Inside Sport – Kde vzít miliardy na vyplacení podílu Kellnerova PPF v Energetickém a průmyslovém holdingu? Co si počít s relativně čerstvou slovenskou akvizicí, plynovodem Eustrea, až Kreml na východě zavře kohouty? Na starosti svého všedního dne mohl Daniel Křetínský tentokrát zapomenout, místo toho si udělal den radosti. Na letenské tribuně před davy jásajících fanoušků v sobotu spolu s týmem potěžkal pohár pro mistra ligy, který jeho Spartě nepříjemně dlouho unikal.
Loni Ligová fotbalová asociace, vedená sparťanským viceprezidentem Dušanem Svobodou, nechala vyrobit úplně novou trofej pro českého šampiona. Jen pár zasvěcených vědělo, že uměleckou gesci nad jejím vznikem držel Vladimír Židlický, brněnský fotograf, který Křetínského vychoval. „Je to můj druhý táta, kterého jsem – řekl bych – plně adoptoval. Všude uvádím, že mám oproti jiným o rodiče víc,“ řekl o něm Křetínský. Takže trofej vlastně vznikala s tajnou ideou učinit z ní doslova rodinné stříbro Sparty.
O to hůř se Křetínský musel loni cítit, když si na pohár místo něj zase dohmátnul jeho fotbalový arcinepřítel Tomáš Paclík z Viktorie Plzeň.
Začíná tímhle titulem nová, mnohem úspěšnější éra Sparty, která na Letnou po devíti letech vrátí Ligu mistrů, a to tak, že se v ní uhnízdí pravidelně? Perspektivní i dostatečně kvalitní kádr už by na to Sparta měla. Má jen jeden velký handicap: že si nechala utéct možnost uvyknout v tomto složení na mezinárodní kvalitu, a to v uplynulém ročníku Evropské ligy. Podobně jako celý jeho tým čeká na svůj první velký průlom v evropských pohárech i trenér Vítězslav Lavička.
Vyčistit, vyladit, vyhrát
Jak praví jeden reklamní slogan, fotbal je vášeň k nezaplacení. V Křetínského případě to platí doslova. Společně s J&T už za deset let, co Spartu vlastní, nadotovali její kasu v úhrnu miliardou korun, protože si na svůj rozpočet na úrovni 300 – 350 milionů korun ročně nebyla schopna sama vydělat.
A to proto, že se mistrovské oslavy na Letné zdaleka nekonají každoročně. Když už se to podařilo, tak Sparta vzápětí vybouchla v kvalifikaci o Ligu mistrů. A právě účast v ní, garantující výdělek na úrovni 250-300 milionů za sezonu, je prakticky jediný způsob, jak si klub velikosti Sparty může na sebe vydělat svépomocí.
Když to nejde, zkusíte něco změnit. Jednou Křetínský strhnul kormidlo ke kazateli moderních trendů Jaroslavu Hřebíkovi, jindy k Jozefu Chovancovi, vyznavači hesla „fotbal není věda, nakopněte to prostě na Kweukeho“. Jindy vařil Křetínský guláš z kočkopsa, to když mixoval chovancovskou konzervu s prvky afektované molekulární gastronomie v podání Martina Haška, Hřebíkova fámuluse.
Největší řez poslední doby udělal Křetínský v prosinci 2011. Z Letné byli odejiti Chovanec a veteráni Řepka s Blažkem, tým začal fakticky řídit znovu přišedší Jaroslav Hřebík a vsadilo se na tehdy devatenáctileté chlapce ze silného ročníku 1992. Následovala ovšem ostuda v podobě ztráty velkého podzimního náskoku i titulu.
Proces potřeboval doladit. Pro mnohé kontroverzní Hřebík byl stažen z očí veřejnosti, ligový tým dostal na zodpovědnost trenér Vítězslav Lavička a dokončila se přestavba kádru, kdy odešli zbývající veteráni Jarošík, Sionko či Brabec. Mladičký tým pak postupně doplnili hráči střední generace Vácha, Costa či Dočkal. Plus vyzrálý střelec Lafata.
Trvalo to déle, než se čekalo, ale dnes má Sparta kádr, který splňuje charakteristiku „velmi perspektivní“ a zároveň už nepostrádá potřebné množství zkušeností, tedy z hlediska české scény, a klidu v krizových situacích. A ty v lize víceméně nenastaly, i proto, že díky akci „Křetínského taška“ nakonec rovina, nakloněná donedávna rozhodčími v boji o titul úplně jinam než na Letnou, opět nalezla svůj vodorovný balanc.
