reklama
 
 

Babiš v Římě citoval Komenského. Výrok neexistuje a kontext neodpovídá, tvrdí experti

29. 8. 2018 15:10
Při návštěvě Itálie, která se potýká s nelegální migrací, český premiér Andrej Babiš použil na podporu své protiimigrační politiky myšlenky Jana Amose Komenského. Podle odborníků však jde o násilně spojené motivy z Komenského díla, které premiér vytrhl z kontextu.

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) při návštěvě Itálie, kam odjel řešit nelegální migraci do Evropy a setkal se kvůli tomu i se svým italským protějškem, prohlásil: "Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesidlování národů, ale jejich vzdělávání. Pokud budou lidé vzdělaní, tak zůstanou doma a nebudou chtít jít jinam do Evropy."

Podle odborníků na Komenského a filozofii jeho doby však výrok přisouzený učiteli národů neexistuje, a navíc se neslučuje ani s Komenského myšlenkami. Odborníci upozorňují na to, že hluboce věřící Komenský cestoval po celé Evropě, a navíc by nikomu pomoc neodmítl, protože mu desítky let v emigraci někdo pomáhal.

"Takovýto citát u Komenského nenajdete. Ze strany pana premiéra jde o velkou zkratku, v níž jsou použity některé motivy z díla Komenského, které jsou však vytržené z kontextu," říká odborník na Komenského v Česku Vladimír Urbánek z Filozofického ústavu Akademie věd.

Komenský podle Urbánka zastával kvůli svému náboženství názor, že věci by měly zůstávat na jednom místě, protože věřil v přirozený řád světa. "Ale to platí pouze v mírových podmínkách. Komenský řeší rozvrat řádu. Nevím, zda to někdo neporadil panu premiérovi na základě této myšlenky, kterou vytrhli z kontextu," dodává Urbánek, podle kterého jde ze strany premiéra o nešťastný způsob, jak podpořit vlastní politiku.

Sám Babiš na otázku, odkud čerpal výklad a údajný výrok Komenského, neodpověděl.

"Postupovat takovým způsobem, zajisté byste v Komenském dohledal nejrůznější citáty, které by šly použít na podporu v podstatě čehokoliv. Když se na to díváme z historické perspektivy, je úplně absurdní hledat návody nebo podporu našeho vlastního názoru u autorů ze 17. století. Kontext té doby byl úplně jiný," vysvětluje Urbánek s doplněním, že řada Komenského myšlenek je i dnes aktuálních, jen nesmí být dezinterpretovány.

V Evropě za Komenského proběhlo několik migračních vln, kterých se český filozof spolu s řadou českých nekatolíků přímo účastnil. Přesuny obyvatel tehdy doprovázela především solidarita.

"Komenský žil před více něž třemi sty lety a ty myšlenky nejdou takto jednoduše přenést do současnosti. Tento přístup je mi naprosto cizí. Ale u politiků se velmi často vyskytuje," dodává Urbánek a upozorňuje na to, že Komenský se snažil o dorozumění nejen mezi křesťany samotnými, ale i mezi muslimy, židy a věřícími dalších vyznání.

Podobně se na premiérův výrok dívá i Ondřej Švec, který působí na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Karlovy univerzity a je odborníkem na filozofii 17. století. "Jde o dva motivy, které jsou naprosto násilně spojeny, a navíc vytržené z kontextu. Co říkal Komenský, je velmi odlišné od způsobu, kterým se premiér Babiš snažil odůvodnit nějaký nacionalismus, který jenom chrání hranice, přes něž by neměl přejít nějaký migrant. Může to znamenat, že lidé by se neměli vyhánět kvůli náboženskému přesvědčení, což je případ Komenského," vysvětluje Švec.

Nizozemsko, Polsko i Švédsko

Komenskému po nucené emigraci z českých zemí právě kvůli vyznání poskytli azyl v Nizozemsku, Polsku, Švédsku a dalších státech. Využíval navíc finančních příspěvků z různých zemí na pomoc náboženským uprchlíkům. "Tohle všechno odporuje smyslu, který výroku přidělil Babiš," dodal Švec.

Jako nešťastnou Urbánek hodnotí i druhou část premiérova výroku, který se má týkat Komenského, a to že vzdělaní lidé zůstávají doma. "Komenský podporoval cestování, styk mezi národy a dílčí zájmy a perspektivy chtěl překonat důrazem na obecné hodnoty tolerance a porozumění sdílené celým lidstvem. Myšlenka, že by vzdělanci zůstávali doma, byla Komenskému naprosto cizí. Vzdělaní lidé nesedí doma, mají větší šanci uplatnit se v mezinárodním měřítku. Tahle myšlenka u Komenského určitě není a zní absurdně i dnes," doplnil Urbánek.

S tím souhlasí i Švec z Filozofické fakulty. "Vše, co čerpáme z knih, se musí doplňovat s cestováním po světě, poznáváním nových národů a setkáváním se s nimi. To najdeme u všech velkých filozofů té doby včetně právě Komenského. Zastával názor, že musíme mít zkušenost s cizím prostředím a překonat tak omezenost vlastní perspektivy," uzavřel Švec.

autor: Lukáš Prchal | 29. 8. 2018 15:10

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama