Sociální demokraté odmítají šetřit, jak je před několika dny požádala ministryně financí. Ta si mimo jiné přeje, aby ministři propustili deset procent státních zaměstnanců a výrazně snížili své provozní výdaje. Většinu šéfů resortů to znejistělo a začali mít obavy, že nebudou mít na investice.
A právě takový přístup k rozpočtu se ČSSD nelíbí. Úspory strana nechce dělat plošně a v navrhovaném množství. Sociální demokraté proto po svém vládním partnerovi z hnutí ANO požadují vedle šetření nákladů i navýšení příjmů rozpočtu v příštím roce - prosazují větší změny v daních s tím, že část z nich by chtěli zavést ještě letos.
Nejít cestou tupých škrtů
S hnutím ANO nemají změny ještě dojednané a Andrej Babiš dosud odolával jejich nátlaku třeba na přijetí speciálních sektorových sazeb pro banky, tedy zavedení sazeb podle výše jejich aktiv. A razantně premiér dosud odmítal i progresivní zdanění.
"Už před rokem jsme premiéra upozorňovali, že pokud chceme splnit vše, co je ve vládním programovém prohlášení, musíme udělat změny i na straně příjmů. Tehdy k tomu nedošlo, teď je prostor debatu znovu otevřít. Mohlo by jít o sektorovou, digitální nebo bankovní daň," uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Další nové příjmy by stát mohl podle předsedy ČSSD mít, když zruší některé daňové výjimky, "sáhne" na daň na alkohol, z hazardu či dividendy končící v zahraničí. "Nám jde o to, aby vláda nešla jen cestou tupých škrtů, ale aby se podílela na příjmech státního rozpočtu. Daňová opatření jsou otázkou zákona. Je začátek roku a zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku - takže prostor tu je," uvedl Hamáček, aby zdůraznil, že s přípravou některých změn bude sociální demokracie spěchat už letos na jaře.
Sociální demokraté chtějí peníze v rozpočtu udržet, aby bylo třeba na vyšší důchody, které pravidelně svým voličům slibují. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová proto tlačí, aby se Česko zaměřilo na velké korporace. "Vždyť ročně z republiky odteče nějakých 300 miliard korun. Pravice kritizuje dávky, ale vůbec jí nevadí, že máme jedno z nejnižších zdanění dividend v rámci EU. Zatímco my zisky velkých korporací zdaňujeme 15 %, sousední Německo či Rakousko 25 % a Slováci dokonce až 35 %," vypočítala Maláčová.
Zdanit Facebook a Google? Panuje shoda
Další daně, na které se nyní zaměřily levicové strany, se dotknou těch největších světových hráčů, jako je Facebook, Google nebo Apple. Internetovým společnostem, které v Česku vydělávají na reklamě, chce současné vládní uskupení sáhnout na zisky. Komunisté, sociální demokraté a nakonec také Babiš tvrdí, že podporují zavedení zvláštní "digitální daně".
Problém je v tom, že tyto nadnárodní firmy v Česku nesídlí. Adresy mají nahlášené v zemích s výhodnějšími daňovými soustavami, takže peníze vydělané v Česku třeba na reklamách na sociálních sítích končí tam.
Zavedení daně navrhl předsedovi kabinetu šéf komunistů Vojtěch Filip minulý čtvrtek, následně se k němu přidal předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. A zdá se, že myšlenku podporuje i premiér. "Digitální daň určitě ano. Já jsem to podpořil i na Evropské radě, protože nadnárodní společnosti, co u nás podnikají, neplatí dost daně," řekl Andrej Babiš ČTK.
Komunisté také po předsedovi kabinetu požadují, aby zvedl daně z hazardu - i v tom je zřejmě ANO a ČSSD podpoří. Dohromady mají všechny tři strany většinu potřebnou k tomu, aby změny prosadily v Poslanecké sněmovně.
Komunisté parametry digitální daně zatím přesně spočítané nemají, ale podle Filipa vycházejí z návrhů, které se v posledních měsících objevily v různých evropských zemích. O zavedení této daně loni uvažovala i Evropská komise s tím, že by daň čítala tři procenta z tržeb těchto společností. Podobně o této sazbě na konci loňského roku uvažovalo i Rakousko. "Ty společnosti zdaňují v daňových rájích. Většina států se chce bránit a chce daně za to, že využívají prostor národního státu k šíření informací. To není nic nenormálního," uvedl Vojtěch Filip.
Podle komunistického poslance Jiřího Dolejše by digitální daň byla "střípkem do mozaiky navýšení příjmů státu". "Jsou to příjmy například z reklamy na sítích v řádu miliard, rozhodně ale nejde o desítky miliard korun. Když z toho bude jedna dvě miliardy, mohli bychom být šťastní," řekl Dolejš. I proto komunisté prosazují ještě daně z hazardu. Pro komunisty přitom podle Dolejše platí pravidlo, že podpoří takové změny, které nezatíží řadové pracující a malé živnostníky.
V následujících měsících by digitální daň a daň z hazardních her mělo řešit ministerstvo financí a hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. "Ministerstvo uvažuje o možnosti vyššího zdanění hazardu a analyzuje možné varianty. Pokud jde o zdanění poskytování digitální cílené reklamy, v současné době je oblast řešena na úrovni EU a dosud nebyla jednání ukončena," reagovala na dotaz redakce mluvčí resortu Anna Fuksová. Tamní úředníci zatím nedostali pokyn začít o možných nových daních vyjednávat.
