Objev dne - Stát letos omezil podporu nových obnovitelných zdrojů, o to víc přispívá teplárnám, aby pálily uhlí. Podporuje také stavbu velkých spaloven a mezi solárníky přednostně dotuje větší elektrárny.

Tato podpora zprostředkovně zvýší ceny pro spotřebitele, protože se promítne do ceny elektřiny. Celkově jde za letošní rok podle odhadů oslovených expertů o podporu ve výši zhruba miliardy korun.

Novou dotační strategii připravila předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, která ji také zanesla do seznamu podporovaných zdrojů elektřiny na letošní rok.

Koncernům za uhlí

Na rozhodnutí Vitáskové vydělají zhruba téměř miliardu největší energetické firmy ČEZ, EPH nebo Sokolovská uhelná. Provozují totiž největší teplárny, které zároveň vyrábějí elektřinu. Za každou vyrobenou megawatthodinu budou inkasovat „zelený bonus“ 200 korun, o 155 korun více než loni.

Například mělnická elektrárna Energotrans, která dodává teplo do hlavního města, vyrobila v roce 2011 milion megawatthodin. Pokud stejnou výrobu udrží i letos, získá navíc dotaci 150 milionů.

Srovnatelnou bilanci mají také teplárny v Opatovicích, Trmicích, Komořanech a Sokolově.

Insider oslovil experty, kteří se shodují, že spotřebitelé zaplatí navíc 700–800 milionů ročně.

Menší teplárny se budou muset i letos spokojit s loňskou podporou 45 korun za megawatthodinu, i když také zároveň vyrábějí elektřinu a teplo.

ERÚ vysvětluje podporu velkých tepláren tím, že právě tyto velké zdroje dokážou společnou výrobou tepla a elektřiny zajistit energetickou úsporu přes 15 procent primární energie. „Nové moderní zdroje mají vyšší investiční nároky do moderních technologií na úkor lepších parametrů účinnosti, proto mají i vyšší podporu,“ vysvětluje mluvčí Eva Jelínková.

ERÚ paradoxně svou podporou kompenzuje investice z minulých let, které se už teplárnám přinejmenším částečně vrátily. Již zmíněný Energotrans měl například předloni zisk přes miliardu, opatovická i plzeňská teplárna půl miliardy.

Zelené spalovny

Svou snahu dotovat spalování demonstrovala Vitásková i při zavedení nové položky v seznamu podporovaných energetických zdrojů. Od letošního roku bude stát vyplácet spalovnám komunálního odpadu 680 korun za vyrobenou megawatthodinu. Ještě lépe na tom budou nově postavené spalovny, které dostanou za megawatthodinu zelený bonus ve výši 1830 korun.

Spalovna v pražských Malešicích ročně vyrobí 30–40 tisíc megawatthodin. I když bude mít nárok jen na nižší dotační sazbu, může letos počítat s dotací 20–30 milionů. Svůj obvyklý zisk tak zvýší na dvojnásobek.

Mluvčí Jelínková tvrdí, že ERÚ pouze splnil zakázku z loňské novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, podle níž se dotace za spalování komunálního odpadu zavádějí. „ERÚ pak měl povinnost nastavit i ceny pro energetické využití komunálního dopadu,“ vysvětluje mluvčí.

Novinka v seznamu podporovaných zdrojů zatím přijde spotřebitele nejvýš na 100 milionů ročně, protože komunální odpad pálí velké spalovny kromě Prahy už jen v Brně a Liberci. Jejich počet však může rychle vyrůst, protože se ERÚ svým rozhodnutím zapojilo do plánů, které prosazuje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Z evropských dotací chce v období 2014–2020 postavit jednu velkou spalovnu v každém kraji. Chystají se například v Plzni nebo v Chebu a po dokončení budou mít nárok na třikrát větší podporu než spalovna v Malešicích.

Pomoc velkým solárníkům

Z cenového rozhodnutí vyplývá i to, že se podpory dostane i velkým solárním elektrárnám.

ERÚ opravdu výrazně snížil podporu obnovitelným zdrojům energie, které budou zapojeny v letošním roce. Snažil se také omezit dotaci stávajícím elektrárnám, které využívají vítr a slunce.

Pravidla na podporu obnovitelných zdrojů umožňují výrobcům dodávat elektřinu do sítě za dotovanou výkupní cenu. Mohou ovšem také elektřinu spotřebovat sami. Stát jim pak vyplatí zelený bonus, který je o něco nižší než dotovaná výkupní cena, výrobci ale ušetří na nespotřebované elektřině ze sítě, kterou by jinak museli kupovat za tržní cenu.

ERÚ dosud odhadoval tržní cenu za megawatthodinu na úrovni okolo tisíce korun. Tentokrát předsedkyně Vitásková snížila odhad u větrných a slunečních elektráren na 550 korun. Skutečná cena elektřiny na trhu se ovšem od loňska výrazně nezměnila. Výrobce tedy bude inkasovat zelený bonus, ale úspora na nespotřebované elektřině se sníží o 450 korun za megawatthodinu.

Verdikt energetického úřadu ovšem zasáhne výhradně větrné a menší sluneční elektrárny na střechách. Nebude totiž platit pro solární zdroje s výkonem nad 30 kilowattů, tedy ani pro všechny solární parky vybudované na zemědělské půdě. ERÚ v jejich případě počítá s tržní cenou 930 korun za megawatthodinu.

Například výdělek sluneční elektrárny o výkonu jednoho megawattu se tímto zásahem letos zvýší o čtyři sta tisíc korun.

Úřad nevysvětluje důvody, proč vycházel vstříc velkým solárníkům. „Expert, který by to mohl vysvětlit, není na pracovišti,“ omluvila mlčení mluvčí Jelínková.

„Touto chybou způsobil ERÚ zhruba 200 milionů dodatečných nákladů hrazených zákazníky v cenách dodávky elektřiny,“ vypočetl jeden z energetických expertů, které Insider oslovil.

Petr Holub