Bzenčané hlasují dvakrát. V referendu rozhodují, jestli si má město ponechat zámek

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
9. 10. 2021 10:15
Nálada v jihomoravském vinařském městečku Bzenec je značně napjatá. Kromě vybírání poslanců totiž místní rozhodují také o osudu svého zámku. V Bzenci kromě voleb do sněmovny probíhá referendum, ve kterém lidé odpovídají na otázku, zda si má město zámek ponechat. V opačném případě má o něj zájem místní Zámecké vinařství Bzenec.
Zámecký areál v Bzenci jehož součástí je také velká zámecká zahrada.
Zámecký areál v Bzenci jehož součástí je také velká zámecká zahrada. | Foto: Archív Aktuálně.cz

Přestože na hlavní webové stránce města Bzenec není o této události jediná zmínka, ve skutečnosti místní lidé hlasováním žijí více než čímkoliv jiným. Při letošních volbách do Poslanecké sněmovny rozhodují v referendu o budoucnosti místního zámku, který je pro mnohé srdeční záležitostí. Málokde v této části České republiky mají tak zachovalou starou část městečka jako právě v Bzenci. A její součástí je i zámek.

Otázka v referendu zní: "Chcete, aby areál bzeneckého zámku, hlavní budova zámku, přilehlé budovy, park, prostranství, nádvoří, veškeré pozemky tohoto areálu a pod nimi se nacházející sklepy, (…) zůstaly ve vlastnictví města Bzenec?"

Starosta: Je lepší investovat jinam než do zámku 

Starosta Pavel Čejka sdělil Aktuálně.cz, že nebyl příznivcem referenda, ale musel ho podle zákona vyhlásit, protože místní iniciativa za ponechání zámku v rukou města sesbírala pro lidové hlasování dostatek podpisů.

"V okamžiku, kdy přijde nejméně 35 procent voličů a 20 procent z celkového počtu voličů zatrhne otázku v referendu, že zámek má zůstat v majetku města, tak je to pro zastupitelstvo závazné," řekl starosta. Z jeho slov i na sociálních sítích přitom vyplývá, že je pro prodej zámku místnímu vinařství. 

"Patřím mezi ty, kdo jsme pro to, abychom zámek pustili. Zámecké vinařství Bzenec tady sídlí, je to náš partner, do zámku vloží své soukromé peníze, zámek opraví, mají projekt vinařsko-turistického centra, které by bylo snad největší v České republice. Nikdo nám zámek neodnese a my můžeme naše peníze využívat na další rozvoj města," uvádí Čejka. 

Pokud by se Bzenčané nepřímo vyjádřili pro prodej zámku, radnice by nehledala ve výběrovém řízení kupce, ale jednala by přímo se zmiňovaným vinařstvím. "Teď se rozhoduje mezi tím, jestli má zámek zůstat Bzenci, nebo ho má získat Zámecké vinařství. Pokud se lidé přikloní k tomu, aby ho získalo vinařství, tak podle mě není důvod vyhlašovat výběrové řízení. Bude muset být samozřejmě vyhlášen prodej, ale třeba pro předem určeného zájemce, který projekt předložil a který v rámci referenda u občanů uspěl," avizuje podporu Zámeckému vinařství.

Na otázku, proč o tak zásadní informaci, jako je referendum, není zmínka na hlavní stránce webu města, odpovídá, že je podle něj dostatek informací na sociálních sítích. "Tam je toho mnoho. Nějakým způsobem to tady rezonuje. I když si myslím, že to rezonuje u kategorie mladých občanů, starší lidé sociální sítě nevyužívají a v mnoha případech nevědí, že je o něčem řeč," podotýká starosta.

Odpůrce prodeje zámku se bojí, co by následovalo 

Mluvčím skupiny občanů, kteří s postupem a názory starosty nesouhlasí, je Miroslav Goliáš z občanské iniciativy Obnova bzeneckého zámku a současně zastupitel za Volbu pro město. Nelíbí se mu, že starosta dlouhodobě dělá všechno pro to, aby zámek získal soukromý investor, a proto ani nechtěl dát lidem možnost vyjádřit se v referendu. 

