Zahraničí – Vlnu spekulací vyvolalo na Ukrajině složení delegace, která by měla vyjednávat mír s předáky separatistických útvarů na východě republiky.
Část politiků v Kyjevě popudila zejména účast Viktora Medvedčuka, známého napojením na Kreml. Dosud není jasné, kdo jej delegoval a kterou ze stran konfliktu by měl zastupovat. Přimlouvá se za něj ovšem i německá kancléřka Angela Merkelová, která kontroverzního politika prosazuje jako zprostředkovatele pro další rozhovory o urovnání situace v zemi.
Přestože oficiální ukrajinské zdroje popřely, že by Medvedčuka známého těsnými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem pověřily jednáním, prezident Petro Porošenko prý s jeho misí souhlasí.
Předáci ozbrojených povstalců po prvním setkání, které se uskutečnilo Doněcku, tvrdili, že Medvedčuk zastupoval jejich útvary, které ovšem Kyjev považuje za „teroristické organizace“. Na svých stránkách to uvedla i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž zástupkyně byla při jednání v Doněcku. Sám politik popřel, že by hájil zájmy separatistů, avšak nijak nevysvětlil, koho reprezentuje.
Návrh Merkelové, která Medvedčuka k účasti na jednání vyzvala prostřednictvím německého velvyslance v Kyjevě, popudil ukrajinské radikály. Politika označovaného za kmotra ruského prezidenta obviňují ze zrady ukrajinských zájmů. Oligarcha a bývalý šéf prezidentské kanceláře v úřadě exprezidenta Leonida Kučmy je známý jako odpůrce evropské integrace Ukrajiny a za minulého režimu aktivně prosazoval celní unii s Ruskem. „Je to Putinův agent. Bojuje na straně Kremlu proti Ukrajině,“ říká o něm právník a politik Serhij Holovatyj.
Poslanec a bývalý ministr obrany Anatolij Hrycenko označil návrh kancléřky za „cynický a nemorální“. Podle něj Medvedčuk nemá na Ukrajině žádný respekt a svou dosavadní úlohou v ukrajinské politice se zdiskreditoval. „Co bude dál? Prezident (Francie) Hollande navrhne rozšířit kolo zprostředkovatelů o (bývalého generálního prokurátora Viktora) Pšonku a (stíhaního exministra vnitra Vitalije) Zacharčenka? A Putin pak tento zprostředkovatelský proces završí pozváním Janukovyče do Doněcku?“ uvedl. Podle něj měl Porošenko návrh Merkelové odmítnout. „Měl to udělat v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců, kteří mu svěřili funkci prezidenta,“ míní.
Zapojení Medvedčuka do jednání s povstalci na východě Ukrajiny Merkelová navrhla při telefonickém jednání s prezidenty Ukrajiny, Ruska a Francie. O návrhu spolkové kancléřky informovala tisková služba ukrajinského prezidenta. Někteří ukrajinští politici jí vzápětí vytkli „prokremelskou pozici“.
Předák strany Svoboda Oleh Ťahnybok vyzval generální prokuraturu, aby prošetřila účast „Putinova kmotra“ na jednání o urovnání situace na východě Ukrajiny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Kyjev oficiálně zastupoval jen exprezident Kučma. Zároveň však připustilo, že by Medvedčuk, který vede stranu Ukrajinská volba (Ukrajinskyj vybir), mohl získat „oficiální status“ při rozhovorech o urovnání krize. „Chápeme pozici Angely Merkelové. Evropská unie má zájem na tom, aby se řešení konfliktu dostalo do diplomatické roviny. Pokud se pan Medvedčuk ukáže jako vhodný vyjednaváč, pak (Merkelová) bude prosazovat jeho kandidaturu,“ uvedla první náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Natalija Halibarenková.
Tisková služba spolkové kancléřky odmítla jakkoli upřesnit, proč si německá politička vybrala jako zprostředkovatele zrovna Medvedčuka. Uvedla jen, že šlo o důvěrná jednání a že zúčastněné strany mají „připravit mechanismus pro kontrolu zastavení palby a zajištění bezpečnosti hranic“.
Medvedčuk se netajil tím, že jej s ruskými politiky spojují nejen pracovní vztahy. Před několika léty se Putin zúčastnil křtu jeho dcery Dariny v petrohradském chrámu a přítomna byla i manželka současného premiéra Dmitrije Medveděva. Lobboval pro ruské zájmy za režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče a ruské zájmy prý prosazuje i nyní. „Situace, která vznikla po jednání v Doněcku, je výhodnější pro Rusko než pro Ukrajinu,“ napsal ruský deník Kommersant. Upozornil, že Moskva se fakticky zapojila do urovnání situace kolem Ukrajiny a mohla by se tak vyhnout dalším sankcím. Sám Medvedčuk je přitom na seznamu osob, proti nimž západní země uvalily sankce již před několika měsíci.
Spolu s Medvedčukem se jednání v Doněcku účastnil také poslanec Strany regionů Nestor Šufryč, který v minulosti působil jako zástupce tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany a který má prý také vazby na Moskvu. Novinářům tvrdil, že oba měli oficiální pověření z Kyjeva a že je k jednání se separatisty vyzval předseda parlamentu a bývalý dočasný prezident Oleksandr Turčynov. Ten to ovšem popřel a tvrdí, že „s teroristy nikdy nejednal a zprostředkovatele nepotřeboval“.
Přestože Kyjev ještě nedávno odmítal jakékoli kontakty se separatisty, nyní je jednání nakloněn. Prezident Porošenko potvrdil, že další vývoj bude záviset na tom, zda separatisté budou dodržovat příměří a pokračovat v jednání. Jeho první etapa mírového plánu ovšem fakticky selhala. Boje se sice zmírnily, avšak příměří bylo opakovaně porušeno. Jako hlavní podmínku pro rozhovory povstalci požadují stažení ukrajinských vojsk od pozic ozbrojenců, zastavení náletů a dělostřeleckého ostřelování. Teprve potom jsou ochotni jednat, ať už mezi vyjednávači bude kdokoli.
Alexandra Malachovská
