetinu.
Intenzivní lov, rozšiřování chovu domácích zvířat a další lidské aktivity například zavinil, že byl v minulosti vyhuben kozorožec pyrenejský, který kdysi obýval rozsáhlé území Pyrenejského poloostrova.
České eko-priority v čele EU
- Ochrana klimatu a adaptace na dopady globálního oteplování
- Ochrana lidského zdraví a životního prostředí před průmyslovými emisemi a dalšími škodlivinami
- Udržitelná výroba a spotřeba včetně ekologického označování výrobků a ekologického řízení podniků
- Ochrana biologické rozmanitosti
Také Česko se může "pochlubit" vyhubenými nebo silně ohroženými druhy. Jeden příklad je poměrně čerstvý. Z Bílých Karpat, posledního místa v republice, úplně zmizel celosvětově ohrožený žluťásek barvoměnný.
"Ještě v roce 2004 zde byly pozorovány desítky kusů, v roce 2006 dva kusy a v letech 2007 a 2008 ani jediný motýl," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a v Entomologickém ústavu Akademie věd. Konvička je vedoucím týmu, který motýly v Bílých Karpatech sleduje.
Bez včel nebude potrava
Vymírání druhů přitom může mít konkrétní negativní dopad i na život lidí, za příklad mohou posloužit obyčejné včely.
"Asi dvě třetiny plodin, které jsou pro svět zdrojem potravy, závisí na opylování hmyzem," poznamenal na loňské konferenci OSN o biodiverzitě Ahmed Djoghlaf, výkonný tajemník celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti.
Na východě Spojených států přitom už uhynulo na 70 procent včelstev, v Německu asi 25 procent. "Kdyby tito opylovači zcela zmizeli, zmizilo by i mnoho druhů rostlin. Odtraníme-li jediný článek řetězu, řetěz se přetrhne," vysvětlil Djoghlaf.
Škody za desítky miliard eur
Ztráta živočišných a rostlinných má i svou finanční stránku. Experti nyní pracují na studii, která má vyčíslit ekonomické ztráty, způsobené do roku 2050 úbytkem biologické rozmanitosti a zánikem takzvaných ekosystémových služeb.
Například na počátku 20. století pěstovali indičtí farmáři na 30 tisíc nejrůznějších odrůd rýže, do současnosti jich zůstalo sotva třicet. V Německu ze 63 dříve chovaných hospodářských zvířat je 52 zařazeno do kategorie ohrožených nebo zranitelných druhů.
Experti zatím odhadují, že mezi lety 2000 až 2050 hrozí kvůli ztrátě biodiverzity roční ztráta okolo 50 miliard eur ročně.
"Jenom v odvětví mořského rybolovu je v sázce 80 až 100 miliard dolarů zisku a 27 milionů pracovních míst. A také zdraví více než miliardy lidí, pro které je rybolov jediným zdrojem živočišných proteinů, zvláště v rozvojových zemích," varoval Pavan Sukhdev, člen expertního týmu.
Například počty aljašských tresek klesly od roku 2007 na polovinu. Podle Greenpeace se tak rybářský průmysl Spojených států, největší na světě, dostal na pokraj kolapsu.
Obrana před neevropskými živočichy a rostlinami
České ministerstvo životního prostředí se pokusí najít s ostatními členskými státy Evropské unie v následujícím půlroce cestu, jak ubývání biologické rozmanitosti aspoň zpomalit.
"Debatu chceme rozprostřít po celou dobu našeho předsednictví," řekla na dotaz Aktuálně.cz Veronika Hunt Šafránková, ředitelka ministerského odboru Evropské unie.
Jedním z témat bude i snaha zabránit šíření neevropských živočichů a rostlin, které jsou mnohdy pro původní druhy značným nebezpečím. Například norek americký, který brání návratu norka evropského.
Americký norek za sebou nechává spoušť. "Úplně vyluxuje potok," řekl Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody. Například na Domažlicku norek americký likviduje veškeré vodní ptactvo na rybnících i řekách.
Podle odhadů stojí boj proti invazivním druhů, které mohou narušovat přírodní rovnováhu a dokonce i ohrožovat zdraví lidí, minimálně 12 miliard eur, tedy asi 310 miliard korun.
"Invazivní druhy jsou vážnou hrozbou pro biodiverzitu. Zastavit omezování biologické rozmanitosti v Evropské unii není možné, pokud se nepustíme do boje proti těmto nevítaným návštěvníkům," řekl eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
V Evropě žije v současnosti podle unijního projektu DAISE bezmála jedenáct tisíc nepůvodních druhů, přičemž deset až patnáct procent z nich působí vážné problémy. V Česku mezi ně patří třeba bolševník velkolepý, který lidem může způsobit popáleniny.