"Pan Čejka se už chystal se svými koaličními partnery v zastupitelstvu prodat pod cenou zámek včetně vedlejších budov a sklepů a nám proto nezbývalo nic jiného, než uspořádat místní referendum. Předtím jsme museli založit petiční výbor, dotazovali jsme občany a sbírali podpisy, aby mohlo být referendum vyhlášeno. Proti našim snahám však vystupoval, když jsme sesbírali kolem 1300 podpisů, tak nám dokonce na městě 300 z nich vyškrtli," říká Goliáš.

Kromě zámku se může Bzenec pyšnit například nově vybudovanou Kaplí sv. Floriána a Šebestiána s okolními vinohrady.
Kromě zámku se může Bzenec pyšnit například nově vybudovanou Kaplí sv. Floriána a Šebestiána s okolními vinohrady. | Foto: Radek Bartoníček

Po dotazování na ministerstvo vnitra byly tyto podpisy uznány. "Město je muselo vrátit zpátky, ale i kdyby to neudělalo, tak jsme měli dost podpisů pro referendum. Ukazuje to ale, jak se pan starosta referendu bránil, takže se vůbec nedivím, že na webu města není o referendu zmínka," podotýká Goliáš, který má pocit, že se Zámecké vinařství chová tak, jakoby už zámek vlastnilo.

"Přitom já tvrdím, že když by v nejhorším případě došlo na prodej, tak jedině za předpokladu, že z toho město bude mít co nejvíce, a to v transparentním výběrovém řízení. Nikoliv prodej jednomu předem vybranému zájemci," uvádí Goliáš.

Občanská iniciativa v této fázi usiluje hlavně o to, aby občané měli možnost rozhodnout o zámku sami a zámek ponechali ve vlastnictví města. "V našem městě je spousta schopných lidí, kteří mají chuť pracovat na budoucím využití zámku. Je ale nezbytné, aby zůstal v majetku města, jinak nad ním ztratíme kontrolu a přijdeme o něj navždy. Není přitom vůbec jasné, jak by se soukromý vlastník k zámku zachoval, jestli by měl dost peněz na rekonstrukci, jak by s ním naložil do budoucnosti a také, jak by se provoz zámku dotkl Bzence, kdyby tady vzniklo jedno z údajně největších vinařských center v zemi s velkým počtem turistů," popisuje své výhrady Goliáš.

Na otázku, co bude se zámkem, pokud lidé v referendu rozhodnou o jeho ponechání ve vlastnictví města, Goliáš odpovídá, že možností využití je celá řada. "Navrhli jsme ukázkové řešení, dalších mnoho nápadů mají i občané. Před případnou konkrétní realizací je potřebná široká diskuse veřejnosti a odborníků. Ať si Bzenčané sami rozhodnou," uvedl Goliáš.

Nesouhlasí ani s tvrzením starosty, že něco takového je mimo možnosti rozpočtu města a je lepší investovat peníze jinde. "Určitě lze obnovu provést i vlastními prostředky. Urychlily by ji však dotační programy, které se přímo nabízejí, nebo pro naše město velmi výhodné úvěrové tituly. Teď je ale nejdůležitější zachránit zámek pro občany," sdělil Miroslav Goliáš za Obnovu bzeneckého zámku.

Přilákáme mnoho turistů, tvrdí vinařství

Redakce Aktuálně.cz mluvila také s ředitelem Zámeckého vinařství Bzenec Bořkem Svobodou. Pokud dopadne referendum tak, že lidé fakticky odmítnou prodej zámku tomuto vinařství, podle něj se pro firmu nic nezmění. "Budeme fungovat tak jako dosud, máme v pronájmu sklepy, o které se budeme starat tak, jako jsme se o ně starali, nikam se nechystáme odcházet. My jdeme dál jako doposud," řekl Svoboda. 

Nechtěl ale příliš komentovat, zda vinařství počítá s tím, že město by jednalo o prodeji už jen s ním, nebo zda by nemělo dostat možnost koupit zámek více zájemců. "Způsoby, jak dospět k prodeji, jsou různé, záleží na zastupitelstvu," řekl neurčitě Svoboda, který ale potvrdil, že vinařství má o zámek eminentní zájem. 

"Přemýšlím o tomto projektu několik let už jen proto, že kolem toho chodím a podnikáme vedle zámku. My jsme lidem jasně řekli, co chceme a nechceme koupit, jaká je naše vize, co chceme ze zámku udělat. Každopádně chci všechny ujistit, že to, co jsme slíbili, tak uděláme. Nemůžeme si vůbec dovolit něco říct, sepsat, slíbit a potom to nedodržet," tvrdí Svoboda, podle jehož slov by plánované vinařsko-turistické centrum s interaktivním muzeem přineslo Bzenci užitek.

Jeden ze snímků studie budoucího využití zámku, jak ji ukazuje Zámecké vinařství Bzenec.
Jeden ze snímků studie budoucího využití zámku, jak ji ukazuje Zámecké vinařství Bzenec. | Foto: Autor: Zámecké vinařství Bzenec

"Celý projekt je směřovaný k tomu, aby do Bzence přišlo daleko více turistů, měli důvod tady zůstat daleko delší dobu než dnes, měli možnost se seznámit se způsobem výroby vína a celkově se zemědělstvím. Turisté by měli možnost ochutnat nejen naše víno, ale i dalších místních vinařů a celého zdejšího regionu. Teď je na lidech, aby se rozhodli. My to nikomu nevnucujeme. Jsme úspěšné vinařství, tomu se věnujeme především, získali jsme řadu cen a mimo to se snažíme zviditelňovat i tento region," říká Svoboda.

Pokud jde o přibližnou částku, za kterou by Zámecké vinařství zámek a některé další věci koupilo, Svoboda uvedl částku, o které se mluvilo v roce 2019. "Tehdy vyšla cena nějakých 17 milionů korun. Od té doby se ale ceny stavebního materiálu zvýšily, nedokážu odpovědět, jestli vzrostly i ceny historických budov. Prodejní cena má pro nás nějaké hranice, ale nevíme, jak by se k tomu nyní město postavilo. Předpokládáme, že pro něj bude rozhodující, aby tady byl funkční projekt, který přinese regionu užitek," dodává s tím, že počítal s investicí kolem 250 milionů korun, ovšem v cenách před nynějším zdražením. "Plus 60 až 80 milionů na muzejní část," upřesňuje.

"Předpokládáme vlastní zdroje, zdroje akcionářů, popřípadě tam bude úvěr, určitě ale ne ve výši celé investice. Jako bonus by byly samozřejmě dotace, ale dopředu s nimi nepočítáme," popisuje, kde by na investici vzalo vinařství peníze.

Jestliže Svoboda vzpomněl akcionáře, je třeba dodat, že podle dokumentů je fakticky majitelem vinařství rodina Kaprálkova. "Od privatizace v roce 1993 máme pořád tohoto stejného majoritního vlastníka. Konkrétně jde o Jiřího Kaprálka a jeho ženu Gabrielu, oni jsou vlastníky akcií a nákup zámku a jeho opravu podporují," tvrdí šéf Zámeckého vinařství.

Zaorálek proti prodeji zámku

Do referenda zasáhl také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který dal najevo, že je proti prodeji zámku. V natočeném videu naznačil, že ve státním rozpočtu jsou peníze, které by šly použít například na rekonstrukci zámku a vybudování kulturního centra.

"V Bzenci se rozhodují, co si počít se zámkem. Jestli ho prodat, nebo v něm vybudovat komunitní centrum. A dnes je možnost toto zvážit. Udělat něco, co bude sloužit obyvatelům města, co bude místem, kde bude možné se scházet, kde bude knihovna, kde se bude hrát divadlo. To může být dost důležitý prvek, který učiní to město přitažlivějším," prohlásil mimo jiné Zaorálek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy