Brno - Už šest let se vede spor o to, zda baseballová pálka s nápisem "Na cikány", která je vystavena v jedné šumavské  restauraci, uráží lidskou důstojnost.

Zatím všechny úřady a soudy - od policie, přes městský úřad, státní zastupitelství až po Vrchní soud v Praze - rozhodly, že veřejné vystavení pálky s nápisem není trestným činem a důstojnost konkrétní osoby neuráží.

Tento pohled může změnit Nejvyšší soud, jemuž se případ nyní dostal na stůl. Zatím nerozhodl.

Policie, úřad, zastupitelství, soud

Případ se vleče od června 2001, kdy Poradnu pro občanská a lidská práva upozornil jeden z hostů restaurace na sochu, která drží v ruce baseballovou pálku s jasně viditelným inkriminovaným nápisem.

Pracovníci poradny společně s dobrovolníkem romského původu pohostinství navštívili a pak podali trestní oznámení. Policie případ zastavila s tím, že nebyl spáchán trestný čin. Předala ho městskému úřadu k přestupkovému řízení a ten kauzu zastail také.

Stížnost aktivistů odmítlo také Policejní prezidium a státní zastupitelství.

Všechna tragická mementa

Romský aktivista podal také žalobu na ochranu osobnosti s tím, že vystavením sochy s baseballovou pálkou s nápisem "Na cikány" došlo k zásahu do jeho lidské důstojnosti. A rozhodl se vysoudit jak omluvu, tak zaplacení tři sta tisíc za morální újmu.

A ve své žalobě připomněl, že baseballové pálky už v minulosti sloužily k útoku na Romy. Jeden z útoků ve Žďáru nad Sázavou v roce 1995 skončil smrtí Tibora Berkiho, otce pěti dětí. A v roce 1993 skupina skinheadů za pomoci pálek zahnala v Písku do řeky skupinu čtyř Romů, sedmnáctiletý Tibor Danihel se utopil.

K útoku na Romy byla použita baseballová pálka také před osmi roky v Jeseníku. "Na každého běžného Roma by vystavení baseballové pálky s nápisem 'Na cikány' mělo stejně hanobící a ponižující účinek," uvedl v žalobě aktivista.

Krajský soud v Plzni i Vrchní soud v Praze žalobu zamítly.

Recese s pachem rasismu

Podle společnosti, která restauraci provozovala, bylo umístění sochy napodobující antického boha s pálkou v ruce pouze recesí.

Soud v Plzni sice připustil, že baseballová pálka často slouží rasisticky orientovaným lidem jako útočná zbraň proti Romům a není ani vyloučeno že se jedná o smrtící zbraň, veřejné vystavení pálky za zásah do osobnostních práv ale není.

To potvrdil také Vrchní soud v Praze. "Nápis na baseballové pálce byl vyjádřen bez vztahu k jakékoli konkrétní fyzické osobě a osobnosti žalobce se tedy nemohl objektivně dotknout," uvedli soudci.

Podle nich není subjektivní pocit žalobce o narušení jeho práv pro posouzení celého případu právně významný.

Romský aktivista s rozhodnutím soudů nesouhlasí a podal proto dovolání k Nejvyššímu soudu.