Analýza - Nad unikátními daty úřadů o příjemcích sociálních dávek objevil Insider v republice dvě pozoruhodná místa.
Na Jablonecku a na Náchodsku má více než pětina domácností jen takové příjmy, že se jenom díky sociálním dávkám dokáže vyhnout tomu, aby se propadla pod hranici chudoby. Z padesáti okresů v Čechách jsou obyvatelé Náchodska a Jablonecka v pobírání dávek na začátku druhé desítky pořadí.
Soudě podle výsledků prezidentské volby – vyhrál tu představitel pravicové strany Karel Schwarzenberg – zde přesto panuje sociální smír. Představitel pravicové strany zvítězil přes to, že v obou okresech převažuje obyvatelstvo venkova a menších měst, které jinak dávalo hlasy Miloši Zemanovi (neuspěl pouze ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí).
Statistika ministerstva práce a sociálních věcí dále ukazuje, že oba okresy jsou výjimečné ještě v jednom ohledu. Tamní obyvatelé žádají ve velké míře o sociální dávky, i když ministerstvu práce a sociálních věcí hlásí tyto okresy nízkou nezaměstnanost okolo sedmi procent. Na jednoho nezaměstnaného připadají dva příjemci sociálních dávek, které jsou určeny chudším domácnostem, tedy pomoc v hmotné nouzi, přídavky na děti a příspěvek na bydlení.
K Náchodsku a Jablonecku můžeme přidat i další venkovské okresy v Čechách. Konkrétně Ústí nad Orlicí, Prachatice a Písek. I když v nich Karel Schwarzenberg prohrál, podlehl relativně nízkým rozdílem do pěti procent.
Levice dávky nežádá
Pravicové okresy se vymykají běžnému obrazu tuzemského venkova, který dává přednost levici. Zpravidla se to zdůvodňuje vyšší nezaměstnaností a spoléháním na sociální dávky, které slibují levicoví politici.
Typicky levicový okres však vypadá jinak.
Největší popularitu z celých Čech, plných 66 procent hlasů, získal Miloš Zeman na Tachovsku. Podílem nezaměstnaných patří Tachov v Čechách do první desítky, místní občané však pobírají sociální dávky v menší míře než na Náchodsku nebo Jablonecku. Příjemců sociálních dávek pro chudší domácnosti je dokonce o něco méně než lidí bez práce.
Srovnatelné výsledky hlásí také okresy Louny, Litoměřice, Kutná Hora, Kolín, Rakovník, Chrudim, Havlíčkův Brod, na Moravě třeba Znojmo, Hodonín a Kroměříž. Vesměs v nich převažuje venkovské obyvatelstvo a Zeman v nich zaznamenal špičkové výsledky.
Pracovat se vždycky vyplatí
Vysvětlení paradoxu, že pravicový venkov využívá dávky relativně častěji, nabízí přehled průměrných platů. Ve východní a jižní části Čech jsou nižší platy než na západě, severu nebo ve středu Čech, případně než na jižní i severní Moravě.
Lidé na Náchodsku se tedy drží pravicových hodnot a jsou ochotni pracovat za nižší mzdu, přitom automaticky využívají rodinné dávky jako běžný doplněk příjmů.
V okresech, jako je Tachov nebo Kolín, jsou lidé zvyklí na vyšší příjmy. Pracovat za minimální mzdu znamená mnohem větší propad než na východě či jihu Čech, proto se víc lidí hlásí do stavu nezaměstnaných. Stávají se klienty levicových stran, protože dobře placenou práci pro všechny umí slíbit pouze levice.
Konec pravice na moravském venkově
Pravicové příjemce sociálních dávek nemá smysl hledat v regionech, kde se přes veškerou snahu nenajde ani špatně placená práce. To je případ dříve pravicových okresů na Moravě, například Nového Jičína, Opavy a Šumperka.
V devadesátých letech zde sněmovní volby vyhrávali občanští demokraté s nadprůměrnými výsledky v rámci celé republiky, tentokrát zde Zeman získal 62–65 procent.
Petr Holub
