Praha - Dokončí všechny stavby, které jeho předchůdce začal. Na víc nemá peníze.
Takovou strategii prozrazuje rozpočet státního dopravního fondu, který má Aktuálně.cz k dispozici a který nový ministr dopravy Vít Bárta rozeslal k připomínkám ostatním ministrům.
V příštím roce může ministr Vít Bárta utratit 67,5 miliardy korun, polovinu z toho dodá rozpočet Evropské unie. Z toho 15 miliard blokují nutné výdaje na opravy silnic a železnic, tři miliardy se budou investovat do mýtného systému.
Zbylých 50 miliard půjde do projektů, které se už staví. Přitom 26 silničních a 13 železničních staveb spolkne nejméně 100 milionů, na víc než miliardu dosáhne v příštím roce sedm silnic a tři železnice.
Které dálnice a silnice se budou stavět a které ne, si můžete projít v následující grafice. Na konci článku pak v přehledné tabulce uvidíte stejný seznam železničních staveb.
Autem, vlakem i lodí do Budějovic
Nejvíc mohou být s Bártovým plánem spokojeni Jihočeši.
Vůbec největší osmimiliardovou investici ministr navrhl pro dálnici D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Až na druhém místě je dálnice D8 přes České středohoří se dvěma miliardami. Stejně drahá je další stavba v Ústeckém kraji, která spojí Žatec s Chomutovem.
Jihočeská dálnice D3 z Veselí do Českých Budějovic a dál směrem k rakouské hranici je také jedinou stavbou, kde se vykupují pozemky pro další investice.
Do jižních Čech míří také IV. železniční koridor, kde se napřesrok prostaví 2,5 miliardy. Víc peněz získal jen III. koridor mezi Prahou, Plzní a Chebem, kam půjde pět miliard.
Dílčí neúspěch Jihočechům nahradí primát v lodní dopravě. Ředitelství vodní cesty umístilo svou hlavní investici na Vltavu. Na trase pro výletní parníky mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou a Týnem nad Vltavou v příštím roce prostaví 700 milionů.
V hlavní roli náhoda
O přednostních stavbách pro jižní Čechy přitom Bárta nerozhodl. Aleš Řebíček zahájil desítky staveb, aniž stanovil priority. Největší investice příštího roku tak zamíří na jih shodou okolností. Letos se největší silniční stavba dokončuje na území hlavního města Prahy, největší vodní stavbou je zvedací most ve středočeském Kolíně.
Řebíček také začal budovat silnice v každém z českých a moravských krajů. Ovoce strategie dílčích kroků dnes sklízí nový ministr. I když hodlá v příštím roce dokončit 14 velkých silničních staveb a v roce 2012 dalších sedm, nepřipojí se na dálniční síť žádné velké město.
Výjimkou může být dokončení dálnice D47 z Ostravy na polskou hranici v roce 2012. Na ni by měla navázat polská autostráda A1 od Katowic, ale i ona se dostává do skluzu jako její protějšek na české straně.
Bárta nemá možnost Řebíčkovy plány měnit ani doplnit. Řebíček měl během tří let ministrování k dispozici každoročně 70 až 80 miliard korun, dvakrát víc než jeho předchůdci. Tuto částku využíval převážně k tomu, že zadával stále nové zakázky. Jeho nástupce Gustáv Slamečka získal na letošní rok rekordních 96 miliard, když vyšší výdaje zdůvodnil vysokým počtem zahájených staveb. Současný ministr musí pokračovat s částkou o 30 miliard nižší.
Prokletí přivaděčů
Hlavní důvod ke stížnostem má naopak Moravskoslezský kraj. Právě na jeho území byl odložen největší počet staveb, které byly těsně před zahájením. Viníkem opět není současný ministr. Už v roce 2003 naplánovali zástupci státu, Moravskoslezského kraje a ostravského magistrátu nejen mohutnou stavbu dálnice D47, ale i tzv. „přivaděčů", na které dnes nejsou peníze.
Čtyřproudové silnice pod názvem „Prodloužená Místecká", „Prodloužená Rudná", „obchvat Bohumína", nebo „Mokré Lazce-Ostrava" stojí od jedné do pěti miliard a do dopravního rozpočtu se nevešly už druhý rok po sobě.
Ministři nemají averzi k severní Moravě nebo Slezsku. Při omezeném rozpočtu ale dávají přednost investicím, které spolufinancuje Evropská unie. D47 a její přivaděče ovšem odmítla Evropská investiční banka podporovat.
Sám Bárta dává najevo, že přednost před přivaděči u něho má ve Slezsku obchvat Třince, který pod názvem Oldřichovice-Bystřice do rozpočtu zařadil s poznámkou, že potřebné peníze získá úsporami v investorské organizaci Ředitelství silnic a dálnic. Evropská komise je připravena třinecký obchvat spolufinancovat.
Ještě chybí dvě miliardy
Vyhlídky staveb jakou jsou severomoravské přivaděče nebo severní část pražského okruhu, jsou minimální i v příštích letech. Evropská unie má proti nim námitky a český dopravní fond už dnes těžko shání peníze, aby vůbec dokázal spolufinancovat projekty, které už Brusel schválil.
Bárta na rozdíl od svých předchůdců nepřipustil, aby se silniční stavby zdražovaly, u některých dokonce přiměl stavební firmy snížit náklady. Přesto přiznává, že v příjmech dopravního rozpočtu chybí 2,1 miliardy korun na spolufinancování evropských staveb a že se tento dluh bude v příštích letech prohlubovat.
„Pokud nechceme zbourat celý rozpočet pro dopravní stavby, musíme ty peníze sehnat," vysvětluje prekérní situaci Tomáš Čocek ze Státního fondu dopravní infrastruktury. O nových zdrojích může rozhodnout jen ministr financí Miroslav Kalousek. Může doporučit například novou půjčku od Evropské investiční banky, anebo mimořádnou dotaci ze státního rozpočtu.
Jakub Haas z ministerstva financí potvrzuje, že dopravní a finanční ministerstva už o nových penězích pro dálnice jednaly.
Nedostatek peněz na evropské projekty tak dopravnímu fondu umožňuje dotovat jen minimum staveb, na kterých se Evropská unie nechce podílet. Vedle dokončení dálnice D47 z Bohumína směrem na polskou hranici jde vesměs o rozestavěné městské okruhy či radiály v Brně, Praze, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Mladé Boleslavi.
Na druhé straně Evropská komise trvá na tom, že se její dotace rozdělí na polovinu mezi silnici a železnici. Proto rozpočet dopravního fondu nemůže přesunout větší částky z železničních investic na silnice.
