Objev dne - Nová tísňová linka má dokonale propojit všechny policisty, hasiče i lékařské záchranáře v celé zemi. Takže ať už se srazí dvě auta, nebo povodně zatopí půl kraje, všichni si mnohem rychleji než dnes rozdělí úkoly. Přebudovaný systém volání na číslo 112 se ale dostává do vážných problémů.
A s ním i dalších šest strategických IT projektů za 2,5 miliardy korun z evropských fondů, které se už několik let připravují na ministerstvu vnitra. Na novou a nákladnou tísňovou linku by už během příštího roku měli lidé volat, jinak ministerstvo evropské peníze nedostane.
Jenže když na jaře nastoupili noví ministerští náměstci pro IT a evropské fondy, našli prý miliardové projekty v katastrofálním skluzu. "Zjistili jsme, že období pro čerpání peněz končí, a projekty přitom nejsou dokončené," říká náměstek Jiří Zmatlík, zodpovědný za ekonomiku a čerpání bruselských dotací.
Nejhorší scénář: miliardy ze svého
Například na dokončení tísňové linky ještě ani není vybrán dodavatel. Do soutěže o zakázku za 457 milionů se přihlásila jen jedna firma, což podle zákona znamená, že se tendr bude muset opakovat.
Navíc projekt čísla 112 je z velké části připraven: policisté, hasiči i záchranáři už mají své části systému hotové, teď ale zbývá – zjednodušeně řečeno – vybudovat téměř za půl miliardy jakési zastřešení, aby spolu mohli všichni komunikovat. A když systém nebude v termínu fungovat, Evropská komise nedovolí náklady proplatit.
Podobné je to i s dalšími zakázkami, mimo jiné na vybudování digitálního archivu důležitých dat v Hluboké nad Vltavou a v Praze za 307 milionů. Vedení resortu teď pospíchá, aby podle dotačních pravidel dokázalo ještě letos investovat zhruba 140 milionů. Přibližně 50 už do projektu vložilo ze svého.
A to je další věc: vnitro už za tyto problémové IT projekty utratilo hodně peněz – a navíc vysvětluje, že jsou potřeba. Takže kdyby je nedokázalo v termínu spustit a o evropské peníze by přišlo, nejspíš by je muselo dokončit ze svého rozpočtu.
"Může se stát, že v té nejlepší variantě budeme hledat miliony, v té pesimistické až miliardy korun," potvrzuje Zmatlík. Zastaven byl zatím jen jeden projekt, u kterého bylo jasné, že ho nelze stihnout – elektronická sbírka zákonů za víc než půl miliardy. Podle Zmatlíka se ostatní projekty ještě dají zachránit, nesmí se ale během tendrů objevit potíže.
Laxní přístup – proto to teď hoří
Vysvětlení, proč hrozí miliardové ztráty, je podle vedení ministerstva jednoduché: nikdo v minulosti netlačil na to, aby se na projektech skutečně pracovalo. „Ten přístup byl spíš dost laxní,“ říká Jaroslav Strouhal, náměstek pro IT.
Zakázky měla na starosti expertní část České pošty, přesněji takzvaný odštěpný závod, jemuž vláda před dvěma lety svěřila zásadní státní projekty v IT branži. „Pošta ale na tuhle svoji roli nebyla připravená – neměla odborníky ani materiální zabezpečení,“ vysvětluje Strouhal. HN už v dubnu napsaly, že vedení vnitra uvažuje, že některé IT projekty týkající se elektronizace státní správy předá policii.
Bývalí náměstci vnitra se tomu divili: sami prý museli hasit chyby, které jim v úřadu nechali jiní. „Přebírali jsme to vše v naprostém rozvalu,“ říkal Radek Šmerda, náměstek vnitra za Nečasovy vlády. A jeho předchůdce Michal Moroz zase tvrdil, že osobně zastavoval některé podezřelé nebo zbytečné zakázky.
Současný IT náměstek Strouhal říká, že úřad teď nemá čas zkoumat, kdo je konkrétně za skluzy v projektech zodpovědný. Pátrat po tom bude, až se mu podaří zachránit evropské dotace.
Vojtěch Blažek
