V Praze má zmizet 1500 lůžek. Tyto nemocnice čeká útlum

Petr Holub
7. 6. 2012 6:30
Lůžka se ruší, pracoviště prezidentova ortopeda má však dostat dvacet dalších přidáno
Ministr Leoš Heger.
Ministr Leoš Heger. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Ministerstvo zdravotnictví připravuje plán, podle něhož mají zaniknout nejen významná specializovaná pracoviště pro pacienty s leukémií či revmatickými chorobami, ale také lůžková péče v dalších pěti pražských nemocnicích. 

O rušení Ústavu hematologie a krevní transfúze či Revmatologického ústavu informoval deník Insider, avšak u nich se nynější záměry ministerstva nezastavily.       

Návrh zaznamenaný v materiálu, který rozeslal do nemocnic ministrův náměstek Marek Ženíšek, doporučuje zrušit od roku 2013 také lůžkovou péči v pěti dalších pražských nemocnicích.

Na zrušení Vysočany, Petřín

Největší z nich je bývalá Vysočanská nemocnice, která dnes pod názvem Clinicum provozuje sto akutních lůžek. Vedle ní přijdou o lůžka nemocnice Gyncentrum, Iscare, Kardiologie a Ústav leteckého zdravotnictví.

Do vážných potíží se dostane také tradiční nemocnice Pod Petřínem, kterou chtějí úředníci postupně omezit na dvacet chirurgických a dvacet interních lůžek.

„Výhledově orientace na gastroenterologii nebo úplně utlumení akutní péče," varuje před dalšími škrty ministerský materiál.

Také v dosud stejně velké nemocnici Na Františku zůstane jen interna a chirurgie, postupně se bude omezovat ortopedie a neurologie. 

Prezidentův ortoped dostane přidáno

Ze škrtů, které mají v celém pražském zdravotnictví ubrat 1500 lůžek, vycházejí nejlépe velké a fakultní nemocnice, z velkých specializovaných ústavů přežije bez problémů kardiologický a transplantační ústav IKEM.

Výjimečným případem je menší ortopedická klinika Ortho-Reha, kterou v blízkosti nemocnice Na Bulovce založil dvorní ortoped Václava Klause Pavel Dungl.

I v období, kdy se jinde šetří, zaplatí pojišťovny Dunglovi nově dvacet lůžek. 

Homolka k privatizaci

Pojišťovnám ani ministerstvu zatím není jasno, co podniknout s nemocnicí Na Homolce, která se specializuje na kardiovaskulární a neurochirurgickou péči.

Zatím se nabízejí dvě možnosti, které Ženíškův dokument shrnuje v odstavci s názvem „Řešení duplicitně nabízené superspecializované péče v jedné lokalitě".

Kardiochirurgické a neurochirurgické oddělení se mohou sloučit se stejnými odděleními v sousední motolské nemocnici, anebo se budou privatizovat a léčit pouze ty pacienty, kteří zaplatí přímo na dřevo.

Běžné chirurgické oddělení, gynekologie a ORL se přesunou do Motola v každém případě. Pojišťovny naopak slibují, že budou i nadále Na Homolce financovat provoz gama nože a operačního robota. 

Jedná se, říká resort

Aby byl výčet úplný - dva zmíněné ústavy - ÚHKT a Revmatologický ústav - nedostanou podle plánu na příští rok smlouvu od pojišťoven. Správu budov i léčení pacientů převezme v obou případech přilehlá Všeobecná fakultní nemocnice.

Věrohodnost dokumentu, z něhož výše uvedené informace vycházejí, potvrdil Insideru mluvčí ministra Leoše Hegera Vlastimil Sršeň, který však podrobnější komentář odmítá do chvíle, než bude plán projednán s nemocnicemi.

"Jde pouze o jednu z diskutovaných variant," uvedl na vysvětlenou mluvčí Vlastimil Sršeň. Jaké další varianty jeho úřad má, neuvedl.

Nemocnice měly možnost na plány ministerstva odpovědět do včerejška, přičemž o osudu nemocnic by se mohlo rozhodnout už příští pondělí. 

Insider navíc píše, že obdobné dokumenty se projednávají také v ostatních krajích.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Nemocnice v Praze.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy