reklama
 
 

České dítě hraje v loterii škol, nenaučí ho stejně

30. 1. 2011 5:45
Podle průzkumu nejlépe s potenciálem dětí pracují v Jihomoravském kraji

Praha - Rodiče na jižní Moravě mají štěstí. Když odvádějí své dítě do školy, mají v tomto kraji největší šanci, že škola dostane z dítěte to nejlepší, čeho je schopné.

Společnost Scio zkoumala u stovek základních škol, jak lidově řečeno "umí učit". Na opačném pólu než Jihomoravský kraj skončila severní Morava. Dvě třetiny dětí tam umí méně, než by na základě svých schopností umět mohly.

"Porovnáváme výsledky testů z jednotlivých předmětů s výsledky testů z obecných studijních předpokladů. Z toho poznáme, že děti se stejnými předpoklady na různých školách dosahují jiných výsledků," říká Lenka Macháčková ze společnosti Scio.

Testy prošlo 39 tisíc žáků. Na 350 školách testovali znalosti a schopnosti žáků 6. tříd, tisícovka škol nechala otestovat žáky z devítek.

V závěsu za jižní Moravou jsou v efektivitě vzdělávání jižní Čechy, Zlínský či Pardubický kraj. Naopak neslavně skončily školy v Plzeňském či Moravskoslezském kraji.

Klíčový faktor učitel

Jak dopadlo srovnání škol v hlavních předmětech? V češtině dokázaly nejvíce využít předpoklady svých svěřenců školy v Jihomoravském kraji - přes 43 procent škol dovede dobře využít potenciál dětí. V Plzeňském kraji je takových škol jen necelých patnáct procent.

U matematiky je největší šance najít školu, kde dobře učí, v Jihočeském kraji. Zároveň je tam ale skoro stejně velká část škol, kde jsou výsledky naopak slabé. Průměrných škol je málo.

Podívejte se, jak se děti učí nové písmo: 

Jedna ze škol, kde dokážou děti naučit více než je průměr v republice, je břevnovská škola Jana Ámose Komenského. "Jak to děláme? Je to otázka celého systému. Samozřejmě klíčový je faktor je učitel, ale i kvalita školního vzdělávacího programu, kontrola nebo provázanost předmětů," říká ředitel školy Luděk Soustružník.

O metodě jsou pochybnosti

Obecné studijní předpoklady, na kterých Scio srovnání staví, v České republice nikdo jiný u dětí nezkoumá. Sledují například, jak dítě umí pracovat s informacemi, analyzovat je, vyhledávat je v textu, tabulce či grafu. Ne všichni experti se ale na takovém hodnocení shodnou a ne všichni ho mají za relevantní pro sestavování žebříčků kvalitních škol.

Odbornice na školskou problematiku i testování ve školství Jana Straková o metodě pochybuje. "Nikdo přesně neví, co test obecných studijních předpokladů měří, zda škola může hodnotu, které dítě dosáhne ovlivnit či ne.

Nevím, zda se posuzuje, jak škola umí pracovat s rodinným zázemím dítěte či znalostmi, které si přinese. Při hodnocení škol, podle takových nejasných kritérií bych byla opatrná," říká Jana Straková.

autor: Veronika Lehovcová Suchá | 30. 1. 2011 5:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama