Praha - Čeští detektivové jen stěží vyšetří podezření z daňových úniků nebo praní špinavých peněz u firem, které sídlí v daňových rájích - například na karibských ostrovech nebo ve Střední Americe.
Podle nejnovějšího odhalení týmu investigativních novinářů v kauze zvané Panama Papers přitom právě v těchto státech vlastní své firmy i stovky Čechů. Tuzemští solární baroni, zbrojaři nebo kapitáni finančního byznysu a miliardáři Petr Kellner či Daniel Křetínský.
Vlastnictví takové firmy v Panamě nebo na Britských Panenských ostrovech samo o sobě není trestné a umožňuje legálně platit v cizí zemi nižší daně. To je také zpravidla oficiální vysvětlení, proč zdejší významní podnikatelé společnosti tak daleko od Česka zakládají.
Pokud by ale česká policie a finanční úřad měly podezření, že místo povolené daňové optimalizace chtěli český stát na daních ošidit nebo rovnou vyprat černé peníze, jen obtížně jim to dokážou. To proto, že se vyšetřovatelé například v Panamě nedokážou dostat k potřebným informacím, a tedy k důkazům.
"Z firem se sídlem ve vámi uvedených destinacích jsou pro nás informace v rámci mezinárodní trestní pomocí obtížně dostupné," říká pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Česká policie se tak zpravidla vůbec nedozví, kdo firmu vlastní, kdo nakládá s jejím majetkem, kdo je statutárním orgánem a jak přes firmu tečou peníze. Už jen proto, že v těchto zemích se nemusí spousta pro Evropana běžných informací evidovat. Nemají například obchodní rejstřík. "Většinou se nedostaneme k účetnictví, které je pro nás klíčové. Následně nelze rozkrýt praní špinavých peněz," dodala Bradáčová.
Právě v účtech by policie mohla dohledat důležité důkazy o podvodech. Třeba fiktivní smlouvy na poradenství, které jsou oblíbenou zástěrkou pro praní špinavých peněz. Pokud chce firma někoho uplatit, udělá to jednoduše tak, že pošle peníze za rady zpravidla narychlo založené firmě kdesi v Karibiku. A ideálně ještě přes účty několika dalších nastrčených zahraničních firem. Prokázat, že rady byly fiktivní, a tedy faktury a smlouvy jsou vystavené jen naoko, bývá složité.
Měkká protikorupční pravidla
Ve Střední Americe nebo v karibských ostrovních zemích navíc neexistují tak přísná protikorupční pravidla jako v Evropě. Je tam snadné založit firmu a napsat ji na bílé koně - buď místní advokáty, nebo obyčejné dělníky, kteří drží anonymní akcie a kryjí skutečného majitele a příjemce vypraných peněz.
Naopak v Evropě už dávno není možné jen tak přijít do banky a uložit miliardu dolarů. Bankéři by okamžitě hlásili policii a finančnímu úřadu podezřelý obchod. Dokonce i ve Švýcarsku, které bylo dlouhá léta proslulé skrytými bankovními konty, už není možné tajit původ peněz.
"Švýcarské banky jsou dnes mnohem obezřetnější, než tomu bylo třeba deset patnáct let zpátky. Tehdy se banka příliš nezajímala, proč tam zakládáte konto a co je to za peníze. Zvláště u zahraničních klientů. Automaticky se předpokládalo, že doma máte všechno v pořádku, platíte daně. Dnes je i pro Švýcara žijícího v zahraničí komplikované založit ve Švýcarsku účet," řekl už dříve pro HN česko-švýcarský advokát Rudolf Rentsch.
Mnohem lepší přístup k informacím než vyšetřovatelé z Evropy mají v Karibiku jejich kolegové ze Spojených států. To díky jiným mezistátním dohodám. Záleží pak na amerických detektivech nebo agentech FBI, jaké dokumenty "pustí" do Evropy. V poslední době se situace vylepšuje. Především kvůli celosvětové hrozbě terorismu.
Pak se ale podle bezpečnostních expertů může stát, že ti, kdo se nechtějí "daňově optimalizovat", nýbrž podvádět a prát špinavé peníze, se mohou přesunout jinam. Například do jihovýchodní Asie nebo Hongkongu. Také tam mají evropští vyšetřovatelé dosud velké problémy odhalovat peněžních toky v bankách.
Kauza Panama Papers
Téma daňových rájů a offshorových firem spustila nejnovější kauza nazvaná Panama Papers. Několik předních světových médií v neděli zveřejnilo na jedenáct milionů dokumentů poradenské firmy Mossack Fonseca sídlící v Panamě. Údajně z nich vyplývá, jak firma pomáhala klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
Mezi stovkami osob a firem, jimž právní firma Mossack Fonseca údajně pomáhala v uplynulých letech obcházet daňové zákony, je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku i 283 Čechů.
Ze světových osobností pak mezi nimi je i španělský režisér Pedro Almodóvar, fotbalista Lionel Messi, teta španělského krále či argentinský prezident Mauricio Macri. Podle serveru BBC mezi klienty firmy byla či je také asi sedmdesátka bývalých i současných státníků včetně ukrajinského prezidenta Petra Porošenka či členů čínského politbyra. Materiály hovoří rovněž o masivních převodech ve výši dvou miliard dolarů (47 miliard korun) lidmi z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina a offshorových společnostech s vazbami na rodinu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Dokumenty získal z anonymního zdroje německý deník Süddeutsche Zeitung, který je sdílel s Mezinárodním sdružením investigativních novinářů (ICIJ) a s více než stovkou médií v 78 zemích. Podle britského deníku The Guardian jde o únik většího množství dokumentů, než v roce 2010 zveřejnil portál WikiLeaks či před třemi lety spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden. Novináři je analyzovali a ověřovali více než rok.
