Bezradný starosta: Dřív byli Romové víc pod kontrolou

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
29. 8. 2013 17:00
Rozhovor se starostou městské části Ostrava Jih Karlem Sibinským.
Demonstrace proti rasismu a neonacismu v Ostravě.
Demonstrace proti rasismu a neonacismu v Ostravě. | Foto: ČTK

Ostrava - Konfliktů s Romy přibývá a dál se to bude zhoršovat, říká Karel Sibinský, starosta Ostravy-Jih (ČSSD). "Ale s řešením si nevím rady," přiznává.

Stát a politici podle něj v řešení selhávají.

Rozhovorem se Sibinským pokračují deníky Insider a Aktuálně.cz v sérii článků, jimiž se pokouší zmapovat kořeny rostoucí protiromské averze v české společnosti. V Ostravě žije tradičně silná romská populace a jsou tu dlouholeté zkušenosti jak ze soužití Romů s majoritou, tak s různými sociálními projekty.

Sibinský vede nejlidnatější ostravský obvod se 112 tisíci obyvateli, kde donedávna na rozdíl od tradičních romských čtvrtí Přívoz, Hrušov či Muglinov romský problém nepředstavoval veřejné téma.

Co říkáte sobotní protiromské demonstraci, která se v Ostravě zvrhla v pouliční bitku a skončila desítkami zatčených?

Myslím, že nebude poslední. Na náš úřad už se obrátili Petr Borna a Petr Dopirák (členové Dělnické strany sociální spravedlnosti - pozn. red.), kteří chtějí na září svolat další shromáždění „proti rozšiřování ubytoven pro nepřizpůsobivé a proti nečinnosti státu při řešení zvýhodňování nepřizpůsobivého stylu života". Pokusím se to svolavatelům rozmluvit. Při těchto akcích organizátoři stojí na náměstí a vykládají nesmysly, že radnice nic nedělá, o nic se nestará. Nevědí, že se soukromými ubytovnami, které jsou zdrojem potíží, opravdu nic dělat nemůžeme.

Ve vašem obvodu v poslední době silně přibývá stížností na Romy. Co se u vás děje?

Problém začal eskalovat zhruba před půl rokem, když inženýr Gavlas (majitel realitní firmy - pozn. red.) koupil budovu nedaleko náměstí v Zábřehu, udělal z ní ubytovnu a nastěhoval tam zhruba 250 lidí. Nejsou to jen Romové, ale Romů je většina. Totéž se děje s dalšími ubytovnami v obvodě. Proudí k nám stovky a stovky Romů z Bohumína, ze Šumbarku, z Karviné, z ostravského Přednádraží. Prostě z kdejaké díry, kde Romům zbořili domy nebo se jich jinak uměli zbavit. My jsme tu taky dřív měli romské občany. Léta tu žijí rodiny Biháriů, Stojků či Horvátů. Ale naše Romy jsme znali, s těmi se umíme domluvit. Ti sami jsou z přistěhovalecké vlny nešťastní. Nové přistěhovalce nemáme pod kontrolou.

Nemůžete vzniku chudinských ubytoven ve svých čtvrtích zabránit?

Pro podnikatele je jejich provoz dobrý byznys. Na Čujkovově ulici se platí za pokoj osm tisíc korun za měsíc, většině platí nájemné Úřad práce jako sociální dávku. Úřad práce ale nemá pod kontrolou, komu a na co přesně peníze jdou. My nemůžeme ani ověřit, kolik lidí v ubytovně bydlí. Sami tam nemáme přístup. Je jediná možnost, že majitele dostaneme pod takový tlak, že s tím začne sám něco dělat. Také si sbíráme informace, kde by mohly vzniknout další ubytovny. Teď jsme koupili skoro za 17 milionů korun budovu, kterou nepotřebujeme, ale mohla by z ní vzniknout ubytovna pro 500 až 600 lidí. Budeme ji přestavovat na nízkonákladové bydlení. Nikoliv na bydlení sociální.

Jak bude fungovat?

Budou tam malometrážní byty pro občany našeho obvodu, seniory nebo mladá manželství. Prostě pro lidi, kteří v našem obvodě celý život žili, platili nájemné a dostanou se do potíží. Nájemné za malý byt tam může být kolem dvou tisíc korun. Bude to ale vázané na jasné podmínky, vyloučeni budou například dlužníci. A pro mladé rodiny bude levný nájem časově omezený.

Proč zdůrazňujete, že nepůjde o sociální bydlení?

Protože stát nebyl za celých skoro 25 let schopen sociální bydlení nadefinovat.

