Analýza - Co nového přináší nová éra pozemní digitální televize? Hodně technických změn. Ale na opravdu významný divácký přínos si budou muset uživatelé ještě nějakou dobu počkat.
Největší komunikační revoluce
Poslední dubnový den končí analogové vysílání z pražského vysílače Žižkov, a na něj naváže vypínání analogového vysílání v dalších regionech.
Diváci si musí přeladit na digitální vysílání. "Je to vlastně největší komunikační revoluce od zahájení televizního vysílání," hodnotí profesor Václav Říčný z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.
Digitální vysílání díky komprimaci digitálních obrazových dat a možnosti využití takzvaných jednokmitočtových sítí vysílačů umožňuje lépe využít vysílací kmitočtová pásma. Jimi se pak může šířit podstatně více televizních programů.
K zaběhnutým televizním stanicím tedy mohou přibýt nové. Však také nebyli provozovatelé soukromého televizního vysílání nijak nadšeni, že do éteru vstoupí nováčkové, kteří jim budou ujídat z balíku peněz na televizní reklamu.
Krize brzdí
Ekonomická krize ovšem reklamní peníze smrskla všem, takže šestice nových televizních stanic, které získaly licenci na pozemní digitální vysílání, buď svou cestu do vzduchu zpožďují (Febio TV či TV Pohoda), nebo sice vysílají, ale potýkají se s nečekanými ekonomickými potížemi (zpravodajská Z1, TV Barrandov, hudební Óčko, regionální RTA).
Rozšiřování programové nabídky se tedy zpožďuje. Nicméně tak jako tak nemůže divák pozemního vysílání dostat stejně nepřebernou nabídku programů, jakou poskytují satelitní nebo kabelové televize, případně internetové televize (IPTV). K nim se možná uchýlili někteří diváci vystrašení ze změn pozemního vysílání, nutnosti kupovat set-top boxy pro převod vysílání na starší televizory, či dokonce draze měnit staré televizní antény a rozvody.
Někdo si polepší, jiný pohorší
Běžní uživatelé asi od digitálního vysílání čekali lepší kvalita obrazu. Ale ta není úplně jistá. Kdo měl obraz z analogového signálu dobrý, bude mít stejně dobrý i obraz ze signálu digitálního, pokud si jej správně naladí.
Kdo měl příjem z vysílače horší, může si polepšit. Digitální vysílání je ze svého principu mnohem odolnější proti rušení nebo odrazům. Nicméně stejně se může stát, že při špatném signálu se přijímaný obraz rozsype do podoby kostiček.
Nejhůře mohou dopadnou diváci, kteří už nyní mají obraz v televizi špatný a bydlí mimo oblast pokrývanou signálem nových digitálních vysílačů. "Dnes ještě horalé se špatným signálem jakžtakž rozpoznají zprávy od filmu. Po přechodu na digitální vysílání ale už nemusí vidět program žádný," komentuje profesor Václav Říčný.
Jakmile totiž digitální signál poklesne pod určitou hranici, přijímač jej již není schopen dekódovat.
Další změna za pět let
Digitální televize může teoreticky přinášet velmi kvalitní obraz s vysokým rozlišením (HDTV), na jaký analogové vysílání se standardním rozlišením nestačí ani náhodou. Ale aby si toho divák užil, bude muset kvalitnější obraz vysílat více stanic. A navíc je k tomu zapotřebí mít nový televizor.
Ještě kvalitnější obraz s vyšším rozlišením, a to i v třírozměrné formě, pak nepochybně přinese další vývoj televizní techniky.
"Zavádění standardu druhé generace (označovaného jako DVB-T2) se u nás nedá čekat dříve než za pět roků a ani by to asi nebylo rozumné," soudí profesor Říčný. "Na trhu a ve skladech prodejců je velké množství televizních přijímačů pro současný standard DVB-T, a další změna by asi neprospěla rozvoji digitalizace v naší zemi."
Druhá generace digitální televize bude vyžadovat dražší hardware. Takže třeba nové set-top boxy budou podle odhadů stát možná až trojnásobek toho, co ty současné.
"Nicméně teprve to bude televizní revoluce, která přinese divákovi skutečně novou kvalitu," shrnuje profesor Říčný.
Obousměrná komunikace zatím ne
Průkopníci digitalizace slibovali ještě další výhody, které zatím nenastaly a možná ani nenastanou. Očekávali totiž zavedení obousměrné komunikace mezi divákem a provozovatelem vysílání.
Zatím je však stále přísun informací jednostranný: Digitální vysílání dnes umožňuje přenos oznámení o časovém rozvrhu pořadů vysílaných na jednotlivých kanálech, čili nabízí takzvaného elektronického programového průvodce (funkce EPG na dálkovém ovladači k televizoru).
Teletext by v digitálním balení mohl být podrobnější a lepší. Zatím však zůstává při starém a dá se v něm jen rychleji listovat.
Převzal to internet
Nenaplnila se zatím ani představa o rozvoji takzvané interaktivní digitální televize (Multimedia Home Platform), pomocí níž by uživatelé digitální televize byli schopni "zpětným spojením" odpovídat na anketní otázky, hlasovat o pořadech, posílat dotazy a názory do diskusních pořadů a podobně.
Natož aby si přes televizi kupovali třeba lístky do kina nebo různé zboží.
To už dávno převzal internet.
Budeme s úřadem jednat přes televizi?
Letos se však v Česku plánuje spuštění pokusných programů, které mají ukázat, zda půjde využít digitální vysílání ke komunikaci se státní správou.
Nejdřív jen jednosměrně: Uživatel si najde v televizi informace třeba o tom, kdy jsou otevřeny které úřady nebo o termínech přistavení kontejnerů na odpad v jejich regionu. V budoucnu by si pak takhle mohl sám přes televizní obrazovku poslat žádost o výpis z trestního rejstříku nebo z katastru nemovitostí.
I v tomto případě se teprve uvidí, jestli může technika digitální televize převzít tyto úkoly od internetu. Pro mluví fakt, že televize je téměř v každé domácnosti, internet jen v některých. Proti pak skutečnost, že internet už teď dokáže nabídnout všechny takovéto služby, a k tomu ještě mnohem a mnohem víc.
Takže uvidíme.
