Žadatelům o azyl kralují Indové

23. 12. 2005 12:13
Brno/Praha Letní vlna žadatelů o azyl ze Slovenska skončila, nyní o udělení azylu požádalo více Indů a Ukrajinců.

Podle nových statistik ministerstva vnitra požádalo v listopadu v Česku u udělení azylu pouze osmnáct lidí ze Slovenska. A to je nejmenší počet žadatelů z této země od dubna letošního roku.

Od začátku roku přitom v Česku o azyl požádalo přes sedm set lidí především z romských rodin z východu Slovenska. To je sice téměř sedmkrát více než v minulém roce, ale zároveň méně než v letech 2002 a 2003. Tedy předtím než došlo k výrazné sociální reformě vypracované slovenskou pravicovou vládou, která vedla k výraznému snížení sociálních dávek.

Měsíčně přejde hranici 4000 Romů ze Slovenska

Lidé, kteří se situací slovenských Romů zabývají, mají pro výrazný pokles zájmu o získání azylu dvě vysvětlení. "Tím prvním je zjištění, že prostě nemají šanci jako lidé z členské země Evropské unie azyl získat," uvedl Roman Lukáč, který na východě Slovenska pracuje pro jednu z humanitárních organizací. Podle novely zákona o azylu z října letošního roku navíc žadatelé o azyl už nemohou počítat s možností několikaměsíčního pobytu v českých a moravských azylových zařízeních. Tam je nyní 316 lidí ze Slovenska.

Druhý důvodem je to, že se Romové z východu Slovenska, podle statistik nejchudší lidé z celé Evropské unie, snaží zůstat v Česku bez žádosti o azyl, najít si práci a dostat se k sociálním dávkám. Podle statistik cizinecké policie totiž od června do Česka přichází měsíčně čtyři tisíce slovenských Romů. Domů na Slovensko se vrací jenom polovina, ostatní zůstávají často u příbuzných.

Ministr vnitra se obává, počet žadatelů přitom klesá

Podle zprávy pro vládu se usazují v Tanvaldu, Chebu, Bohumíně, okolí Kutné Hory a Duchcova. V Mladé Boleslavi žádá o dávky na šedesát rodin slovenských Romů, kteří tam mají práci v automobilce Škoda. Na dávky přitom mají ze zákona nárok pouze lidé, kteří přišli pracovat. "Je možné, že nastává situace, kdy české prostředí již není schopno tuto migraci absorbovat," napsal ministr vnitra František Bublan ve zprávě Ministerstva vnitra pro vládu o migraci slovenských Romů.

Ministr vnitra František Bublan.
Ministr vnitra František Bublan. | Foto: Archiv ministerstva vnitra

Podle Lukáče ale není příliš pravděpodobné, že se nynější situace nějak výrazně změnila vlivem zimy. Část Romů totiž žije v osadách bez jakéhokoli vybavení, bez elektřiny nebo kanalizace. Statistiky z minulých let navíc ukazují, že v zimě se počet žadatelů o azyl spíše snižuje. "Možná se na cestu některé rodiny vydají, nepůjde ale o žádný hromadný exodus," uvedl Lukáč.

Počet žadatelů o azyl klesá celkově, letošní čísla jsou nejnižší od roku 1999 a je jich šestkrát méně než v roce 2001. To o azyl v Česku požádalo přes osmnáct tisíc lidí. Letos kromě Slováků nejvíce o udělení azylu žádají Ukrajinci, Indové (ti především v uplynulých třech měsících), Číňané a Rusové. Azyl v Česku letos získalo přes dvě stě lidí.

Foto: Tomáš Daněk

Počet žádostí o azyl za letošní rok v procentech:

Počet žádostí celkem: 3750

  • Ukrajina 25 procent
  • Slovensko 19 procent
  • Indie 8 procent
  • Čína 8 procent
  • Rusko 6 procent
 

Právě se děje

před 42 minutami

Raúl Castro na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Kubánský vůdce Raúl Castro v pátek na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení mocné Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je "plná vášně a protiimperialistického ducha". Informovala o tom agentura Reuters.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost nad tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK
Další zprávy