Sociální bydlení je přece bydlení pro lidi, kteří nedosáhnou na byt za tržních podmínek.

Jenomže ten pojem sklouzává do oblasti sociální inkluze, tedy pomoci lidem nepřizpůsobivým, kteří nejsou ochotni pracovat. My chceme pomáhat jen lidem, kteří si to zaslouží. Kteří celý život pracovali, nebo se o to aspoň snažili, řádně vychovávali děti…

Jak poznáte, kdo je bez práce, protože není ochoten pracovat, a kdo práci sehnat nemůže - třeba proto, že nemá vzdělání?

To jsou ty věčné debaty o tom, jak Romové pracovat chtějí a nemohou!

Ale oni opravdu mnozí pracovat chtějí. Za socialismu jich většina pracovala a považovali to za samozřejmé.

Jistě, někteří možná ano. Ale nemají vzdělání. O nízko kvalifikovanou práci je stále menší zájem. A možnost zaměstnat je v rámci sociální služby nebo veřejně prospěšných prací se různými ministerskými vyhláškami odbourává.

Vážně? Úřady práce přece pořád mohou dotovat veřejně prospěšné práce.

Já jsem v zimě v rámci programu veřejné služby chtěl 500 lidí, kteří nám budou odklízet sníh. Koupili jsme lopaty a těšili se, že to pomůže romské zaměstnanosti. Když napadl sníh, obrátili jsme se na úřad práce, že ty lidi potřebujeme. A tam nám řekli, že kvůli různým administrativním věcem je mohou dodat tak za tři měsíce. V květnu už by nám ale nic platní nebyli! Nebo jiný příklad: Měli jsme na úřadě uklízečku. Dvě děti, manžel ve vězení, neměla na nájem, a tak jsem ji vzal v rámci veřejně prospěšných prací. Fungovalo to dobře. Pak ale na ministerstvu vymysleli, že se veřejně prospěšná práce omezuje na 8 měsíců a pak musí mít dotyčný tři roky pauzu. Totální hloupost. Ta paní by zůstala bez prostředků, museli bychom ji vystěhovat z obecního bytu.

Jak to dopadlo?

Nakonec jsme ji zaměstnali sami. Chci tím ale hlavně říct, že Úřad práce dnes nefunguje. Nevím, proč se mu říká „úřad práce", když žádnou nabídku pracovních míst nemá. Stát nastavil podmínky tak, že podnikatelé už nemají povinnost hlásit volná pracovní místa. A tak třeba v naší průmyslové zóně Hrabová, vybudované za veřejné peníze kvůli podpoře zaměstnanosti, firmy zaměstnávají stovky Poláků a Slováků, zatímco naši stejně kvalifikovaní lidé sedí doma a pobírají dávky.

Romové do vašeho obvodu míří ve větším počtu zřejmě proto, že ztrácejí domovy jinde. Některé obce se totiž Romy cíleně snaží dostat ze svého území. Ruší se romské kolonie, jako bylo zchátralé ostravské Přednádraží, ruší se jiné romské ubytovny. Dvě takové zavřel například nedaleký Bohumín. Ti lidé přece někde žít musí, ne?

Nevím, co s nimi. Vidím jen, že je tu určitá skupina lidí, která se posunuje po městě. Mohu se postarat o to, aby je policie nepouštěla na náměstí. Ale oni půjdou o tři ulice dál nebo si najdou nějaký park…

Když se nastěhují do vašeho obvodu, stávají se vašimi občany. Jste přece i jejich starostou. Cítíte odpovědnost i za to, jak žijí oni?

Nejsou to naši občané, to by tu museli mít trvalý pobyt, ten se na ubytovnách neposkytuje! A příčina napětí je opravdu v tom, jak se tito lidé chovají. Nedivte se, že se lidé brání, mít je za sousedy.

Nepomohou občanská sdružení, která dnes v Ostravě mezi Romy aktivně pracují?

Myslím, že ne, že jsou to často vyhozené peníze, některé neziskovky za ně pořádají školení, jak čerpat sociální dávky. Řešením není ani Romy segregovat a vystěhovat je za město, jako to udělal Jiří Čunek, ani je stěhovat do nějakých romských „vesniček soužití" (sociální projekt iniciovaný po povodních v roce 1997 - pozn. red.), kde je budete 24 hodin denně hlídat. Problém je v příliš velkorysém sociálním systému. Pokud to bude dál tak, že kdo má 5 dětí, dostane 20 tisíc měsíčně, budou se k nám Romové stěhovat pořád.

Čtěte v deníku Insider

Celý rozhovor se starostou Ostravy - Jih si můžete přečíst v deníku Insider

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy