Praha - Bylo to na poslední chvíli, ale jeden z pirátských pokusů, jak ještě letos zmrazit skokové navýšení poslaneckých platů o dvacet procent, nakonec má naději na úspěch.
Potřebnou změnu zákona stihnou poslanci - pokud budou chtít - projednat na jednání za čtrnáct dní. To je nejzazší termín, aby zákon stihl schválit Senát a podepsat prezident ještě před zvyšováním platů od ledna příštího roku. Zatím však není vůbec jisté, že pro novelu zvedne ruku dostatek poslanců.
V době krize před zhruba deseti lety se platy politiků snížily o dvacet procent a zmrazily se. V současnosti upravuje platy zákonodárců takzvaný automat - určují se podle platu v nepodnikatelské sféře. A s ohledem na růst platů by poslanci měli od ledna dostávat o dvacet procent víc.
V praxi to znamená, že zatímco nyní je základní plat poslance 75 900 korun hrubého měsíčně, od ledna by částka vzrostla na více než 90 tisíc.
Proti tomu bojují zejména piráti. Avšak jejich odpůrci považují jejich kroky za populistické a chtěli by zachovat automatický mechanismus výpočtu, který by zajistil, že už si poslanci o svých platech nebudou dále rozhodovat, je to podle jejich slov trapné.
Kdo chce o snížení platů jednat co nejdříve?
Piráti dosud uskutečnili už několik pokusů, jak mzdy zmrazit. "Navrhl jsem zkrácení lhůty, kdy je možné zákon projednat ve třetím čtení, ze čtrnácti na sedm dní, aby se věc stihla projednat na schůzi 13. a 14. listopadu. Návrh ale neprošel, přestože předseda klubu Jaroslav Faltýnek sliboval podporu ANO," postěžoval si poslanec pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Pro jeho plán nakonec hlasovali především zákonodárci pirátů a hnutí SPD Tomia Okamury a pak jednotlivci z různých klubů jiných stran. Z vládních stran zvedli ruku jen Milan Feranec a Adam Kalous z ANO a Jan Chvojka z ČSSD. Z komunistů pak Pavel Kováčik. To ovšem nestačilo. (Jak kdo hlasoval, najdete zde.)
Právě lhůta, na které Ferjenčíkovi tolik záleželo, totiž určí, jestli návrh zastavit zvýšení platů projde všemi schvalovacími procesy do konce roku. Následující okamžiky byly proto na sněmovní poměry dramatické.
Hra o čas
Piráti totiž učinili ještě jeden pokus, jak sněmovnu přimět, aby hlasovala o zastavení skokového navýšení mezd ještě v listopadu, i když se jim nepodařilo snížit lhůtu na sedm dnů. Měli na to však jen několik málo hodin. "Potřebovali jsme, aby poslanci Volný a Benda podepsali usnesení ke změně zákona ještě v úterý v podvečer," uvedl Ferjenčík.
Jenže poslance ODS Marka Bendu už večer nedohnali, podařilo se jim to až na poslední chvíli ve středu ráno. "Zmíněná lhůta 14 dní, po které je možné zákon projednat, tak vyprší přesně 14. listopadu ve tři čtvrtě na deset dopoledne. Takže to tento den ještě stihneme. Chci to navrhnout na program - pevně na desátou dopoledne," dodal Ferjenčík.
Jak se počítá plat politiků
Pro letošní rok představuje základní plat poslance bez příplatků a náhrad 75 900 korun.
Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal.
Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75. Vláda ANO navrhla, aby do budoucna zůstal koeficient na letošních 2,5. Vládní novela je však zatím ve sněmovně.
Piráti navrhují změnu výpočtu platu v tom, aby se koeficientem násobil nikoli průměrný plat ve veřejné sféře, jak je tomu nyní, ale průměrná mzda v celé ekonomice.
Jak Benda tak třeba i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek však narovinu predikují, že pirátský plán má jen malou naději na úspěch. "Projedná se to na příští schůzi. Ve sněmovně se to tak do konce roku stihne, ale už se to asi nestihne v Senátu," míní Kalousek. Ten spolu s členy poslaneckého klubu TOP 09 návrh nepodpořil.
"Netajím se tím, a se mnou celý poslanecký klub TOP 09, že si máme přestat rozhodovat o svých platech. Je to nesmyslné, nedůstojné a nikam to nevede. Nejsme pro návrh pirátů," dodal Kalousek.
Podobné argumenty použil i poslanec Benda. "Jsem proti tomu zákonu, pokládám to za zbytečný populismus. Politici nemají hlasovat o svých platech," zdůvodnil Benda.
Hamáček: Když to nestihneme teď, snížíme platy na začátku roku
Naopak sociální demokraté podle předsedy strany Jana Hamáčka podporují plány pirátů. A i kdyby se letos poslanci a následně senátoři nedokázali rozhodnout, mohou to podle ministra vnitra Hamáčka udělat ještě na začátku příštího roku. Pak by měli vyšší příjmy třeba jeden dva měsíce.
"I kdybychom to nestihli do konce roku, tak jsem přesvědčen, že sněmovna věc projedná třeba v lednu a účinnost může být od února. Takže to není o tom, že když se to nestihne do konce roku, tak to bude na věčnost," řekl Hamáček s tím, že to byl on, kdo navrhoval automatický výpočet platů zákonodárců. "Není možné, abychom každý rok hlasovali o svých vlastních platech," dodal.
