Za kulisy událostí - O hospodaření s veřejnými penězi bude přísněji kontrolováno. Princip bude jednoduchý. Ten, kdo rozhodne o výdaji, bude muset podepsat smlouvu nebo objednávku. A ten, kdo bude podepsaný, ponese odpovědnost. Má se tak zabránit kauzám, jako jsou ProMoPro nebo Opencard, kde s obsílkou od soudu končí ti, kdo o předražené zakázce přímo nerozhodovali.
„Odpovědnost teď často leží na řadových úřednících, kteří musí mnohdy pod pohrůžkou ztráty zaměstnání podepisovat rozhodnutí svých nadřízených,“ říká Lukáš Wagenknecht, první náměstek na ministerstvu financí. Tam právě dokončili zákon o finanční kontrole, který nové podmínky nastaví. Platit má od od začátku roku 2016.
Jasná odpovědnost bude u veškerých výdajů a dotkne se všech smluv, objednávek či faktur. Pravidlem se budou muset řídit šéfové ministerstev, krajů a radnic, ale i vysocí úředníci. „Když se bude chtít ministr nebo náměstek zbavit odpovědnosti za nevýhodnou smlouvu, u které neproběhla veřejná zakázka, tím, že ji podepíše jeho zástupce, bude mít smůlu,“ vysvětluje Wagenknecht a dodává: „Kdyby zákon platil, nemohli by se vyvinit bývalí ministři z kauz typu pandury nebo ProMoPro.“
V případě pandurů jde o policií vyšetřovaný nákup transportérů pro českou armádu z roku 2007, kdy byla smlouva podepsána za ministryně Vlasty Parkanové. Za předraženou dodávku audiovizuální techniky od firmy ProMoPro z dob českého předsednictví v EU pak skončilo s obviněním 12 úředníků, bývalý ministr Alexandr Vondra jen vypovídal.
Jinak by mohlo vypadat také vyšetřování nevýhodné zakázky na správu Opencard pro firmu Haguess, kde si rozsudek vyslechlo pět úředníků pražského magistrátu. „Obžalovaní rozhodně nebyli hlavními aktéry událostí ani jejich hlavními hybateli,“ uvedl soudce Alexandr Sotolář.
Zákon řeší i kolektivní odpovědnost v případech, kdy výdaj schvaluje celá vláda nebo zastupitelstvo. Pokud rozhodnou o nevýhodné zakázce, odpovídat budou „společně a nerozdílně“ všichni. Podle ministerské představy takto budou politici a úředníci přinuceni, aby si hospodaření důkladně ohlídali a zkontrolovali. Omezit se tak má plýtvání, podvody a korupce.
Někteří politici se ale obávají, že pravidlo „zodpovědného podpisu“ zastaví práci v menších obcích. „Může to ohrozit ochotu starostů podepisovat,“ říká Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje.
Přímo starostové to tak černě nevidí. „Sice to teď není řečeno zákonem, ale jde o morální zodpovědnost, kterou má ve veřejné službě každý. Tomu, kdo postupuje podle zákonů, to nemůže přidat žádnou práci,“ říká například Jaroslav Zedník, starosta šestnáctitisícové České Třebové.
Nově přibude také střet zájmů u těch, kdo rozhodují o výdajích nebo je kontrolují. „Pokud bude úřednice schvalovat zakázku na poradenské služby, které by měl dodávat její strýček, musí to oznámit nadřízenému. Ten převede práci na někoho jiného,“ popisuje Wagenknecht. Kromě rodinných vazeb zákon pamatuje i na ty politické a hospodářské.
Podobně tvrdá pravidla zavedla už vláda Petra Nečase, když zpřísnila zákon o veřejných zakázkách, aby ho následující vlády postupně změkčovaly. Kritici novely finanční kontroly proto upozorňují na riziko, že aktuální protikorupční vyztužení dopadne stejně. „Zákony nemají být návody k použití. Novela je snaha ex post demonstrovat, že teď už to půjde dobře a nenecháme státní korupčníky rozkrádat,“ hodnotí Jan Kalvoda, advokát a exministr spravedlnosti.
Kateřina Surmanová
