Přitom ještě loni o azyl v Česku požádalo téměř osm set Slováků.
Letošní čísla vypadají jinak. V lednu o udělení azylu zažádalo šest občanů Slovenska, v únoru už to byla pouze jediná žádost.
Proti stejnému období minulého roku je tak počet slovenských žádostí šestkrát menší.
Výrazně také ubylo Slováků, kteří čekají na udělení azylu v českých táborech pro uprchlíky. Zatímco před koncem minulého roku v nich pobývalo přes tři sta lidí, nyní jich tam je ani ne polovina.
Zkouší to jinde
Příliv stovek slovenských žadatelů o azyl začal poté, co slovenská pravicová vláda v roce 2004 výrazně snížila sociální dávky, na kterých jsou především romské rodiny na východě země závislé.
Na získání azylu ovšem nemají Slováci jako žadatelé z členské země Evropské unie nárok. Podle expertů je to také jeden z důvodů, proč o to žádat přestávají. "Lidé prostě zjistili, že nemají šanci v Česku azyl získat a zkoušejí to jinde," uvedl Roman Lukáč, který na východě Slovenska pracuje pro jednu z humanitárních organizací.
Například v Belgii v minulém roce požádalo o azyl přes sedm set Slováků. Po lidech z Ruska, Konga, Srbska a Iráku tak byli v Belgii Slováci nejčastějšími žadateli o udělení azylu.
Slováci se navíc snaží získat pobyt v Česku legálně.
Romové z východu Slovenska - podle statistik nejchudší lidé z celé Evropské unie - podle zprávy ministerstva vnitra usilují o to získat v Česku práci a dostat se tak k sociálním dávkám. Často k tomu využívají svých příbuzných, kteří už v Česku žijí.
Tisíce lidí
Podle statistik cizinecké policie příchází od června minulého roku do Česka měsíčně několik tisíc slovenských Romů.
Domů na Slovensko se vrací jenom polovina, ostatní zůstávají často u příbuzných. "Myslím, že to číslo už jde do desetitisíců," odhadl Karel Holomek, místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity.
Kolik takových romských rodin ze Slovenska se v Česku skutečně usadilo, zatím přesně nikdo neví. Romské rodiny se mají podle vládní zprávy usazovat v Tanvaldu, Chebu, Bohumíně, okolí Kutné Hory a Duchcova.
Radnice v Bohumíně už ale například požádala ministerstvo vnitra o doplňující informace, sama totiž informace o přibývajícím počtu Romů ve městě nezaznamenala.
Přibývá běloruských žadatelů
Zatímco se příliv azylantů ze Slovenska téměř zastavil, neubývá ukrajinský žádostí. Stále více je rovněž žadatelů z Běloruska. Ti se v únoru dostali už na druhé místo v počtu žádostí z jednotlivých zemí.
Bělorusové navíc - narozdíl od Ukrajinců - mají kvůli politické situaci ve své zemi velkou šanci na to, že azyl získají.
Už v minulém roce azyl v Česku získalo čtyřicet sedm Bělorusů, letos české úřady udělily azyl už dalším patnácti lidem z této země. Ukrajincům, kterých o azyl žádá čtyřikrát víc, uřady za minulý rok a první dva měsíce letošního roku vyhověly v šestnácti případech.
