Za kulisy událostí - Premiér Jiří Rusnok a jeho kabinet drží v přetahované o svou další existenci silnou kartu. Jde o miliardy korun, které může vypustit do regionů. Které ovládají oranžoví hejtmani.

Sociálnědemokratičtí hejtmani vládnou v jedenácti krajích, v dalších dvou spoluvládnou jako koaliční partneři nebo „tichá podpora“ menšinové vlády.

Nečasův kabinet s Miroslavem Kalouskem v čele resortu financí bral kraje zkrátka. Ovládala je totiž jejich parlamentní opozice. O to větší lákadlo je pomoci Rusnokovi vládnout a získat tak peníze, které jim současní ministři přislibují. Převážná část těchto peněz pochází z fondů Evropské unie, zbytek ze státního rozpočtu.

Hraje se o vliv na dotace

Největším balíkem, o který se hraje, je návrat praxe, kdy o projektech dotovaných Evropskou unií rozhodovaly kraje. Někdejší ministr financí Kalousek (TOP 09) totiž inicioval, aby se rozhodování o penězích na regionální projekty vrátilo zpátky do Prahy, respektive na ministerstvo pro místní rozvoj.

Z regionálních operačních programů se tak stal Integrovaný regionální operační program. V nyní končícím plánovacím období mohly regiony hospodařit s 142,9 miliardy korun, pro následující ještě suma nebyla určena, stát ale počítá, že to bude pětina až čtvrtina ze všech peněz, které do Česka přijdou v letech 2014 až 2020.

Kalouskův vládní kolega Kamil Jankovský (VV) jako ministr pro místní rozvoj byl ochoten kývnout na variantu, že by kraje měly své zástupce v nové struktuře, která bude moci do peněz mluvit, ovšem bývalé regionální rady, které dosud rozhodovaly, kdo dotace získá, by nyní byly jen zprostředkovateli.

„Mohly by například vypisovat jednotlivé výzvy, takže by měly určitou autonomii, vše by se ale odehrávalo pod taktovkou a podle pravidel ministerstva,“ líčí Jankovský, jak by měla taková autonomie podle něj vypadat.

Kraje ovšem se změnou ministra cítí šanci uzmout si pro sebe větší rozhodovací podíl. Na jednání s Jiřím Rusnokem přišli hejtmani s tím, že chtějí vrátit rozhodování zpět do krajů.

„Model administrace ze Staroměstského náměstí bez ohledu na názor zdola je špatný. Takový model už tu jednou byl a nefungoval,“ tvrdí jihočeský hejtman Jiří Zimola, který patří k zastáncům Rusnokovy vlády a je i shodou okolností stínový ministr ČSSD pro místní rozvoj.

Současný ministr pro místní rozvoj František Lukl na dotaz deníku Insider návrat regionálních operačních programů starého střihu nevyloučil, nicméně nepřímo před tím varoval.

„Tak výrazný zásah, jakým by byla resuscitace ROPů, by bezpochyby způsobil zpoždění v řádu mnoha měsíců. Zkušenosti současného programového období jasně ukazují, že závažné problémy a časová ztráta získaná již na začátku procesu se velmi obtížně smazávají,“ zaslala reakci jeho mluvčí Jana Jabůrková.

Prozatím tak vznikla společná pracovní skupina, která má možné změny prověřit.

„Drobné“ už odešly

Na poli evropských peněz ovšem již hejtmani slavili drobný úspěch. Povedlo se jim dojednat, že stát pomůže zaplatit Ústeckému a Karlovarskému kraji takzvané „korekce“ – tedy sankce za špatně čerpané dotace.

ROP Severozápad, jejž oba kraje tvoří, byl díky aférám zastaven a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek chtěl po hejtmanství zaplatit celou vyčíslenou sumu, tedy 2,1 miliardy korun, než je opět spustí.

V pátek se ovšem jeho nástupce Jan Fischer s dotčenými hejtmany napevno dohodl, že mají zaplatit „jen“ 900 milionů korun a zbytek doplatí stát.

Zároveň jim nabídl bezúročnou návratnou finanční výpomoc s dobou splatnosti do roku 2020 a program znovu spustil.

„Nemyslím si, že je to úplata krajů, spíš je to pragmatické rozhodnutí. Vše bylo zablokováno, což se odráželo i v HDP. Firmy a lidé aspoň budou mít práci,“ míní děčínský sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna.

Faktem je, že ústečtí sociální demokraté patří k zemanovskému křídlu ČSSD. Foldyna rovněž přiznal, že jede na úterní jednání poslaneckého klubu, který bude rozhodovat o podpoře Rusnokově vládě s 37 kladnými reakcemi ze 70 rozeslaných napříč místními stranickými buňkami v jeho okrese. Proti Rusnokovi se nepostavil nikdo, zbytek Foldynovi neodepsal.

Dotace na dopravu

Evropské dotace ovšem nejsou jedinou vstřícností ze strany vlády, která svým zastáncům dává do ruky argument, že je v zájmu ČSSD ji podpořit.

Kraje se už například dohodly s ministrem dopravy, že bude držet dohodu o příspěvcích státu na železniční dopravu, kterou uzavřel s hejtmany ještě premiér Jan Fischer. Slíbil v ní (v letech 2010 až 2019) 2,65 miliardy ročně s inflačním navyšováním.

V roce 2010 byly dotace vyplaceny podle plánu, o rok později už ale nebyly navýšeny dle inflace a v roce 2012 kvůli nedostatku peněz pravicová Praha souhlasila se snížením své dotace o 40 milionů korun. Otázka navýšení o inflaci se řešila úsporami na straně Českých drah.

„Pro rok 2013 se ministr Žák s kraji dohodl, že podpora ze strany státu bude ve stejném rozsahu jako v loňském roce – tedy cca 2,6 miliardy korun. V roce 2014 se předpokládá opětovně poskytnutí částky ve výši původně schválené a diskutuje se otázka možného navýšení poskytovaných prostředků o inflaci,“ uvedla mluvčí ministra dopravy Andrea Volaříková.

Miroslav Kalousek přitom sváděl pravidelně s hejtmany souboje o to, jak bude částka vypadat, a pokoušel se ji snižovat.

„V současnosti se bavíme o nárůstu o inflaci ve výši 300 milionů korun na 2,9 miliardy. Miroslav Kalousek chtěl částku naopak snížit původně o 600 milionů na dvě miliardy, nakonec se nám podařilo dojednat aspoň snížení jen o 400 milionů,“ vypočítává v řeči čísel rozdíl mezi Rusnokovým a Kalouskovým kabinetem stínový ministr dopravy Milan Chovanec.

Podle něj to stejně nevypadá, že by měla Rusnokova vláda důvěru získat, pokud tedy platí, že pravice ve sněmovně drží 101 hlasů. „Měli bychom se ale pokusit návratu pravice zamezit nebo jej oddálit, jinak to voličům nevysvětlíme,“ líčí svůj postoj.

Platby za zdraví

A třetí motivace pro sociální demokraty v krajích - Rusnokův ministr zdravotnictví Martin Holcát už řekl, že chce zvednout platby za státní pojištěnce o sedmdesát sedm korun, tedy ze současných 723 na 800 korun.

Celkově počítá s tím, že tak do zdravotnictví pošle dalších 5 miliard korun. Rozpočteno v průměru na nemocnice to znamená, že by si ty krajské polepšily o 656 milionů korun.

Martina Machová