Praha - Černá čísla, která stíhají celou Evropu: každý třetí člověk dostane rakovinu a každý čtvrtý na ni pak zemře. Jen za minulý rok si zákeřná nemoc vyžádala na starém kontinentu více než milion obětí.

Přesto se najdou místa, kde se na rakovinu umírá daleko méně. Vypořádat se s ní umějí Skandinávci, Švýcaři nebo obyvatelé Středomoří.

Češi ale mezi nimi nejsou. Ti naopak evropský průměr v úmrtnosti na novotvary převyšují. A to téměř dvojnásobně.

Proč tomu tak je?

Místo operace čípky

Jako odpověď by mohl sloužit příběh čtyřiasedmdesátileté Jarmily Zapletalové z Olomoucka.

Před pěti lety jí lékaři odoperovali nádor tlustého střeva a konečníku, pak prodělala chemoterapii. Dnes je v pořádku, dochází jen na občasné kontroly. Strach má ale pořád. Novotvar jí totiž lékaři objevili poměrně pozdě.

"Na první prohlídku jsem přitom šla mnohem dřív - už dva roky před operací. Už tehdy jsem měla podezření kvůli krvi ve stolici. Doktor mě ale poslal domů s receptem na čípky. Řekl, že mám hemeroidy," vzpomíná seniorka.

Nádor tak mohl další dva roky růst. Lékaři si ho všimli, až když byl dlouhý půl metru.

Podobných případů bude po celém Česku řada. Přiznává to i šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

"Ještě donedávna u nás chyběla prevence. Celá polovina nádorů se tak skutečně dostala k lékařům až v pokročilém stadiu, kdy už se dá lidem jen těžko pomoci," přiznává Vorlíček.

Rakovina tlustého střeva a konečníku je přitom českým strašákem číslo jedna - nikde jinde na světě jí netrpí tolik lidí jako právě u nás. Každým rokem "vyroste" dalším 8300 lidem.

Situace se ale podle Vorlíčka mění, a to díky takzvaným screeningovým programům. Lidé nad padesát let se mohou nechat preventivně vyšetřit v několika centrech v každém regionu. Vše je zdarma.

"Lidé přesto nechodí. Podle soukromého průzkumu, který jsem si udělal mezi známými, se bojí a stydí. Vyšetření konečníku je totiž poměrně choulostivá a nepříjemná záležitost," podotkl Vorlíček.

Za čtvrtinu úmrtí může rakovina

Rakovina tlustého střeva a konečníku ale není jediným problémem české onkologie.

Například se zhoubným nádorem slinivky břišní zemře do pěti let devět z deseti pacientů. Pouze 20 procent nově zjištěných nádorů může jít na operaci, která představuje nejúčinnější metodu k potření nemoci. I pak se ale nemoc navrací.

Podobné je to s rakovinou jater, jícnu, plic nebo žlučníku.

Související

Původci nemocí ve fotografiích

13 fotografií

Celkem se pak na rakovinu v Česku léčí kolem 400 tisíc lidí. Podle statistik, které sesbírala pražská Univerzita Karlova, každý rok zemře zhruba 28 tisíc z nich. Například vloni to bylo 27 891 pacientů. Novotvary jsou tak příčinou více než čtvrtiny českých úmrtí.

Ve Skandinávii přitom podlehne rakovině dvakrát méně lidí. V sousedním Německu či Rakousku si nemoc vyžádá zhruba o třetinu méně obětí.

V každé zemi jinak

Evropská komise vysvětluje: Rakoviny přibývá v celé Evropě, to je dáno mimo jiné stárnutím populace. Pokud jde ale o různé počty úmrtí v jednotlivých zemích, ty mají na svědomí "nepřijatelné rozdíly v kvalitě zdravotnických zařízení a v dostupnosti léčby".

V Česku se například ještě před pěti lety nacházel jen jeden lineární urychlovač - přístroj na ozařování nádorů - na 416 tisíc obyvatel. Evropský průměr byl přitom kolem 220 tisíc. Češi se na něj dostali až dnes.

Evropské komisi také vadí, že v řadě zemí zbudou na prevenci nádorových onemocnění jen 3 procenta všech peněz, které se vydají na léčbu rakoviny.

Lidé si kopou hrob vidličkou a nožem

Podle dalších lékařů by mohli krutá čísla zmírnit i samotní pacienti. Například podle Jaroslava Šimíčka z Fakulty zdravotnických studií Ostravské univerzity si občas lidé doslova "kopou hrob vidličkou a nožem."

Stačilo by, aby ze života vypustili příliš živočišného tuku, cigarety a přidali trochu tělocviku a mohli by na rakovinu umírat méně. Nejvíce je to podle něj vidět v zemích na severu Evropy nebo okolo Středozemního moře, kde jsou místo červeného masa pravidelnou součástí jídelníčku mořské ryby.