Sparta dělá maximum proto, aby tým před klíčovou fází roku, červencovo-srpnovou kvalifikací Ligy mistrů, neztratil svou kompaktnost. Na zahraniční angažmá do Basileje pustila jen brankáře Tomáše Vaclíka, naopak prodloužila a významně vylepšila smlouvu Ladislavu Krejčímu. Otazník visí nad Josefem Hušbauerem, u něhož asi nelze vyloučit, že by mohl odejít „last minute“ transferem po kvalifikaci Champions League. Záležet samozřejmě bude zejména na jejím výsledku.
Rosického by vítaly tribuny
Sparta, to ale nejsou jen střely, přihrávky a góly. Klub dává dlouhodobě vysokou prioritu i projektům, které mají za úkol budovat sílu značky a pracovat marketingově s fanoušky tak, aby rostla návštěvnost na stadionu i výnosy z obchodní činnosti.
Klub, kde přesně tohle dělají ve fotbalovém světě nejlépe, se jmenuje Real Madrid. A právě tam strávil v roce 2008 necelé dva měsíce na pracovní stáži Tomáš Křivda, tehdy student sportovního managementu FTVS UK, dnes marketingový ředitel Sparty.
„Jel jsem do Madridu studovat v rámci projektu Erasmus. Ale oficiální žádost Sparty a kontakty internacionála Milana Luhového mi otevřely cestu k hlavnímu skautovi Realu. A od něj pak už přímo k Emiliu Butragueňovi. Ten tehdy fungoval prakticky jako výkonný prezident klubu. Pamatuji si, že při našem prvmím setkání chválil Spartu za to, že má tréninkové středisko mládeže ve velmi dobré lokaci blízko středu města. Třeba Real ho má mnohem víc z ruky, u silnice vedoucí na letiště.“
Křivda dostal příležitost poznat detailně strukturu i nuance každodenního provozu jednoho z nejmocnějších klubů světa. „Samozřejmě oni jsou někde úplně jinde nejen z hlediska objemů, ale i proto, že budují a rozvíjejí globální brand. Sparta asi nebude mít zrovna ambici prodávat někdy svoje dresy na letištích v Mnichově nebo Barceloně. Ale pracujeme na tom, aby byly k dostání alespoň na letišti v Praze.“
Inspirace se přesto najdou. „Tak základní spočívá ve filozofii Realu, že všechno, s čím je spojena jeho značka, musí mít naprosto špičkovou, nezpochybnitelnou kvalitu. Stejně tak Sparta chce být ve všech projektech, které rozvíjí, absolutní jedničkou v Česku. S tímhle zadáním k jakékoli práci ve Spartě přistupujeme.“
Inspirací ze Španělska je víc. „V barcelonském či madridském hotelu na recepci často narazíte na nabídku vstupenek na zápasy na Nou Camp, resp. San Bernabeu. Něco podobného chceme zkusit i v Praze, nabídnout cizincům návštěvu zápasu nebo prohlídku stadionu. Sliboval bych si od toho nárůst návštěvnosti až několika tisícovek ročně, a to už znamená dodatečný příjem v řádu milionů.“
V první řadě ale Sparta logicky myslí na tuzemské fandy. „Cíleně pracujeme na tom, aby se pořád zlepšovalo všechno, co souvisí se základními potřebami fanouška. Aby si mohl co nejjednodušším způsobem koupit vstupenku, co nejsnáz se dopravit na stadion a přes turnikety dovnitř. Aby si u nás mohl koupit jídlo a pití za rozumnou cenu, měl k dispozici dostatečný počet toalet. A co je nejpodstatnější: aby se na stadionu cítil bezpečně.“
Kvůli tunelu Blanka přišla Sparta o tradiční možnost parkování na Letenské pláni. „Současné možnosti jsou samozřejmě velmi nedostatečné. S otevřením tunelu Blanka by se ale měl zprovoznit podzemní parking, to pomůže. A navíc se po čase opět chystáme jednat s pražským Dopravním podnikem, aby poté, co Sparta zaplatí nějaký paušál, platila vstupenka na zápas jako jízdenka na MHD tři hodiny před zápasem i po něm.“
Inspirací Realem je víc. Třeba bonusový program Zlatá permanentka připomíná projekt Carnet Madridista a sází na efekt „fantastic moments“, zejména možnosti přímých setkání s hráči nebo legendami klubu.
Madridskou specialitou jsou nákupy astronomicky drahých posil, jež pak Real na obrovské show představuje fanouškům, kteří kvůli tomu zaplní San Bernabeu. „To by asi v našich podmínkách nefungovalo. Ale v jednom případě bychon o něčem takovém jistě uvažovali,“ říká Krivda. „To kdyby se měl jednou do Sparty vrátit Tomáš Rosický.“
Luděk Mádl
