ČT i Nova přispívají k předsudkům, o uprchlících mluví jen jako o riziku, kritizují brněnští vědci

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 14. 12. 2015 18:18
TV Nova i Česká televize referují o uprchlících "překvapivě stejně", zjistili vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Obě stanice zdůrazňují bezpečnostní riziko současné migrační krize, nevěnují se však osudům lidí prchajících před válkou ani příčinám konfliktů v jejich domovských zemích. „Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ kritizuje vedoucí výzkumu Pavel Pospěch.
Migrant před kordonem makedonských policistů u Eidomeni.
Migrant před kordonem makedonských policistů u Eidomeni. | Foto: Reuters

Praha - O uprchlické krizi neinformovala vyváženě ani veřejnoprávní Česká televize, ani komerční Nova, ukázal výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Podle autorů studie mohlo "překvapivě stejné" zpravodajství obou stanic přispívat k předsudkům vůči uprchlíkům.

Odborníkům vadí nejvíce to, že se televize zaměřovaly hlavně na bezpečnostní riziko spojené s uprchlíky – referovaly o kontrolách vlaků, zadržování migrantů a jejich umisťování do detenčních táborů. V Událostech na ČT byla policejní problematika hlavním tématem 43 procent reportáží věnovaných dopadům krize v ČR (těch bylo mezi všemi uprchlickými příspěvky zhruba 30 procent), v případě Televizních novin na Nově šlo o 37 procent.

Naproti tomu redakce nevysílaly takřka nic o životních příbězích uprchlíků nebo o příčinách jejich cesty ze země původu do Evropy.

"Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami," řekl sociolog Pavel Pospěch, který výzkum vedl.

Uprchlíci byli v příspěvcích nejčastěji popisováni jako "administrativní problém". Dále jako objekt policejní činnosti a bezpečnostní hrozba. Jako oběti tragických událostí byli prezentování jen v 25 příspěvcích z více než pěti set.

Mediální odborníci z Brna kritizují i výběr lidí, kteří ve zprávách o uprchlících mluvili. Nejčastěji se vyjadřoval ministr vnitra Milan Chovanec, za ním následoval premiér Bohuslav Sobotka. Na obou stanicích se do první pětice dostala také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová a německá kancléřka Angela Merkelová.

Experty na migraci a sociální začleňování televize oslovovaly jen výjimečně. "Na obou stanicích se víc než oni vyjadřovali například duchovní a v případě Novy také celebrity," doplnil mediální analytik Michal Tkaczyk.

Jazyk, jakým novináři obou médií o uprchlících mluvili, čerpal nejvíce z povodňového názvosloví - objevovala se slova jako vlna, příliv nebo tsunami.

Celkově studie hodnotí práci obou médií jako nevyváženou a jednostrannou. "Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po krátkodobých a silových řešeních problému. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situaci v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku," shrnuli autoři výzkumu.

Televize Nova se kritice brání. "Vzhledem k absenci popisu využité metodiky a subjektivním závěrům autorů studie, které se dozvídáme až z médií, nemůžeme výsledky prezentované v dokumentu komentovat," řekla mluvčí stanice Anna Suchá. Podle ní je četnost i zpracování uprchlické tematiky u komerční televize "mimořádné". Ve studii podle Suché chybí podrobná analýza komunikace, která by dokazovala prohlubování předsudků. Vyjádření České televize redakce shání.

Studie zmapovala celkem 507 příspěvků v období od března do konce září letošního roku. Obě stanice se uprchlíkům intenzivně věnovaly v září, kdy se rozhodovalo o povinných kvótách na přerozdělení migrantů mezi země Evropské unie. Česká televize také posílila uprchlické zpravodajství koncem června, kdy se o kvótách jednalo poprvé.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy