Praha - Zdravotní pojišťovny začaly omezovat služby malých nemocnic, ale drahá lůžka velkých státních a krajských zařízení platí raději.
Dokládá to tajný dokument, jak rozdělila v roce 2010 mezi nemocnice 73 miliard od poplatníků největší zdejší pojišťovna VZP.
Aktuálně.cz má veřejně nedostupný přehled k dispozici a rozhodlo se jej publikovat, protože na oficiální žádost VZP odmítla tato data sdělit.
Kde je ruka otevřena
Dokument ukazuje, že v době, kdy VZP zahájila tvrdý úsporný kurs a kdy většině nemocnic snížila reálné platby, vyrovnala třem z jedenácti velkých fakultních nemocnic aspoň jedenapůlprocentní inflaci a dalším třem reálnou platbu dokonce zvýšila.
Rozdíl vynikne už ve srovnání s krajskými nemocnicemi. Ze třinácti krajů dostaly vyšší dotaci pouze jižní Čechy a Ústecko, na jižní Moravě, Olomoucku a na Vysočině srovnala VZP inflaci.
Právě v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Ústí nad Labem se budují mohutná onkologická, kardiologická a traumatologická centra, která mohou konkurovat fakultním ústavům v Praze nebo v Brně.
Přidáno tedy dostávají nemocnice, které inkasují za stejné výkony dvojnásobné honoráře oproti ostatním. Ostatní musí šetřit.
Skandály a roboti
VZP dává shodou okolností přednost nemocnicím, které stíhají finanční skandály. Ze státních nemocnic totiž vyrostly v roce 2010 nejvíc platby olomoucké fakultní nemocnici. V nominálním vyjádření dostala největší nemocnice v oblasti 83 milionů navíc, v procentech skoro o pět procent.
Právě jejího ředitele Radomíra Maráčka v únoru 2011 policie obvinila z podvodů při veřejných zakázkách.
Ještě vyšší částku ve výši 147 milionů dostala navíc Masarykova nemocnice v Ústí a její příjmy se tak zvýšily o 11 procent. Bylo to v době, kdy policie už rok vyšetřovala podvody při veřejné zakázce v krajském nemocničním holdingu. Zároveň ministerstvo financí odmítlo proplatit předražené přístroje, které ústecké nemocnice nakoupily za 420 milionů z Bruselu.
Relativně nejvíc dostala v roce 2010 přidáno Nemocnice sv. Zdislavy u Velkého Meziříčí, které se platby zvýšily o dvacet procent a dosáhly devadesáti milionů. Peníze šly podle zjištění Aktuálně.cz na rozjezd chirurgického robota, který za běžnou operaci účtuje 140 tisíc, pětkrát víc než běžný chirurg. VZP nikdy nevysvětlila, proč vybrala za hlavní centrum výnosné robotické chirurgie odlehlou nemocnici na Vysočině, nemocnice zase nikdy nedoložila, od koho robota koupila.
Zbytečně drahé operace na robotech v té době kritizoval ministr Leoš Heger, VZP zároveň přidávala nejvíc nemocnicím, které si robota pořídily. To se týká i Olomouce a Ústí.
Přednost pro anonymy
O tom, že VZP podporovala i v krizovém roce další vybrané podnikatelské projekty, svědčí vysoké platby pro menší nemocnice v Hořovicích, v Rakovníku či v Ostrově, které vesměs vlastnily společnosti s akciemi na doručitele.
Naopak malé nemocnice, například v Neratovicích, Semilech, Tanvaldě, Českém Brodě, Brandýse a Duchcově, přitom předloni patřily k hlavním poraženým v souboji o platby VZP a ztrácely až deset procent dosavadních dotací.
Vůbec nejhorší bilanci měla brněnská nemocnice Delta, které VZP ubrala třetinu a nechala jí pouze 31 milionů. To se změnilo o rok později, kdy se rozhodla Deltu přestavět na luxusní chirurgickou kliniku firma s akciemi na doručitele Guantos. Manažerem projektu se stal náměstek brněnské fakultní nemocnice Petr Gál.
VZP nechce prozradit, kolik teď na novou kliniku přispívá, pouze provoz nové magnetické rezonance však přijde na 40 milionů ročně.
Vedle malých městských nemocnic dopadla úsporná politika na některé kraje včetně Rathových středních Čech. Víc utrpěly už jen Ostravsko a Karlovarsko. Ve středních Čechách a na Karlovarsku přitom VZP podporovala zvýšenými sazbami konkurenční soukromý sektor.
