Slovenské vnitro se rozhodlo uzavřít smír ve sporu s Babišem. Předtím si od Ústavu paměti národa vyžádalo informace o Babišově evidenci jako tajného spolupracovníka StB. "Ústav ministerstvu poskytl všechny archivní dokumenty, kterými disponoval, spolu s odborným vyjádřením a posouzením spisové a svazkové agendy," řekl Aktuálně.cz historik a mluvčí Ústavu paměti národa Michal Miklovič.
"Ministerstvo vnitra přistoupilo k uzavření smíru po důkladném zhodnocení právní situace a ekonomických rizik spojených s pokračováním soudního sporu," napsalo ministerstvo v tiskové zprávě a odkazuje se na dvě nezávislé externí právní analýzy. V úterý slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) uvedl, že iniciátorem smíru byl sám bývalý premiér Babiš. Ten prohlásil, že mu to poradili jeho právníci.
Dané materiály však ministerstvo podle historika Mikloviče s ústavem už dále nekonzultovalo. "Nevíme tedy, na základě čeho se resort rozhodl," doplnil Miklovič. Ústav paměti národa nemá k dispozici text smíru ani právní analýzy, na které se slovenské ministerstvo vnitra odvolává. Jednu analýzu vypracoval bývalý soudce slovenského ústavního soudu Eduard Bárány a druhou advokátní kancelář Boom & Smart Slovakia.
Ministerstvo jako jeden z důvodů rozhodnutí uvedlo, že by pokračování sporu s Babišem mohlo negativně dopadnout na státní rozpočet. Podle Mikloviče ale ze žaloby podané na ministerstvo vnitra nevyplývá, že by si Babiš uplatňoval kromě náhrady nákladů řízení i nemajetkovou újmu. Babiš se podle slovenského ministerstva zavázal, že nebude žádat náhradu škody, která mu mohla vzniknout ve spojitosti s evidencí ve svazcích StB. Prý také stáhne stížnost podanou k Evropskému soudu pro lidská práva.
Bárány ve své analýze napsal, že nelze dospět k jednoznačnému závěru o vědomé spolupráci Babiše s StB. Podle něj je pravděpodobné, že by spor na Slovensku vyhrál. Pokud by se tak stalo a šéf hnutí ANO se mezitím nemohl stát v Česku kvůli evidenci ve svazcích StB členem vlády, mohl by se pak domáhat například vyplacení odškodného ve výši čtyřletého platu premiéra nebo ministra.
I přes rozhodnutí slovenského ministerstva ale bude Babiš na webu Ústavu paměti národa i nadále veden jako agent StB. "Nemáme důvod dělat zásahy do archivních dokumentů," popsal Miklovič.
Sám Babiš na ukončení sporu s ministerstvem reagoval slovy, že nikdy nepochyboval, že vyhraje. "Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného," sdělil. Miklovič se domnívá, že nynější výsledek sporu je definitivní. "Vzhledem k tomu, že jde o dohodu mezi dvěma subjekty, se domníváme, že vyhrál," uzavřel Miklovič.
Ústav i přesto nadále trvá na svém. Podle něj oprávněnost Babišovy evidence jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů. S tím souhlasí i český historik a ředitel Muzea paměti XX. století v Praze Petr Blažek. "Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích," prohlásil v České televizi.
Babiš se roky snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, který by uzavřel, že je v dokumentech StB neoprávněně vedený jako agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra, a nikoliv slovenský Ústav paměti národa, který na Slovensku svazky StB spravuje.
