Byznys - To, že stávající premiér Jiří Rusnok a jeho vláda nedostali důvěru, může znamenat, že se Rusnok více přiblížil budoucímu členství v bankovní radě ČNB. Po čemž sám touží, jak už připustil. Existují však skutečně podmínky k personálním změnám v bankovní radě?

Pohled na mandáty stávajících členů bankovní rady (viz tabulka v úvodu článku) ukazuje, že v blízké době by se teoreticky mohlo uvolnit místo členky bankovní rady Evy Zamrazilové. Šestileté období, na které jsou členové bankovní rady jmenováni, končí v jejím případě nejdříve na jaře příštího roku. Jde však o konec jejího prvního funkčního období a zákon připouští možnost zastávat funkci člena bankovní rady dvakrát. O uvolněnou pozici se tedy může znovu ucházet a může dojít k souboji mezi Rusnokem a Zamrazilovou.

Odhadovat, který z těchto kandidátů by mohl být favoritem, je obtížné. O odborné kvalitě obou potenciálních uchazečů není pochyby. Odborný profil Jiřího Rusnoka byl řádně protřepán při jeho jmenování premiérem a ohlasy byly vesměs pozitivní. Je nazírán jako praktický ekonom se zkušenostmi ze státní správy i z finančních trhů. Snad se dá říci i svým způsobem nezávislý, schopný jít proti proudu, což ukázalo například posuzování druhého pilíře penzijní reformy.

Profil a zkušenosti Evy Zamrazilové jsou spojeny s akademickým prostředím a více se asi hodí na půdu centrální banky. Prokázala své schopnosti už v průběhu prvního funkčního období. Navíc sedmičlennému sboru ČNB by slušelo, kdyby ve svých řadách měl nadále alespoň jednu ženu.

O skutečném obsazení místa rozhodne prezident Miloš Zeman a v tomto ohledu má výhodu Jiří Rusnok, kterého s prezidentem pojí politické spojenectví.

Výběr nového člena bankovní rady může být tedy dilema. Mohla by být ale ještě jedna cesta, jak je vyřešit: vybrat jméno třetí.

Petr Hlinomaz