reklama
 
 

Češi mezi bankrotáři, stát škrtí zdravotnické výdaje

14. 8. 2012
Česko jako jedna z mála zemí šetří na výdajích za zdravotnictví, zjistila OECD
Doporučujeme

Praha - Češi jsou jedním z mála národů, které si nechaly sáhnout na zdravotnictví. Zjistili to experti OECD, kteří srovnali zdravotnické výdaje vyspělých zemí v období po finanční krizi.

Více než Česká republika škrtají pouze země, které finanční krize přivedla na pokraj bankrotu a které musely žádat zahraniční pomoc. Konkrétně jde o Řecko, Irsko a Island.

Ve studii "Růst ve zdravotnických výdajích brzdí a zastavuje" upozornila OECD, že rokem 2010 skončil dlouhodobý trend rychlého zvyšování veřejných dotací.

"Během období 2000-2009 rostly zdravotnické výdaje skoro o pět procent ročně ve všech vyspělých zemích. V roce 2010 ale následoval nulový růst a předběžná data z některých zemí předpovídají malý nebo žádný růst v roce 2011," stojí ve studii uznávané světové organizace.

Z podrobných tabulek vyplývá, že průměrný roční růst zdravotnických výdajů českého státu dosahoval 5,4 procenta a mírně překračoval průměr OECD. Ještě rychleji rostly veřejné výdaje v dalších zemích, které doháněly vysoký standard západní Evropy, například na Slovensku, v Polsku, Turecku, Řecku, Irsku, Estonsku, Koreji nebo Chile.

V klubu bankrotářů

V roce 2010 ovšem veřejné zdravotnické výdaje spadly v průměrné zemi OECD o polovinu procenta. Důvodem byly výpadky rozpočtových příjmů během krize v roce 2009.

Pouze nejbohatší země jako Spojené státy, Nizozemsko, Německo, Francie nebo Švýcarsko si dovolily ten luxus, že zdravotnické výdaje nadále zvyšovaly aspoň tím tempem, kterým začaly v roce 2010 jejich ekonomiky opět posilovat.

Opačným extrémem byly v roce 2010 Řecko, Irsko a Island, tedy země, které během krize prakticky zbankrotovaly a kde ekonomika zpomalila, i když ve většině Evropy už bylo lépe. Snížily proto zdravotnické výdaje z roku na rok o desetinu.

Do klubu zdravotnických úspor se podle statistiky přidalo i Česko, které škrtlo zdravotnické výdaje skoro o pět procent. Jeho přístup je výjimečný, protože ekonomické oživení bylo v té době stejně rychlé jako například ve Švýcarsku.

Výrazněji škrtalo ještě Estonsko. Jeho úspory byly proti Česku poloviční, i když tamní ekonomika propadla rok předtím o čtrnáct procent, tedy třikrát hlouběji než v Česku.

Škrty bez konce

Experti OECD zjišťovali, na čem stát či veřejné pojišťovny nejvíc ušetřily. Češi, Irové, Islanďané i Estonci slučovali nemocnice a nahrazovali nákladné hospitalizace nabídkou jednodenní chirurgie. Zaváděli či zvyšovali poplatky, například v Irsku za recepty, v Česku za pobyt v nemocnici.

Loňské údaje ze zemí OECD ukazují, že nadále šetří Islanďané, ke kterým se přidali Italové, i když škrty tentokrát dosahují nejvýš dvou procent. Z bilance ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a krajů vyplývá, že se k nim přiřadí opět Česko, kde reálné zdravotnické výdaje poklesly o jeden a půl procenta.

Pokud stát, pojišťovny a kraje dodrží své letošní rozpočty, sníží se reálné výdaje na zdravotnictví o dalších 3,3 procenta. Oproti roku 2009 tak Češi za své léčení vydají o desetinu méně.

autor: Petr Holub

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama