Portrét - Už téměř měsíc budou ve vazbě poslanci a státní úředníci spojení s kauzou Jany Nagyové. Jak se postupně objevují nové informace z pátrání, ukazuje se, že v zájmu policie jsou také společnosti z velkých zdravotnických tendrů, a také to, že lidé, kteří o nich rozhodovali, dnes zastávají vrcholné posty v aparátu institucí nakládajících s veřejnými penězi.
Jedním z nich je nový ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Přes "jeho" pojišťovnu ročně proteče kolem 150 miliard korun, a jak ukázaly loni zveřejněné odposlechy hovorů mezi Pavlem Bémem a Romanem Janouškem, láká k intervencím politiky i lobbisty.
Připomínáme, že z odposlechů vyplynul například Janouškův osobní zájem na tom, kdo se stane šéfem krajské pobočky VZP. V té souvislosti padlo jméno někdejšího předsedy správní rady VZP Marka Šnajdra, dnes jednoho z obviněných.
Právě tento bývalý poslanec a někdejší ministerský náměstek v éře Topolánkovy a poté Fischerovy vlády za Kabátkovým jmenováním do čela VZP podle zdrojů Insideru stojí.
„Přes Zdeňka Kabátka si Šnajdr stále zachoval svůj velký vliv na celý chod pojišťovny,“ říká člen správní rady VZP z opoziční ČSSD. Informace, které tento zdroj poskytl anonymně, potvrzuje otevřeně někdejší poslanec KDU-ČSL a Šnajdrův kritik Ludvík Hovorka.
„Marek Šnajdr si Zdeňka Kabátka přivedl krátce po svém nástupu na ministerstvo zdravotnictví v roce 2006 jako svého člověka. Dva měsíce poté, co Kabátek přišel na ministerstvo, byl jmenován ředitelem přímo řízených organizací – tedy nejen fakultních nemocnic, ale také Nemocnice Na Homolce, ÚHKT a podobně,“ vzpomíná někdejší člen zdravotního výboru sněmovny.
Jak ukazuje další přehled Insideru, není Marek Šnajdr mezi obviněnými jediný, k němuž měl vlivný ředitel VZP obchodní či úřední vztahy v několika zdravotnických transakcích či tendrech.
Zakázka z Kolína
Kořeny vztahů ředitele VZP Zdeňka Kabátka s vazebně stíhanými politiky sahají do doby, kdy podnikal ve stavebnictví.
V letech 2004–2006 vlastnil firmu PK Invest, která získávala zakázky mimo jiné také v oblasti zdravotnictví. V roce 2005 spolupracovala PK Invest s Nemocnicí Kolín. Vykonávala stavební dozor při rozsáhlé stavbě nemocnice a administraci výběrových řízení pro různé projekty. V té době vedl kolínskou nemocnici Luděk Rubáš, předsedou dozorčí rady byl Rubášův zeť Petr Tluchoř. Kabátkova firma v těchto letech vykonávala technický dozor také pro Nemocnici Příbram, kterou vedl Roman Boček.
Vztah mezi jmenovanými muži a dnešním ředitelem VZP nebyl nejspíš jenom ryze obchodní. „Po odchodu z firmy PK Invest jsem se jmenovanými udržoval pouze společenské kontakty,“ říká totiž Zdeněk Kabátek, když se ho Insider na zmíněné události zeptal.
Případ Kardio Port
Jméno Romana Bočka se ve spojitosti se současným šéfem VZP objevuje i v době, kdy oba začali rozhodovat o velkých investicích z veřejných peněz.
Začátkem roku 2007 se Zdeněk Kabátek stává vrchním ředitelem přímo řízených organizací na ministerstvu zdravotnictví. Z této pozice zasedá v roce 2009 společně s Romanem Bočkem, který tehdy působil jako náměstek na ministerstvu dopravy, v ministerské komisi, která vybrala firmu Kardio Port jako vítěze soutěže na dodávku zdravotnického materiálu pro elitní nemocnici IKEM.
Zakázku za téměř dvě miliardy korun začala už před dvěma lety prověřovat policie kvůli podezření, že Kardio Port dodával nemocnici materiály za až dvojnásobek ceny, za kterou je pořizoval u výrobce.
Právě kvůli Kardio Portu pak v červnu po zatčení skupiny kolem Jany Nagyové začala policie některé věci znovu prověřovat. Podle médií šlo například o vazby na lobbistu Romana Janouška. Prohledávala mimo jiné i jeho kancelář, kam chodila pošta určená pro Kardio Port, a předtím také prostory v Kladně, které tato společnost dříve využívala.
Zakázka na Homolce
Zdeněk Kabátek se pak společně s Romanem Bočkem setkali i v dalším projektu. V roce 2009 zasedali v komisi, která měla vybrat firmu pro dodání kardioverterů do Nemocnice Na Homolce.
Zakázka vypsaná na 1,5 miliardy korun byla nakonec zrušena, přičemž důvody ani komise ani nemocnice neuvedly. V přibližně stejné době začal hospodaření Nemocnice Na Homolce prověřovat kontrolní a zdravotní výbor Parlamentu a padlo několik trestních oznámení.
Roman Boček byl do jedenáctičlenné komise nominován jako úředník ministerstva dopravy, přičemž ostatní členové byli výhradně lékaři nebo lidé z ministerstva zdravotnictví.
Zdeněk Kabátek Insideru řekl, že Bočkův výběr do ministerských komisí vůbec neovlivňoval a opakované setkání je čistě náhodné. „U zakázky takovéhoto rozsahu museli být členové komise jmenováni vládou a vybráni napříč různými resorty. Roman Boček byl tedy nominován ministerstvem dopravy, nikoliv vybrán mnou,“ sdělil v odpovědi Insideru.
Případ ÚVN
Policie pak prověřovala i další tendr, o kterém Zdeněk Kabátek spolurozhodoval.
Bylo to v roce 2009, kdy ministerská komise posuzovala nabídky uchazečů na stavbu hotelu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Tendr ve výši zhruba miliardy korun schválila Fischerova vláda, ale nakonec se – snad i pod vlivem mohutné veřejné kritiky – neuskutečnil. Stát však zaplatil konsorciu Prague Military Hospital Consession odškodné 187 milionů korun a protikorupční policie v uplynulých letech prověřovala obvinění, že byl tento projekt od počátku koncipován jako velmi nevýhodný. V našem výčtu zmiňujeme tento případ proto, že náměstkem na ministerstvu zdravotnictví byl tehdy další z nyní stíhaných politiků, Marek Šnajdr.
Jak bylo řečeno, Zdeněk Kabátek tehdy zodpovídal na ministerstvu za chod všech přímo řízených organizací – tedy i Nemocnice Na Homolce. Aktivity nemocnice, které dnes prověřuje policie, tehdy odsouhlasil. V roce 2010 podal tehdejší poslanec Ludvík Hovorka trestní oznámení na outsourcing služeb v Nemocnici Na Homolce. Vedení ministerstva zdravotnictví nato oznámilo, že aktivity nemocnice prověřilo a neshledalo žádné pochybení.
Iva Bezděková
