Zahraničí - Německo postaví méně rozvodných sítí, než původně plánovalo. Spolková republika se totiž rozhodla vsadit na úspory, a tak namísto toho, aby nadměrně dotovala zelenou energii, chce finančně motivovat firmy, aby snížily spotřebu.

Němci potřebují nové sítě pro přenos nadbytku elektřiny vyrobené ve větrných a solárních parcích na severu země. Namísto původně plánovaných čtyř tras o délce 3800 kilometrů, spojujících větrné elektrárny před pobřežím Baltského a Severního moře s odběrateli v Bavorsku a Bádensku-Würtembersku, v příštích letech postaví jenom tři.

Z českého pohledu je důležité, že trasa, jež leží nejvýchodněji, a tedy nejblíže českému území, totiž ta z Halle do bavorského Schweinfurtu, se stavět bude. Česko si dlouhodobě stěžuje, že německý proud vedený přes jeho území neúměrně zatěžuje tuzemskou rozvodnou síť.

„Posílení německých přenosových sítí je vzhledem ke stávající dlouhodobě neudržitelné situaci pro nás přínosné i v redukovaném stavu,“ komentoval rozhodnutí Berlína předseda představenstva České elektroenergetické soustavy (ČEPS) Vladimír Tošovský.

Českou rozvodnou síť zejména loni koncem roku neúměrně zatěžovaly nadměrné transfery elektřiny, jež putovala od Baltu přes Sasko a západní část Čech na východ Bavorska. Namísto běžného jednoho gigawattu to byl ve špičkách až trojnásobek.

České síti hrozil kolaps z přetížení.

Němci nyní podle nového plánu postaví jen tři trasy: od pobřeží Severního moře přes Porúří ke Koblenzi, další od Hamburku do oblasti východně od Stuttgartu a třetí z Durynska do Bavorska.

Investice za dvacet miliard eur

Německo svou síť navíc vylepší i rekonstrukcí některých stávajících tras. I tady však bude šetřit. Namísto plánovaných 4400 kilometrů přizpůsobí nejmodernějším požadavkům jen 2800 kilometrů starých sítí.

Výstavba nových a rekonstrukce starých tras, které si vyžaduje rozvoj obnovitelných zdrojů, jež do roku 2022 společně s novými paroplynovými elektrárnami nahradí stávající německé jaderné bloky, spolkovou vládu vyjde na dvacet miliard eur.

Výrazné investice do rozvoje své rozvodné soustavy připravuje také Česko. „S výhledem do roku 2025 se bude jednat o desítky miliard korun,“ upřesnil Tošovský. „Budou to přibližně čtyři miliardy korun ročně.“

Šéf ČEPS potvrdil, že jeho společnost počítá do roku 2017 s výstavbou transformátoru u Kadaně s regulací fáze na přenosovém profilu mezi Německem a ČR za přibližně dvě miliardy korun, který má přebytečnou elektřinu vracet zpět do Saska.

Zatímco Spolková republika by chtěla do roku 2030 snížit svou spotřebu až o jednu pětinu, a hodlá proto i náležitým způsobem motivovat firmy a domácnosti, česká vláda s něčím takovým nepočítá. Podle Tošovského spotřeba elektřiny v ČR poroste i v příštích letech.

Blackouty hrozí i v Německu

Na urychlenou výstavbu rozvodných sítí v Německu naléhají především jejich provozovatelé. Kromě toho, že může přebytek elektřiny z větrných a solárních parků na severu země sítě neúměrně přetížit, hrozí zároveň i to, že v časech, kdy je méně slunečných dní a u moře vane slabší vítr, nestačí klasické elektrárny výpadky pokrýt.

„Nebezpečí výpadků dodávek proudu se zvýšilo i díky tomu, že na jihu Německa už nejsou k dispozici dvě velké paroplynové centrály,“ upozornil v deníku Münchener Merkur šéf společnosti Tennet Martin Fuchs. „Nechci nic dramatizovat, neměli bychom ale toto nebezpečí podceňovat.“

Už jen několikahodinový výpadek proudu by Spolkovou republiku přišel na několik miliard eur. Díky nepostačujícím rozvodným kapacitám nemohli výrobci pustit v uplynulém roce do sítě přes 400 gigawatthodin proudu. Za jeho výrobu ale vláda, respektive daňoví poplatníci producentům museli zaplatit.