Byznys – Na ministerstvu financí končí prověrka oddělení Radka Šnábla – v srpnu odvolaného poradce exministra Kalouska zodpovědného za vedení arbitrážních sporů za Českou republiku. Kontroloři přicházejí se závažným obviněním: Šnáblovo oddělení podle nich proplatilo za různé služby externím dodavatelům v posledních třech letech neoprávněně celkem 28 milionů korun.

Na dotaz deníku Insider to uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek. „V činnosti oddělení bylo zjištěno zejména pochybení při likvidaci faktur. V některých případech byly dodavateli účtovány za poskytnuté služby podstatně vyšší ceny, než jaké byly smluvně uzavřeny. Celková částka k tíži státu za období 2011 až 2013 činila cca 28 milionů korun bez DPH,“ informoval Šrámek.

„Je to kravina a bizarnost,“ reaguje na obvinění Šnábl.

Chystá se trestní oznámení?

Současný ministr Jan Fischer propustil klíčového úředníka svého předchůdce Miroslava Kalouska v půli srpna. „Způsoby Šnáblovy práce ohrožují důstojnost ministerstva,“ prohlásil tehdy. Šnábl podle něj najímal na právní spory příliš drahé advokáty a porušoval pracovní pravidla – šikanoval podřízené, jezdil na předem neschválené služební cesty, nebyl schopen předložit doklady o vysokoškolském vzdělání.

Ihned po Šnáblově propuštění se na arbitrážním odboru rozjela prověrka. Mimo službu byly na čas postaveny dvě jeho spolupracovnice. Ty jsou dnes opět v práci, žádné pochybení jim kontroloři neprokázali. Zato se našly údajně přeplacené faktury.

V médiích se těsně před volbami objevily spekulace, že vedení ministerstva chystá kvůli různým pochybením na arbitrážním odboru trestní oznámení nejen na Šnábla, ale dokonce na samotného exministra Kalouska.

Takový krok ale mluvčí ministerstva nepotvrdil. Samotné vyšetřování na odboru Mezinárodní ochrany investic dosud není uzavřené. „Ministr dostal zatím jen průběžnou zprávu. Celá prověrka by se měla uzavřít během dvou týdnů. Jakékoli spekulace o údajném trestním oznámení ministerstvo financí odmítá a bez dokončeného šetření a konečné zprávy nebudeme předbíhat událostem,“ uvedl Šrámek.

Jde o nepochopení

Sám Radek Šnábl pochybení v proplácení faktur odmítá. „Je to nesmysl, jde o nepochopení toho, jak práce na arbitrážích probíhá,“ říká. O problému prý slyší poprvé, o prověrce ho ministerstvo neinformuje.

„Tak především, já za proplácení faktur v uvedeném období většinu času neodpovídal. Byl jsem poradcem ministra, nikoliv ředitelem nebo vedoucím odboru. Do takového vztahu jsem se vrátil až k 1. červnu 2013,“ říká Šnábl. (Kalousek jej přeřadil z postu státního úředníka v zaměstnaneckém poměru na pozici poradce poté, co byl Šnábl odsouzen za účast na daňovém podvodu.)

„Měl jsem na starosti strategii vedení sporů, ne podepisování papírů nebo každodenní práci se spisem. Schvalování peněz měly na starosti dvě zkušené úřednice, u kterých striktně vylučuji, že by něco podepsaly neoprávněně,“ vysvětluje Šnábl.

Zneužívání státních peněz na odboru kategoricky vylučuje. Přeplácet sjednané limity podle něj bylo nemožné už z technických důvodů: „Software by to neumožnil, technicky to je nesmysl.“

Šnábl je přesvědčen, že Fischerovo vedení se na něj záměrně snaží najít kompromitující materiál z jediného důvodu: Aby „harašili“ samotného exministra Kalouska, který ho na ministerstvu držel jako nepostradatelného odborníka i po soudním skandálu.

Pochybení Šnábl vylučuje už proto, že několik měsíců před jeho nuceným odchodem prověřil chod arbitrážního odboru Nejvyšší kontrolní úřad. Závěrečná zpráva je tajná, podle Šnábla však NKÚ našel jen drobné prohřešky. „Jednou se na proplaceném účtu za oběd jednoho ze znalců objevila lahev vína, to se proplácet nesmí. V jiném případě jsme museli bez předešlého schvalování prodloužit pobyt najaté překladatelky v Paříži, protože se tam nečekaně o den protáhl výslech svědka,“ říká. Zprávu o kontrole NKÚ podle Šnábla schválila Nečasova vláda a nařídila zachovat stávající trend. Prvořadé bylo, že Česko arbitráže vyhrává.

Šnábl připouští, že do týmů řešících arbitráže občas najímal experty bez veřejné soutěže. „Například v případu CEE Wood protistrana nejprve tvrdila, že za investici platili směnkou, a tak jsme do právního týmu složeného na základě soutěže zařadili odborníka na směnečné právo. Jenomže platbu směnkou jsme během řízení vyvrátili a protistrana přišla s tvrzením, že platila zápočtem. V týmu odborník na zápočty nebyl, museli jsme ho rychle sehnat. Vyřešili jsme to nakonec posudkem profesorky advokátní kanceláře Noerr, která skutečně žádným výběrovým řízením neprošla. Ale kdybychom to neudělali a vypisovali soutěž, museli bychom požádat o minimálně dvouletý odklad sporu, ohrozili bychom výsledek,“ říká Šnábl.

Improvizace se podle něj vyplatila, přestože právnička Noerru nebyla levná. Díky ní ale Česká republika vyhrála nejen zmíněnou žalobu o čtyři miliardy korun, ale i dva další podobné spory o čtyři a dvanáct miliard, takže tým s „nevysoutěženou“ odbornicí státu zachránil celkem 20 miliard korun.

Podle Šnábla správný postup při financování sporů potvrzuje i fakt, že „v 80 procentech případů“ nechávaly arbitrážní tribunály náklady vynaložené Českou republikou na soudní řízení hradit protistranu. A jejich výši nikdy nezpochybňovaly.

Na stole solární žaloby

Šnáblův odbor po příchodu nového ministra Fischera převzala do kompetence náměstkyně Eva Anderová, na problematice arbitráží spolupracuje s poradkyní ministra Danielou Christinou Devereaux.

„Řízení sporů je stoprocentně zabezpečeno, na rozdíl od pana Šnábla osobou s vysokoškolským vzděláním, dokonce právnickým a se zkušenostmi z advokacie jak v tuzemsku, tak zahraničí,“ prohlásil Šrámek.

Nenaplnilo se tak podle něj riziko, na něž při Šnáblově odvolání poukazoval exministr Kalousek. Podle něj byl Šnábl pro Českou republiku „nepostradatelným dobrmanem“, bez nějž budou hrozit zemi mnohamiliardové ztráty kvůli neodborně vedeným sporům.

V současné době arbitrážní odbor řeší především žaloby investorů do solárních elektráren. Třináct zahraničních firem a 17 domácích investorů žádá proplatit škody, jež jim vznikly zavedením mimořádné solární daně a dalších restrikcí kompenzujících vysoké dotované výkupní ceny.

„Dopad solárních sporů na státní rozpočet v tuto chvíli není možné odhadovat. Kdyby tribunály a národní soudy vyhověly v plné výši nárokům investorů, pak by státní rozpočet přišel o cca 3,5 miliardy,“ uvedl Šrámek. Ministerstvo financí prozatím všechny nároky solárních investorů odmítlo.

Zuzana Kubátová

 Na snímku: Radek Šnábl (foto: Ludvík Hradilek)