Glosa – Je konec března a držitelům datových schránek začínají (již podruhé) přicházet pravidelné roční přehledy toho, kdo a jak se na ně vyptával základních registrů. Jde přitom o jeden z nejhlasitěji propagovaných přínosů základních registrů: že každý dotaz úředníka na nějakou konkrétní fyzickou osobu, podnikatele či firmu se v nich zaznamenává a následně se informace o všech dotazech – ve formě tzv. záznamu o využívání údajů – zpřístupňují těm, kterých se to týká. Tedy těch, na jejichž osobu dotaz směřoval.
K takovýmto informacím se přitom dostanou i ti, kteří datovou schránku nemají: mohou si zajít na CzechPoint a zde si nechat příslušný přehled dotazů (záznam o využívání údajů) vytisknout. Je to ovšem docela drahý špás, protože za první stránku A4 zaplatí rovných 100 Kč a za každou další 50 Kč.
To držitelé datových schránek to mají jednodušší, a hlavně levnější: nemusí nikam chodit, a příslušný přehled dostanou zdarma do své datové schránky. A to buď na vlastní žádost, za období, které si sami určí, nebo automaticky a za celý předchozí kalendářní rok. Protože tak to chce §14 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech: aby správce základního registru jednou ročně sám zaslal takovýto přehled každému, kdo má zřízenu datovou schránku. No a to se děje právě teď. Přesněji od 17. 3. 2014.
Pro upřesnění si ještě řekněme, že fyzické osoby dostávají přehled dotazů, které byly na jejich adresu vzneseny do základního registru obyvatel (zkratkou ROB). Formálně jde o „Záznamy o využívání údajů v registru obyvatel“ a dostávají je do své datové schránky nepodnikající fyzické osoby (samozřejmě jen pokud datovou schránku mají). To podnikající fyzické osoby i osoby právnické dostávají „Záznamy o využívání údajů v registru osob“, protože údaje o nich jsou vedeny v základním registru osob (zkratkou ROS). Dostávají je do své datové schránky podnikající fyzické osoby, resp. právnické osoby.
Již vloni došlo k informační redukci
Popisované přehledy („záznamy o využívání údajů“) byly poprvé rozesílány automaticky již v loňském roce, a to ve stejné době jako letos: koncem března. A již vloni přitom došlo ke změně, kterou si dovolím označit jako záměrnou „informační redukci“ a hodnotit značně negativně: u záznamů, které se týkají fyzických osob, tedy u „záznamů o využívání údajů z registru obyvatel“, došlo k významnému seškrtání rozsahu poskytovaných údajů.
Asi nejlépe to ilustruje přiložený obrázek: v jeho horní části vidíte, jak vypadal takový „záznam o využívání údajů v registru obyvatel“ před březnem loňského roku: našli jste v něm „alespoň něco“ o konkrétním úředníkovi v roli tazatele (položka „Uživatel“), i o úřadu, kde dotyčný úředník pracuje (položka „Subjekt“). Dále jste se dozvěděli, na co se vlastně ptal (položka „Seznam údajů“) i jaké konkrétní identifikátory dostala transakce zprostředkovávající příslušný dotaz (položky „Agenda žádost“ a „ISZR žádost“). Podle nich se pak dalo snáze dohledat, o co vlastně šlo.
Nově, přesněji od března 2013, ale právě tyto položky ze „záznamů o využívání údajů v registru obyvatel“ vypadly. A zůstaly jen položky identifikující orgán veřejné moci, pod který spadá úřad zaměstnávající příslušného tazatele (položka „OVM“). Což je velmi často celé ministerstvo. Dále zůstala položka s agendou, v rámci které byl dotaz vznesen (položka „Agenda“), a čas dotazu (nově zaokrouhlený na celé minuty).
V neposlední řadě zůstala slibně vypadající položka „Důvod/účel“. Ta ale v praxi moc užitečná nebývá – často obsahuje jen nicneříkající posloupnosti znaků, a někdy je přímo zavádějící. Jako třeba když ministerstvo dopravy svého času aktualizovalo své agendové informační systémy a do této položky napsalo: „změnový úkon na vozidle v CRV“. Určitě jsem nebyl sám, komu z toho notně zatrnulo. Naštěstí ale o žádné zcizení či jen „přepsání“ nešlo, jen o nesprávně deklarovaný účel.
Proč?
Proč ale k takovéto „informační redukci“, navíc velmi podstatné, vůbec došlo? Oficiálně to nikde komentováno nebylo, ale na odborných konferencích to představitelé Správy základních registrů vysvětlovali dvěma důvody: jedním měla být snaha vyjít vstříc lidem, kteří nemají datovou schránku a takovéto přehledy si nechávají vystavit na CzechPointu. Pak prý potřebují, aby to nebylo moc papíru (když za každou stránku platí nemalou částku). No a druhým důvodem prý byla nutnost chránit osobní údaje konkrétních osob v roli tazatelů.
Osobně mi oba tyto argumenty přijdou šílené – ale asi ne dost na to, aby na nich nemohlo být něco pravdy. V položce "Uživatel" opravdu mohlo být skutečné jméno nějakého úředníka (a nikoli jen jeho login jako na předchozím obrázku). A někdo opravdu mohl dojít k závěru, že úředník má právo na anonymitu. Podle stejné logiky by ale úředníci na úřadech, kteří osobně jednají s klienty, snad měli nosit nějaké masky, aby byla také chráněna jejich identita. A i jejich úřady (viz položka Subjekt) by se také měly nějak maskovat, tak aby byl "vidět" jen jejich zřizovatel (položka OVM).
A co druhý argument, s potřebou úspory počtu listů papíru? To by byl takový problém mít dva různé formáty? Jeden s plným informačním obsahem pro ty, kteří mají datové schránky, a druhý třeba i "informačně redukovaný" pro těch pár exotů, kteří mermomocí chtějí platit za něco, co můžou dostat zcela zdarma? Včetně samotné datové schránky?
Ono to totiž má ještě jeden zajímavý aspekt: čím méně informací je v poskytovaných záznamech a čím jsou obecnější a méně určité, tím obtížněji se dá dohledat, o co se vlastně jednalo. Takže když se někdo bude pídit po detailech a po oprávněnosti konkrétního dotazu na jeho osobu, jím oslovená „protistrana“ se může snáze vymluvit na to, že poskytnuté údaje nepostačují k jednoznačnému zjištění, o co se jednalo. A nejspíše bude mít i pravdu.
Zajímavé je také to, že k popisované „informační redukci“ došlo jen u fyzických osob, resp. u záznamů o využívání údajů v registru obyvatel. U podnikatelů a firem, resp. u záznamů o využívání údajů v registru osob, k podobné redukci nedošlo. Tam jsou informace poskytovány stále v původním rozsahu. Ten je navíc ještě širší a obsažnější, než jaký byl u fyzických osob ještě do března loňského roku.
Jiří Peterka