Zahraničí - Těžba ropy a plynu může v nejbližších letech klesnout až o šest procent, odhadovala většina expertů ještě letos na jaře. Nově zavedené sankce proti ruským ropným společnostem ale mohou způsobit, že pokles bude hlubší a přijde rychleji.
Sankce Evropské unie a USA zakázaly jakoukoli spolupráci západních firem s ruskými společnostmi při těžbě na šelfu a při dobývání nekonvenční ropy. To se týká i geologického průzkumu. Ten je ale pro ruský ropný průmysl klíčový. Stará sovětská naleziště totiž vysychají.
Podle studie společnosti Ernst & Young, aby v roce 2035 zůstala těžba na úrovni 500 milionů tun, musí nové projekty každoročně kompenzovat 160 milionů tun ropy, o které bude těžba klesat na původních nalezištích. Každoročně by podle EY měly ruské společnosti investovat do průzkumu minimálně 1,5 miliardy dolarů.
To ovšem nebude jednoduché. Naprostá většina vybavení je ze zahraničí. „My pracujeme především s francouzskou a americkou technikou,“ řekl moskevskému týdeníku Děngi zástupce ředitele společnosti Geotek Sejsmorozvědka Salavat Zaripov. Podle něj ruské výrobky existují, jsou ale méně kvalitní a pomalejší. „Ale nejhorší situace je u vybavení pro těžbu na šelfu. Tam ruské výrobky prostě neexistují,“ říká Zaripov.
Složitá situace je také v případě těžebních věží. Momentálně jich v Rusku pracuje 1500. „Většina z nich byla vyrobena v letech 1987–1992 a jejich životnost skončí během tří let,“ říká ředitel holdingu Ru Energy Group Azad Babajev. Podle něj během tří let bude potřeba koupit tisíc těžebních věží. Dva ruští výrobci ročně dodávají zhruba čtyřicítku zařízení, ve kterých je ale vysoký podíl nyní embargovaných součástek ze Západu.
Řešením je dovoz ze zemí, které sankce proti Rusku nezavedly, přirozeným partnerem je zde Čína. Ostatně čínské společnosti Honghua International, RG Petro-Machinery, SJ Petroleum Machinery a Hebei Haihua Development Group již nyní ovládají dvě třetiny dovozu těžebních věží do Ruska. Zbytek jsou německé a rumunské výrobky.
Někteří experti ale varují před situací, kdy jsou velké ruské společnosti závislé na čínských úvěrech. Rosněfť například získala kredit ve výši až 70 miliard dolarů výměnou za dodávky ropy z nalezišť na Dálném východě, kde ještě neskončila ani fáze průzkumu. Závislost na čínských technologiích by tento problém ještě zvýšila.
Ondřej Soukup
