Byznys – Stát řeší, jak pomoci soukromé těžební firmě OKD – největšímu zaměstnavateli na Ostravsku, jehož potíže ohrožují celý region. Pracovní skupina, vytvořená přímo k tomuto účelu ze zástupců vlády, regionu, odborů a důlní firmy, má do dvou týdnů připravit schůdné varianty zásahu. Ve hře je především odkoupení ztrátové šachty Paskov za korunu či podobně symbolickou cenu.
Bez toho, že by se zázračně otočila situace na uhelném trhu, se šance OKD a jejich mateřské veřejně obchodované firmy NWR zhoršují. Mateřské NWR reálně hrozí bankrot. Podle analytiků investiční banky JPMorgan může skupině dojít hotovost už na počátku příštího roku. Část peněz za těžbu v roce 2014 totiž utrácí už teď – přinejmenším jeden z významných zákazníků, teplárenská Dalkia, dolům za své budoucí dodávky zaplatila s předstihem už letos.
V případě bankrotu by o svá důlní aktiva přišli akcionáři – tedy Zdeněk Bakala a jeho partneři z investiční firmy BXR, kteří kontrolují dvě třetiny dolů – a držitelé akcií NWR z burzy. Kromě toho by výrazně ostrouhali držitelé dluhopisů NWR. Z tuzemských hráčů hlavně Česká spořitelna a banka UniCredit. Stát by svým zásahem – kromě zmírnění sociálních rizik – zároveň pomohl snížit ztráty vlastníků a věřitelů.
Vedení OKD zatím rozjíždí plán úspor, které mají hrozbu bankrotu odvrátit, navíc nabízí na prodej jejich sesterskou firmu Ostravsko-karvinské koksovny OKK. Nový majitel OKK měl být podle informací Insideru znám do konce prázdnin, zatím ale k žádné dohodě o prodeji nedošlo. „Jednáme se zájemci, rozhodnout chceme do konce roku,“ říká ředitel komunikace NWR Petr Jonák.
Řada ekonomů i praktiků z průmyslu soudí, že restrukturalizace firmy, prodej koksoven a řezání nákladů OKD nepomohou. „Záchranná opatření přicházejí pozdě a nemají šanci vyrovnat propad hotovosti,“ soudí investiční expert Jozef Janov.
Jedinou další variantou záchrany dolů pro jejich současné majitele je tak dohoda s věřiteli, kteří by museli odepsat část svých nároků vůči skupině. A pak je tu možnost zmíněné státní pomoci.
Blackstone na scénu
Podle informací Insideru mají s finanční restrukturalizací NWR pomoci poradci z renomované americké firmy Blackstone, které Bakala a spol. k řešení přizvali. „Chtějí přesvědčit majitele dluhopisů NWR (splatných v letech 2018 a 2021 – pozn. red.), aby kývli na změnu splátkových podmínek. Případně se vzdali části svého dluhu,“ říká dobře informovaný zdroj z kapitálového trhu, podle něhož nejde o nereálný scénář.
Věřitelé jsou už většinou smíření, že část peněz utopených v dluhopisech odepíší, jde jim jen o to, minimalizovat ztráty. Dluhopisy NWR se dnes prodávají za jednu až dvě třetiny původní hodnoty a ratingové agentury je hodnotí jako vysoce rizikové. „Na dohodu by věřitelé mohli kývnout. Kdyby pak akcionáři poslali do NWR finanční injekci alespoň kolem dvou set milionů eur, mohlo by to NWR poskytnout čas na přežití, než dokončí restrukturalizaci a než se trh ozdraví,“ dodává zdroj.
Největšími držiteli dluhopisů NWR jsou investiční fondy AllianceBernstein, Investec Asset Management a skupina BlackRock. Významný kapitál v nich ale mají také Česká spořitelna a italská banka působící na českém trhu – UniCredit.
Dohoda s věřiteli, o niž nyní bojují v Londýně Bakala, jeho maďarský partner Peter Kadas a poradci z Blackstone, představuje boj na jedné frontě. Jednání s politiky o státní pomoci znamená druhou bojovou linii, na niž akcionáři nasadili výkonný management NWR a OKD.
Státní pomoc by zvýšila šance na přežití NWR a na to, že splatí alespoň část svých dluhů. Zájem tak na ní má třeba právě nejvlivnější česká banka – Česká spořitelna. Ta se bojí nejen přímých ztrát v OKD a NWR, ale také toho, že při kolapsu dolů dojde v moravskoslezském regionu k dominovému efektu a do insolvence spadnou desítky jejích dalších místních klientů. A tak se dá předpokládat, že spořitelna na pomoc státu v OKD tlačí stejně naléhavě jako moravskoslezský hejtman či důlní odboráři.
Záchrana za miliardy
Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák prosazuje především záchranu dolu Paskov, který se OKD chystá uzavřít. Podle Nováka by ztrátový důl se třemi tisíci zaměstnanci měl převzít stát a jeho plánovaný útlum prodloužit o několik let.
Šachtu by podle Novákových slov mohl provozovat státní podnik Diamo. Ten se ostatně kromě těžby uranu na Vysočině už dnes stará na Ostravsku a Karvinsku o doly uzavřené v minulých letech.
