Biodiverzita v ohrožení. Druhy vymírají nejrychleji v dějinách, EU je chce chránit

Jana Václavíková Štefan Novák Jana Václavíková, Štefan Novák
21. 5. 2022 14:20
Nadužívání přírodních zdrojů, znečištění prostředí i vody, invazivní druhy a klimatická změna přispěly k velkému úbytku rostlin a živočichů. Za posledních 40 let jejich populace klesly o 60 procent. Vyhynutí hrozí až milionu druhů a postupuje rychleji než kdy dřív. Ubývání biodiverzity s sebou nese závažné důsledky, Evropská unie proto usiluje o její zachování.

Biodiverzita na Zemi

Pojem biodiverzita označuje různorodost života, biologickou rozmanitost a pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů i ekosystémů, které tvoří. Rostliny přitom představují zhruba 82 % biomasy na planetě (měřeno přes množství uhlíku), oproti tomu lidé jen okolo 0,01 % a zvířata 0,4 %. Na 86 % celkové biomasy byste přitom našli na souši.

86 % na souši 13 % hluboko pod povrchem 1 % v mořích

Kolik druhů žije na Zemi?

Popsaných je 2,12 milionu druhů, podle některých odhadů jich ale na Zemi může žít až okolo 8,7 milionu.

hmyz Hmyz 1,05 milionu druhů
rostliny Rostliny 423 tisíc druhů
houby Houby 141 tisíc druhů
ryby Ryby 35 tisíc druhů
ptaci Ptáci 11 tisíc druhů
savci Savci 6 tisíc druhů

Zdroj: Our World in Data

Vymírání druhů na Zemi

Dosud už na Zemi podle vědců došlo k 5 hromadných vymíráním. Z přibližně 4 miliard druhů, které kdy na planetě žily, jich zmizelo 99 %. Vymírání druhů je přirozeným procesem na Zemi. Avšak rychlost, s jakou v současnosti druhy vymírají, je rychlejší než kdy dřív. Za posledních 500 let vymřelo nejméně 900 rozdílných druhů, číslo je ale podhodnocené, protože neexistují dostatečná data.

1 milion tolika druhům dnes podle odhadu hrozí vyhynutí
obojzivelnik 40 % obojživelníků
savci 25 % savců
ptaci 16 % ptáků

Zdroj: Our World in Data

Rychlost, s jakou k vymírání dochází, má více příčin. Lidská činnost má velký vliv, protože kvůli ní dochází k odlesňování a dalšímu úbytku přírodního prostředí nebo také k nadužívání přírodních zdrojů. Problémem je i lov, nadměrné rybaření a znečištění. Kromě toho proces ovlivňují i klimatické změny a invazivní druhy.

„Při současném tempu ničení přírody a klimatické krizi bude do konce století čelit vyhynutí třetina až polovina všech druhů. Obětí tohoto masového vymírání by byla naše civilizace. A vyhynutí je navždy. Abychom zachránili život na této planetě, včetně toho, co lidské oko nevidí, v půdě, pod našima nohama, kterou zabíjíme toxickými pesticidy. Stejnými pesticidy, kterými zabíjíme naše opylovače, bez kterých by na našich stolech chybělo jídlo.“ - Martin Hojsík, slovenský europoslanec

Zdroj: Euractiv, Evropská komise, Renew Europe

Druhy, které v posledních 100 letech vyhynuly

Zdroj: Our World in Data, The Conversation, Our Endangered World

Strategie EU na ochranu biodiverzity

O ochranu biodiverzity se už několik let snaží i Evropská unie. V roce 2020 schválila strategii na její ochranu s názvem „Biodiversity strategy for 2030“, která stanovuje cíle do konce desetiletí. Přestože předchozí projekty ukázaly, že mohou být úspěšné, jejich dopad byl velmi malý. Evropská komise proto přišla s dalšími návrhy. Ty měly projít procesem schvalování v březnu, kvůli invazi ale došlo k odkladu. Návrhy by se proto měli eurokomisaři projednat až před létem. Europoslanci z výboru pro životní prostředí Evropskou komisi vyzvali, ať s rozhodnutím nečeká.

Návrh, o kterém se mělo jednat, unikl na veřejnost. Díky tomu víme, jaké další kroky k ochraně přírody chce EU podniknout. Nová opatření navazují na zemědělskou strategii z Farmy na vidličku (Farm to Fork) a vychází ze Zelené dohody pro Evropu. Existují i dílčí iniciativy, jak ochrany přírody dosáhnout – například vysázením tří miliard stromů, obnovou 25 tisíc kilometrů řek, ochranou ptáků a půdy.

Nové návrhy na ochranu biodiverzity

odklon od
chemických pesticidů
ochrana 30 % půdy
a moří do roku 2030
obnova vysušených rašelinišť,
která mohou uchovávat velké
množství emisí
ochrana opylovačů

Pesticidy v EU

Použití pesticidů hraje důležitou roli v zemědělské produkci. Pomáhají hubit plevel a škůdce. Jejich používání může mít ale negativní dopad například na kvalitu vody i půdy a má vliv i na biodiverzitu.

333 500 tun pesticidů se prodalo v EU v 2019
⅔ pesticidů v EU nakupují Německo, Španělsko, Francie a Itálie
27 % o tolik mezi lety 2011 a 2018 poklesl prodej pesticidů v Česku

Zdroj: Evropská komise

Opylovači

Na opylovačích je závislá většina rostlin a plodin, například ovocné stromy nebo zemědělské plodiny. Jejich počet výrazně klesá zejména díky intenzivnímu zemědělství, pesticidům a klimatickým změnám. K ochraně opylovačů by měla přispět rozmanitost prostředí. Na polích vzniknou předělovací pásma se stromy a keři, jinde vyrostou živé ploty a pásy rostlin.

84 % plodin je částečně nebo zcela závislých na opylovačích
75 % o tolik ubylo létajícího hmyzu mezi lety 1990 až 2017
2000 druhů včel se vyskytuje v EU
„Hmyzí opylovači jsou životně důležití pro globální potravinovou stabilitu. Musíme se nadále soustředit na důvody, proč nebezpečně rychle dochází k ubývání divokých opylovačů, a rychle jednat, abychom ho zastavili.“ - Virginijus Sinkevičius, evropský komisař pro životní prostředí

Zdroj: Mezinárodní svaz ochrany přírody, Evropská komise, Pollinator Week, Organizace pro výživu a zemědělství

Ochrana půdy v EU

V Evropě je víc chráněných území než jinde na Zemi a jejich počet nadále roste. V roce 2020 byla pod ochranou čtvrtina území Evropské unie a téměř deset procent jejích moří. Chráněné oblasti se liší svou velikostí - od jednoho chráněného stromu až k 97 milionům hektarů území v Grónsku. Nejběžnější jsou ale oblasti menší než tisíc hektarů.

Země EU s největším počtem chráněných oblastí

Německo
17 654
Švédsko
15 254
Francie
3 812
Česko
2 712
Norsko
2 309
Polsko
2 043
Slovinsko
1 891
Španělsko
1 694
„S 30 % chráněného území dáme přírodě prostor, který potřebuje. S deseti procenty přísně chráněného území dovolíme přírodě, aby byla nerušená a sama sebou. S obnovou dáme přírodě šance se uzdravit, necháme mokřady, lesy, řeky a oceány, aby se vzpamatovaly. Nemůžeme jen brát, musíme dát i něco zpátky. Když něco vrátíme, příroda nám to vynahradí a poskytne nám to, na čem všichni závisíme.“ - Virginijus Sinkevičius, evropský komisař pro životní prostředí

Zdroj: Save On Energy, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská komise

Rašeliniště

Rašeliniště jsou typem mokřadů, které ukládají emise skleníkových plynů a pomáhají tak snižovat dopady klimatických změn. Kvůli těžbě a suchu v přírodě jich však ubývá a uložené emise se uvolňují. Při opětovném zatopení se mohou uvolněné emise opět snížit.

Vysušená rašeliniště ročně
uvolní: 1,9 gigatuny oxidu uhličitého
Od roku 1970 jsme ztratili:
35 % rašelinišť
Rašeliniště pokrývají:
3 % planety
Oproti lesům rašeliniště pohlcují:
2x více emisí

Zdroj: UNEP

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy