Objev dne – Ze všech zdravotnických výdajů rostou nejrychleji účty za léky. Pojišťovny, nemocnice a občané za ně loni zaplatili o tři miliardy víc než v roce 2011.

Ministrovi Leoši Hegerovi tak přinejmenším v prvním roce nevyšla reforma, která měla výdaje na léky naopak o pět miliard snížit.

Za víc peněz stejně muziky

Za léky zaplatili víc všichni aktéři zdravotnického systému. Ukazují to nově publikované údaje ministerského ústavu ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky).

Pojišťovny uhradily dražší recepty, pacienti víc dopláceli a víc utratily také nemocnice. Částka, kterou inkasovali lékárníci, dosáhla v krizovém roce 2012 rekordní výše téměř 67 miliard korun.

Jednoznačným důvodem je zdražení léků. Podle Státního úřadu pro kontrolu léčiv se loni zvýšila spotřeba léků o 17 milionů denních dávek, to je však jen o tři promile víc než v roce 2011.

Zdražení jde přitom jen zčásti vysvětlit zvýšením dolní sazby z přidané hodnoty. Největší růst výdajů na léky je v nemocnicích, kde se náklady na léky zvýšily o sedm procent na celkových 17 miliard. Tím byly do značné míry znehodnoceny úspory na platech personálu. Celkový objem mezd vyrostl jen o dvě procenta, a při tříprocentní inflaci se tedy reálně o procento snížil.

Pokračuje tak trend, který začal v roce 2007. Do té doby se držely výdaje na léky a zdravotnický materiál pod 45 procenty částky, kterou nemocnice vyplatily personálu. Loni se za léky a materiál utratilo 56 procent částky, kterou je stály mzdy pro lékaře a sestry.

Tím se Česko vzdaluje vyspělejším zemím. Největší německou zdravotnickou síť Rhön-Klinikum loni stál materiál a léky 43 procent nákladů na mzdy.

Nesplněné naděje

Na jaře 2011 přitom ministr Heger prosazoval reformu se základním cílem: „Připravované změny v lékové politice přinesou úspory pro pacienty i v celém systému.“

Čtyři miliardy měla uspořit lepší regulace maximálních cen léků, která měla jednak stanovit nižší cenové stropy a jednak je prosazovat rychlejším tempem než dosud.

Dalších jeden a půl miliardy měl uspořit pozměňovací návrh, který reformátorům nabídli poslanci za ODS v čele s Markem Šnajdrem. Občanští demokraté vymysleli pravidlo, podle kterého pojišťovny neproplácejí léky v ceně do 50 korun. Zároveň umožnili pořádat elektronické aukce jednotlivých typů léků, které by jedna firma dodávala pro celé zdravotnictví.

Ministr Heger tehdy návrh podpořil slovy: „Tyto změny v lékové politice by měly vést k úsporám systému ve výši dalších až 1,5 mld. Kč ročně.“

Reforma se však do značné míry vůbec neuskutečnila, například ještě nebyla vyhlášena jediná aukce.

Už žádnou reformu

Ke zvýšení tuzemských cen léků tak paradoxně nejvíce přispívají reformy, které si kladou za úkol náklady snížit.

Největší nárůst cen je zaznamenán v letech 2007–2009, kdy zaváděl nový způsob regulace léků ministr Tomáš Julínek. Způsobil tím, že se během tří let zvýšily celkové náklady na léky o pětinu, tedy o deset miliard.

Hegerova reforma byla schválena v roce 2011, kdy se Julínkův model zaběhl a kdy se roční výdaje na léky zvyšovaly maximálně o procento ročně. Po jejím zavedení výdaje vyrostly o pět procent během jednoho roku.

Petr Holub