Záchrana Paskova touto cestou by stát přišla draho. Dosavadního vlastníka, firmu OKD, stojí jeho provoz při současných cenách uhlí miliardu až 1,5 mld. korun ročně. Na zhruba stejnou sumu se šplhají náklady na uzavření dolu (podle kolektivní smlouvy OKD mají horníci při rušení míst nárok až na 12měsíční odstupné, takže jen sociální náklady se šplhají na stamilionové sumy, další peníze budou stát technická opatření). Paskov má sice v celé ostravsko-karvinské pánvi nejkvalitnější koksovatelné uhlí, podle vedení OKD byl ale ztrátový už v minulých letech, kdy ostatní šachty skupiny vydělávaly. Těží totiž uhlí z velkých hloubek a za složitých geologických podmínek, což je velmi drahé.
Převzetím Paskova by stát mohl rozložit rušení tisíců pracovních míst na delší dobu, lépe se na ně připravit. Každopádně by ale tento krok pomohl především akcionářům NWR a věřitelům skupiny.
Slovo z Bruselu
Jakoukoliv státní pomoc OKD bude muset schválit Evropská komise. Šlo by o veřejnou podporu, která se řídí přesnými pravidly.
Podle nařízení Evropské rady z roku 2010 lze v těžebním sektoru takovou veřejnou podporu poskytovat do roku 2018 (déle jen výjimečně, za přesně vymezených podmínek). Stát se ale smí angažovat pouze v případě, že důl bude provozován v režimu útlumu. Státní peníze mohou jít buď na dotaci mezd zaměstnanců, nebo na ekologii (na zahlazení následků těžby).
V posledních letech se tato forma státní pomoci využila či využívá v Německu, Španělsku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Odkoupení ztrátového Paskova a jeho následný provoz financovaný plně za státní peníze ale do zmíněného scénáře nezapadá.
Navíc se už teď proti takové formě pomoci jednomu z hráčů na trhu ozývají jiní soukromí byznysmeni. „Kdyby stát pomohl majitelům OKD, byla by to sprosťárna – akcionáři vybrali z té firmy v dobrých letech příliš mnoho peněz na to, aby teď mohli o státní pomoc žádat,“ prohlásil například majitel skupiny Carbounion Bohemia Petr Paukner, obchodník s uhlím, elektřinou a plynem. Stát by podle něj měl zasáhnout a řešit sociální dopady kolapsu OKD, ale pouze v případě, že firma zamíří do bankrotu a akcionáři o ni přijdou. „Bakala a jeho partneři si berou horníky jako rukojmí. Je fér, aby na záchraně OKD finančně participovali,“ řekl Paukner.
Podle něj by bankrot OKD neznamenal uzavření dolů a ztrátu všech pracovních míst, zvláště kdyby insolvenčnímu správci s udržením firmy nad vodou pomohl stát. Skupina by se během insolvenčního procesu zbavila jak dluhů, tak nevýhodných smluv z minulých let a mohla by pokračovat dál, ozdravená a zmenšená. Paukner tvrdí, že by se v Česku našla řada investorů ochotných hubenější OKD v rámci insolvenčního řízení odkoupit a schopných je ještě řadu let provozovat s těžbou kolem 5 až 6 milionů tun uhlí ročně (NWR počítá s produkcí kolem 8 milionů tun). „Vím hned o několika, kteří by do toho byli za rozumnou cenu ochotní jít,“ řekl.
Podobný názor jako Paukner mají i další podnikatelé oslovení deníkem Insider. Málokdo je ale ochoten mluvit tak otevřeně.
Většinoví vlastníci NWR získali díky vstupu této firmy na burzu, z dividend a z dalších výnosů přes 50 miliard korun. Nyní by měli, v podobě potřebných investic do OKD „vrátit“, říkají nejen odboráři z OKD, například jejich šéf Jaromír Pytlík. Bakala či jeho partneři by mohli investovat také mimo OKD, do zcela nových projektů v Moravskoslezském kraji, například v průmyslových zónách, jež vznikají na místě bývalých dolů.
Deník Insider se pokoušel získat vyjádření Zdeňka Bakaly k případným dalším investicím prostřednictvím jeho mediálního zástupce Vladimíra Bystrova, do uzávěrky vydání však nedostal odpověď.
Bakala hraje o pověst
Jediným Bakalovým vyjádřením v této věci tak zůstává to, které učinil pro magazín Forbes. Na otázku, nakolik potíže NWR ovlivňují jeho majetkovou situaci, odpověděl letos v červenci Forbesu takto: „Nijak zásadně. OKD při dnešní hodnotě představuje méně než desetinu mých aktiv. Můj život to nijak nekomplikuje, vůbec ne. Na druhou stranu mám eminentní zájem, aby OKD restrukturalizaci zvládlo, už kvůli lidem v regionu.“
Jenomže jak už bylo řečeno, na pád jeho NWR by doplatili investoři do akcií a dluhopisů firmy. Bankrot těžařské firmy by pošramotil pověst byznysmenů z BXR na mezinárodním kapitálovém trhu, což pro ně představuje vážnou hrozbu. Ztráta důvěryhodnosti může poškodit jejich investice jinde. Pokud by se do problému ze sociálních důvodů vložil stát a se záchranou OKD jim pomohl, jistě by to uvítali i z těchto důvodů.
Zuzana Kubátová
Finančník Zdeněk Bakala, o němž se píše v článku, je majitelem společnosti Economia, vlastníka Centrum Holdings , vydavatele deníků Insider a Aktuálně.cz.
