Byznys - Evropský primát nejrychlejšího zdražování mohou Češi získat už v příštím roce.
Vyplývá to z verdiktu Energetického regulačního úřadu ERÚ, který předpověděl, že se ceny elektřiny v příštím roce zvýší domácnostem o 2,4 procenta a podnikům o 2,8 procenta. Zřejmě to bude ještě o procento výš, protože prognóza ERÚ nepočítá s plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty.
Ostrov ve střední Evropě
V letech 2005-2008 a pak znovu v loňském roce se zvyšovaly ceny elektřiny o desetinu ročně nebo i rychleji. I relativně mírný nárůst v příštím roce však může Čechům pomoci k neslavnému evropskému primátu. Ceny energií, a tedy i elektřiny, se v minulém desetiletí zvyšovaly na celém světě, po nástupu finanční krize v roce 2008 ale začaly klesat.
Česko patří k zemím, které si udržují trvalý růst cen i v době krize. Na letošek předpověděl ERÚ domácnostem zvýšení ceny o 3,4 procenta, v příštím roce se má opakovat stejné číslo.
V součtu se tak Česko liší od průměrné evropské země, kde se cena elektřiny v posledním desetiletí zvýšila o polovinu. Tuzemské dodávky v období 2002-2011 podražily o 92 procent. V příštím roce tak narostou platby domácností proti roku 2002 nejméně o dvojnásobek. Nelze vyloučit, že se tak Česká republika stane evropským unikátem, pouze s výjimkou ostrovních států Malty a Kypru, které kryjí veškerou spotřebu energie dovozem.
Jako Lotyši a Španělé
Ve zdražování ovšem Čechům konkurují Švédové, Lotyši a Španělé. Příklady těchto zemí ukazují, že k prudkému zdražování obvykle přispívá víc faktorů.
Lotyšsko má s Českem společné dva předpoklady. Devadesát procent elektřiny tam vyrábí státní podnik Latvenergo, který akceptuje fakt, že se dříve nízké ceny přizpůsobují vyšší úrovni v západní Evropě. Lotyši přesto využili globálního poklesu cen energií po roce 2008, aby od té doby elektřinu dál nezdražovali.
Zdražení elektřiny ve Španělsku způsobily neuvážené investice do solárních elektráren koncem minulého desetiletí, k tomu se v roce 2011 přidalo zvýšení daní pro elektrárenské firmy. To je také případ Česka. Například v příštím roce má podle ERÚ silová elektřina zlevnit o pět procent, procento a půl si ovšem energetici započtou navíc za distribuci. Přesto by cena elektřiny pro domácnosti poprvé v historii České republiky poklesla, kdyby o třetinu nenarostl příspěvek na obnovitelnou energii a kdyby stát nezvyšoval daň z přidané hodnoty.
Ztracená minulost
Švédi se do čela žebříčku zdražování dostali v roce 2011 nešťastnou shodou okolností. Po roce 2005 začali omezovat produkci atomových elektráren a o pět let později poklesly dodávky elektřiny ze švédského jádra o třetinu. Výpadky nahrazovali vodní energií, která však nestačila. To se ukázalo právě v zimě 2010/2011, kdy se vyprázdnily přehrady a zároveň nastaly neobvykle tuhé mrazy, které mimořádně zvýšily poptávku. Během jednoho roku ceny vyrostly o třetinu, podle předběžné zprávy Evropské komise se ovšem letos vrátily na úroveň roku 2009. Švédsko tak může z žebříčku největších zdražovatelů vypadnout.
Rychlý růst cen elektřiny způsobil, že Česko už dávno nepatří mezí země s nejlevnějšími dodávkami. Ještě v roce 2002 byla elektřina levnější pouze v Pobaltí, Rumunsku, Bulharsku a Řecku. Mezitím tuzemské ceny za elektřinu předstihly náklady domácností ve Francii, Polsku, Slovinsku, Portugalsku a Finsku. Češi dnes platí za proud v přepočtu na eura stejnou sazbu jako mnohem bohatší Dánové a Nizozemci.
Petr Holub
