Boj s nádorem i naděje na návrat zraku. Tito lidé se uzdravili díky pokroku medicíny

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
28. 12. 2023 11:03
Čeští lékaři i letos svými unikátními výkony měnili životy. Některá uzdravení se podobají zázraku. Ženě z Keni vrátili naději, že znovu uvidí, zachránili předčasně narozeného chlapce nebo díky genetickým vyšetřením včas zachytili nádor prsu v těhotenství. Podívejte se na silné příběhy pacientů.
David se narodil předčasně. Zlínskou nemocnici mohl opustit po šesti měsících.
David se narodil předčasně. Zlínskou nemocnici mohl opustit po šesti měsících. | Foto: Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín.

Rekordman Davídek opustil po půl roce zlínskou nemocnici. Po porodu vážil jen 630 gramů

Předčasně narozeného Davida zachránili v perinatologickém centru v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Po půl roce stráveném v porodnici ji mohl v půlce listopadu opustit jako více než čtyřkilové dítě. V tamním centru se každý rok předčasně narodí v průměru 50 až 60 dětí s porodní hmotností do 1500 gramů. 

Příběh se začal psát v létě, kdy byla ve zlínské porodnici hospitalizována Davidova matka Marie Mikulková kvůli problémům v těhotenství s dvojčaty. Při předčasném porodu ve 24. týdnu jedno z dvojčat zemřelo. U druhého začal boj o život. David se narodil s porodní váhou 630 gramů a start do života měl těžký.

"Narodil se velmi malinký a s obrovským množstvím problémů. Několik týdnů byl napojen na plicní ventilaci, monitor životních funkcí, dostal transfuze. Měl všechny typické komplikace extrémně nezralých novorozenců," popisuje primář Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jozef Macko.

Personál nemocnice popisuje Davida jako rekordmana. Nedonošené děti, které se dostanou z nejhoršího, propouští s váhou zhruba do třech kilogramů. David však musel o život bojovat mnohem déle. "Postupně rehabilitoval, cvičil, strávil u nás spolu s maminkou několik měsíců a nakonec vše dobře dopadlo," popisuje vrchní sestra novorozeneckého oddělení Marcela Pumprlová.

Pro matku to byl náročný půlrok. "Nejdřív to byl šok a strašná bolest, potom strach, jak to dopadne. Musela jsem si zvyknout na všechny přístroje kolem něho. Pořád to bolí, ale je to lepší, soustředím se na Davídka," říká Mikulková.

Chlapcův příběh je podle primáře Macka příkladem výborně fungující individualizované péče. "Snažili jsme se maminku od prvního dne zapojovat do řady činností, byla velmi šikovná, trávila s ním čas denně na novorozenecké jednotce intenzivní péče, zkoušela si ošetřovatelské dovednosti, aby se svým synem mohla být co nejdříve," doplňuje.

 

Právě se děje

Další zprávy