Tajný přehled nemocnic v přízni. Je to i ta vaše?

Petr Holub
4. 7. 2012 6:00
Aktuálně.cz má dokument, z něhož plyne, že VZP podporuje nemocnice, kde léčí draze
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zdravotní pojišťovny začaly omezovat služby malých nemocnic, ale drahá lůžka velkých státních a krajských zařízení platí raději. 

Dokládá to tajný dokument, jak rozdělila v roce 2010 mezi nemocnice 73 miliard od poplatníků největší zdejší pojišťovna VZP.

Aktuálně.cz má veřejně nedostupný přehled k dispozici a rozhodlo se jej publikovat, protože na oficiální žádost VZP odmítla tato data sdělit. 

Kde je ruka otevřena

Dokument ukazuje, že v době,  kdy VZP zahájila tvrdý úsporný kurs a kdy většině nemocnic snížila reálné platby, vyrovnala třem z jedenácti velkých fakultních nemocnic aspoň jedenapůlprocentní inflaci a dalším třem reálnou platbu dokonce zvýšila.

Rozdíl vynikne už ve srovnání s krajskými nemocnicemi. Ze třinácti krajů dostaly vyšší dotaci pouze jižní Čechy a Ústecko, na jižní Moravě, Olomoucku a na Vysočině srovnala VZP inflaci.

Právě v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Ústí nad Labem se budují mohutná onkologická, kardiologická a traumatologická centra, která mohou konkurovat fakultním ústavům v Praze nebo v Brně.

Přidáno tedy dostávají nemocnice, které inkasují za stejné výkony dvojnásobné honoráře oproti ostatním. Ostatní musí šetřit.

Skandály a roboti

VZP dává shodou okolností přednost nemocnicím, které stíhají finanční skandály. Ze státních nemocnic totiž vyrostly v roce 2010 nejvíc platby olomoucké fakultní nemocnici. V nominálním vyjádření dostala největší nemocnice v oblasti 83 milionů navíc, v procentech skoro o pět procent.

Právě jejího ředitele Radomíra Maráčka v únoru 2011 policie obvinila z podvodů při veřejných zakázkách.

Ještě vyšší částku ve výši 147 milionů dostala navíc Masarykova nemocnice v Ústí a její příjmy se tak zvýšily o 11 procent. Bylo to v době, kdy policie už rok vyšetřovala podvody při veřejné zakázce v krajském nemocničním holdingu. Zároveň ministerstvo financí odmítlo proplatit předražené přístroje, které ústecké nemocnice nakoupily za 420 milionů z Bruselu.

Relativně nejvíc dostala v roce 2010 přidáno Nemocnice sv. Zdislavy u Velkého Meziříčí, které se platby zvýšily o dvacet procent a dosáhly devadesáti milionů. Peníze šly podle zjištění Aktuálně.cz na rozjezd chirurgického robota, který za běžnou operaci účtuje 140 tisíc, pětkrát víc než běžný chirurg. VZP nikdy nevysvětlila, proč vybrala za hlavní centrum výnosné robotické chirurgie odlehlou nemocnici na Vysočině, nemocnice zase nikdy nedoložila, od koho robota koupila.

Zbytečně drahé operace na robotech v té době kritizoval ministr Leoš Heger, VZP zároveň přidávala nejvíc nemocnicím, které si robota pořídily. To se týká i Olomouce a Ústí. 

Přednost pro anonymy

O tom, že VZP podporovala i v krizovém roce další vybrané podnikatelské projekty, svědčí vysoké platby pro menší nemocnice v Hořovicích, v Rakovníku či v Ostrově, které vesměs vlastnily společnosti s akciemi na doručitele.

Naopak malé nemocnice, například v Neratovicích, Semilech, Tanvaldě, Českém Brodě, Brandýse a Duchcově, přitom předloni patřily k hlavním poraženým v souboji o platby VZP a ztrácely až deset procent dosavadních dotací.

Recepce SurGal Clinic v Brně, která vznikla z nemocnice Delta. S novým majitelem přišly i peníze.
Recepce SurGal Clinic v Brně, která vznikla z nemocnice Delta. S novým majitelem přišly i peníze. | Foto: www.surgalclinic.cz

Vůbec nejhorší bilanci měla brněnská nemocnice Delta, které VZP ubrala třetinu a nechala jí pouze 31 milionů. To se změnilo o rok později, kdy se rozhodla Deltu přestavět na luxusní chirurgickou kliniku firma s akciemi na doručitele Guantos. Manažerem projektu se stal náměstek brněnské fakultní nemocnice Petr Gál.

VZP nechce prozradit, kolik teď na novou kliniku přispívá, pouze provoz nové magnetické rezonance však přijde na 40 milionů ročně.

Vedle malých městských nemocnic dopadla úsporná politika na některé kraje včetně Rathových středních Čech. Víc utrpěly už jen Ostravsko a Karlovarsko. Ve středních Čechách a na Karlovarsku přitom VZP podporovala zvýšenými sazbami konkurenční soukromý sektor.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Po nálezu dalších tří těl stoupla bilance obětí výbuchu v Leverkusenu na pět

Po úterním výbuchu v chemickém průmyslovém areálu v Leverkusenu byla ve čtvrtek nalezena v troskách další tři těla. Havárie má tak již celkem pět potvrzených obětí. Dvě osoby se nadále pohřešují, uvedla s odvoláním na policii a prokuraturu agentura DPA.

V úterý dopoledne vybuchly skladovací nádrže s ředidly ve spalovně nebezpečného odpadu, která je součástí rozsáhlého průmyslového areálu u města Leverkusen ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Následně propukl požár, jehož uhašení trvalo přes tři hodiny.

Příčiny výbuchu, který zranil 31 lidí, jsou nadále předmětem vyšetřování. Nad areálem a přilehlým okolím se vznášel velký černý mrak, který podle úřadů obsahoval také jedovaté látky v dosud neznámé koncentraci. Již ve středu představitel firmy Currenta, která areál spravuje, uvedl, že všichni pohřešovaní jsou nejspíše po smrti.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe

Trojnásobný mistr světa v silniční cyklistice Slovák Peter Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe, za který závodí od roku 2017. Německá stáj to dnes oznámila na svém webu. Podle serveru Cyclingnews by měl Sagan zamířit do francouzského kontinentálního týmu TotalEnergies společně s řadou dosavadních kolegů.

V Boře skončí i jeho bratr Juraj, další Slovák Erik Baška, Polák Maciej Bodnar, Ital Daniel Oss a Němci Rüdiger Selig, Andreas Schillinger, Michael Schwarzmann a Pascal Ackermann. Ten má přestoupit do elitní stáje SAE Team Emirates.

Jednatřicetiletý Sagan během angažmá v německém týmu získal dva ze svých sedmi zelených trikotů pro vítěze bodovací soutěže na Tour de France. Letos bodovací soutěž ovládl poprvé i na Giru d'Italia. Světový titul získal v letech 2015 až 2017.

před 30 minutami

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie zruší vzájemné hraniční kontroly. Vznikne minischengen

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

"Na setkání ve Skopje bylo domluveno, že od 1. ledna 2023 budou zrušeny hraniční kontroly mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií," řekl podle srbských médií Vučić na hospodářském fóru v severomakedonské metropoli. V této souvislosti byly podepsány tři smlouvy, které mají pohyb v rámci tří signatářských zemí usnadnit.

S iniciativou balkánského minischengenu, kterou z mezinárodních hráčů podporují zejména Spojené státy, přišli Vučič, albánský premiér Edi Rama a jeho severomakedonský protějšek Zoran Zaev v říjnu 2019. Její cíl je zjednodušit život občanů a povzbudit hospodářský růst. Inspirací pro iniciativu je podle nich EU a její čtyři základní svobody pohybu - lidí, zboží, kapitálu a služeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy