ČT i Nova přispívají k předsudkům, o uprchlících mluví jen jako o riziku, kritizují brněnští vědci

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 14. 12. 2015 18:18
TV Nova i Česká televize referují o uprchlících "překvapivě stejně", zjistili vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Obě stanice zdůrazňují bezpečnostní riziko současné migrační krize, nevěnují se však osudům lidí prchajících před válkou ani příčinám konfliktů v jejich domovských zemích. „Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ kritizuje vedoucí výzkumu Pavel Pospěch.
Migrant před kordonem makedonských policistů u Eidomeni.
Migrant před kordonem makedonských policistů u Eidomeni. | Foto: Reuters

Praha - O uprchlické krizi neinformovala vyváženě ani veřejnoprávní Česká televize, ani komerční Nova, ukázal výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Podle autorů studie mohlo "překvapivě stejné" zpravodajství obou stanic přispívat k předsudkům vůči uprchlíkům.

Odborníkům vadí nejvíce to, že se televize zaměřovaly hlavně na bezpečnostní riziko spojené s uprchlíky – referovaly o kontrolách vlaků, zadržování migrantů a jejich umisťování do detenčních táborů. V Událostech na ČT byla policejní problematika hlavním tématem 43 procent reportáží věnovaných dopadům krize v ČR (těch bylo mezi všemi uprchlickými příspěvky zhruba 30 procent), v případě Televizních novin na Nově šlo o 37 procent.

Naproti tomu redakce nevysílaly takřka nic o životních příbězích uprchlíků nebo o příčinách jejich cesty ze země původu do Evropy.

"Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami," řekl sociolog Pavel Pospěch, který výzkum vedl.

Uprchlíci byli v příspěvcích nejčastěji popisováni jako "administrativní problém". Dále jako objekt policejní činnosti a bezpečnostní hrozba. Jako oběti tragických událostí byli prezentování jen v 25 příspěvcích z více než pěti set.

Mediální odborníci z Brna kritizují i výběr lidí, kteří ve zprávách o uprchlících mluvili. Nejčastěji se vyjadřoval ministr vnitra Milan Chovanec, za ním následoval premiér Bohuslav Sobotka. Na obou stanicích se do první pětice dostala také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová a německá kancléřka Angela Merkelová.

Experty na migraci a sociální začleňování televize oslovovaly jen výjimečně. "Na obou stanicích se víc než oni vyjadřovali například duchovní a v případě Novy také celebrity," doplnil mediální analytik Michal Tkaczyk.

Jazyk, jakým novináři obou médií o uprchlících mluvili, čerpal nejvíce z povodňového názvosloví - objevovala se slova jako vlna, příliv nebo tsunami.

Celkově studie hodnotí práci obou médií jako nevyváženou a jednostrannou. "Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po krátkodobých a silových řešeních problému. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situaci v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku," shrnuli autoři výzkumu.

Televize Nova se kritice brání. "Vzhledem k absenci popisu využité metodiky a subjektivním závěrům autorů studie, které se dozvídáme až z médií, nemůžeme výsledky prezentované v dokumentu komentovat," řekla mluvčí stanice Anna Suchá. Podle ní je četnost i zpracování uprchlické tematiky u komerční televize "mimořádné". Ve studii podle Suché chybí podrobná analýza komunikace, která by dokazovala prohlubování předsudků. Vyjádření České televize redakce shání.

Studie zmapovala celkem 507 příspěvků v období od března do konce září letošního roku. Obě stanice se uprchlíkům intenzivně věnovaly v září, kdy se rozhodovalo o povinných kvótách na přerozdělení migrantů mezi země Evropské unie. Česká televize také posílila uprchlické zpravodajství koncem června, kdy se o kvótách jednalo poprvé.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Při havárii vrtulníku přišel o život miliardář a politik Olivier

Při havárii vrtulníku přišel o život miliardář a politik Olivier Dassault. S odvoláním na parlamentní zdroje a vyšetřovatele to uvedla agentura AFP.

před 58 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy