Ministerstvo obrany ovšem popírá, že by právě vojenský prostor Jince byl vybrán pro americkou protiraketovou základnu. Tvrdí, že ve hře je i nadále újezd Libavá u Olomouce.
"V tuto chvíli se nedá říct, která z obou lokalit bude vybrána," řekl Aktuálně.cz ministerský mluvčí Andrej Čírtek.
Podle zdroje z ministerstva zahraničí ovšem pro základnu v Jincích hovoří to, že je blízko k Praze i k velkému mezinárodnímu letišti v Ruzyni. Američtí vojáci by se tak ke své základně dostali poměrně rychle.
Obce u Libavé základnu nechtěly
Svou roli může hrát i to, že obce v okolí vojenského prostoru Libavá nebyly k plánům na stavbu základny příliš nakloněny. O Libavé se přitom dlouho hovořilo jako o favoritovi.
"Žádný přínos v tom nevidím. Pokud je to možné, ať jdou někam jinam a budu spokojený," řekl před časem starosta Přáslavic Čestmír Rochovanský.
"Pro zdejší obce je to zbytečné. Armáda je přímo v Přáslavicích a my z toho nemáme vůbec nic, ještě jim spravujeme cestu. Navíc obyvatelé budou podstatně omezeni ve vycházkách do okolí," dodal Rochovanský.
Podobně hovořili i další starostové z okolí vojenského prostoru Libavé.
Projekt na čtyři roky
Oficiální jednání o základně teprve začnou a potrvají nejspíš několik měsíců. Pokud se Praha s americkou administrativou na základně domluví, nastartuje se zhruba čtyřletý projekt.
"Samozřejmě, začne to od přípravných prací, které musí obsahovat i takové posudky, jako ten o vlivu na životní prostředí. Pokud by projekt byl dokončen v letech 2007-2008, výstavba je reálná v roce 2010. Instalace systému pak roku 2011," řekl premiér Mirek Topolánek (ODS).
"Jisté je, že to bude ještě dlouho trvat. Nejdříve musí přijít oficiální nabídka od USA. Tu budeme muset posoudit, jednati o ní. Teprve pak přijde na řadu schvalovací řízení," dodal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Podle vlády by o radarové základně neměli rozhodovat lidé v referendu, postačí parlament. Smířlivě k radarové základně se staví i předseda ČSSD Jiří Paroubek, netrvá ani na referendu. Zároveň ovšem dodal, že ve své straně může být v menšině.
Na referendu o americké radarové základně trvá KSČM.
Podle prvních odhadů by na základně mělo pracovat zhruba dvě stě lidí: vojáků i specialistů v civilu.
Druhá část základny - zhruba deset obranných raket - by podle všeho měla být v Polsku.
