Jít, či nejít do kina: Tři trefy, jeden propadák

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
12. 4. 2012 12:37
Filmy "Máme papeže!", "Konečná uprostřed cesty", "Titanic 3D" a "Miláček" v kritické zkratce.
Foto: Tomáš Kunc

Máme papeže!

Režie: Nanni Moretti

Obsazení: Michel Piccoli, Nanni Moretti, Margherita Buy, Jerzy Stuhr ad.

Co říká distributor: Z balkónu baziliky svatého Petra zazní slavnostní: Habemus papam! Co vše ale muselo předcházet volbě nové hlavy katolické církve, koho kardinálové zvolili po smrti papeže za svého dalšího zástupce, který se z nejasných důvodů odmítá ujmout nové funkce, proto je do Vatikánu povolán psychiatr, o tom všem inteligentní a humornou formou vypráví film Máme papeže!

Verdikt: Jít

Po zhlédnutí Máme papeže! může Vatikán zůstat klidný. Moretti kardinály vykresluje jako sbor trochu nepraktických a občas směšných, ale v zásadě sympatických starých pánů. Nejde mu totiž o církev jako takovou. Papež jako hrdina se mu hodí do jeho příběhu hlavně proto, že je to možná největší pozemská autorita, k níž se s důvěrou obracejí stamiliony lidí. A příběh nově zvoleného pontifika Melvilla (Michel Piccoli), který se z té obří zodpovědnosti zhroutí, nevypráví o síle jedince ani o vůli překonávat problémy, ale naopak o osobních limitech každého z nás. Běžně se o institucích typu Vatikánu točí příběhy plné intrik a lítého boje o funkce, Moretti naproti tomu rozvíjí vyprávění o moci, jíž se nikdo nechce ujmout.

Máme papeže! je film o identitě, o maskách, které si nasazujeme, a o rolích, které jsme si sami vybrali a které si pro nás život přichystal. Za lehkou, smířlivou a - nebojme se toho slova - humanistickou fasádou téhle komedie se ukrývá pěkně sarkastický podtón.

--

Konečná uprostřed cesty

Režie: Andreas Dresen

Hrají: Steffi Kühnert, Milan Peschel, Ursula Werner, Inka Friedrich ad.

Co říká distributor: Drama vypráví příběh ze života čtyřicátníků. Simone a Frank se právě se dvěma dětmi nastěhovali do nového domu a v tu chvíli se dozvídají tragickou zprávu: Frank má rakovinu a je smrtelně nemocen. Tato událost zcela změní praktický chod domácnosti, vztah členů rodiny k otci a pohled na to, co je umírání, láska a sebeobětování. Režisér analyticky s citem pro detail sleduje průběh nemoci a nevšedně pohlíží na tabuizované téma - smrt a umírání.

Verdikt: Jít

V kinech se umírá pro vzrušení, pro zábavu i pro dojetí. Dresenovi se ale podařil malý zázrak. Intimní, bolestné a těžko zpracovatelné téma vyrovnání se s odchodem ze světa pojednal upřímně, nesentimentálně a s přesně nadávkovaným množstvím úlevného humoru, který - podobně jako obří okno do zahrady ve Frankově ložnici - prosvětluje neodvratnou a krutou realitu rozhodnutého souboje s nádorem. Ránu na solar uštědřuje divákům už úvodní několikaminutová scéna, v níž doktor sděluje opařeným partnerům Frankovi a Simone nepříjemnou diagnózu. Autenticitě scény pomáhá skutečnost, že onen lékař je skutečný specialista na nádory, pro něhož je sdělování podobných zpráv denním chlebem. Je přitom jenom prvním z celé plejády postav, které ve filmu hrají samy sebe.

Není to vůbec snadné pokoukání. Skoro jako nevítaný vetřelec sleduje kamera z intimní blízkosti Frankovy výlevy zlosti a sebelítosti, zhoršující se výpadky paměti, postupnou ztrátu fyzických a mentálních schopností. Dresen ale depresivní výjevy vyvažuje například několika klipovými sekvencemi podbarvenými optimistickou rockovou vypalovačkou… Nesentimentálně pojatý příběh by se dal shrnout do tří vět. Režisérovi se ale v jeho vyprávění o posledních věcech člověka podařilo dotknout i něčeho podstatného, co slovy vyjádřit nejde.

--

Titanic 3D

Režie: James Cameron

Obsazení: Leonardo DiCaprio, Kate Winslet, Billy Zane, Kathy Bates ad.

Co říká distributor: Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose...

Verdikt: Jít

Obnovená premiéra patnáct let starého filmu Titanic je dalším příkladem počínajícího trendu, který starším filmům dodává třetí rozměr. A velkolepý romanticko-katastrofický Titanic jako by v nové podobě přímo vznikl a James Cameron opět prokázal, proč je právě on největším popularizátorem a průkopníkem trojrozměrného natáčení i estetiky. Trojrozměrná konverze se skvěle snoubí s hloubkovou kompozicí jeho scén a člověk má po chvíli tendenci zapomenout, že sleduje 3D film - a když si to uvědomí a zase se chvíli na styl filmu soustředí, nestačí žasnout nad tím, jak moc jsou trojrozměrné postupy využívané.

Titanic se už dávno zbavil nepříjemné patiny společenské povinnosti, takřka celosvětové kulturní události, o níž si povídají úřednice na poště, bezdomovci v nádražních halách i makléři na burze. Stejně tak učinil obrovský herecký skok i Leonardo DiCaprio, který se roky zbavoval nepříjemné aury "hezouna z Titanicu". Při opětovném zhlédnutí už divák vidí jen mladého herce s mimořádným potenciálem, jehož zářná budoucnost je dnes už dobře známá a snad s výjimkou dvou přešlapů (Muž se železnou maskou, Pláž) za ni vděčí právě svým schopnostem.

--

Miláček

Režie: Declan Donnellan, Nick Ormerod

Obsazení: Robert Pattinson, Uma Thurman, Holliday Grainger, Kristin Scott Thomas, Christina Ricci ad.

Co říká distributor: Paříž druhé poloviny 19. století, Francií zmítají politické i hospodářské machinace. Spekulující bankéři a makléři mohou lehce nabýt velkého jmění. Do tohoto prostředí se z vojenské služby v severní Africe vrací pohledný mladík Georges Duroy. Na něj zde ale čeká jen chudá existence na pařížském předměstí. Tento osud jej nikterak neuspokojuje, proto s pomocí přátel a známých a s využitím vlastní obratnosti i bezohlednosti hledá cestu vzhůru po společenském žebříčku...

Verdikt: Nechodit

Největším selháním filmu Miláček je, že není vůbec jasné, co na jeho hrdinovi všechny ty mocné, bohaté a duchaplné ženy vidí. A nemůže za to zdaleka jenom Robert Pattinson v hlavní roli. Jeho postavě by měli problém dodat přesvědčivost i mnohem lepší herci. Snímek selhává na mnoha frontách, ale potápí ho hlavně špatný scénář, který z komplexní a sžíravé předlohy Guye de Maupassanta udělal ambiciózní, ale bezkrevnou kostýmní telenovelu, v níž si britští a američtí herci hrají v kulisách Budapešti na francouzskou Belle époque. Autoři zobrazují svět smetánky konce devatenáctého století jako takovou sexistickou utopii, která jako by vypadla z mokrých snů Radima Uzla. Neukojené vdané nebo rozvedené paničky v ní jihnou pod nyvým pohledem alfa samce Pattinsona a netouží po ničem jiném, než aby se mohly přitisknout k jeho mladému, pevnému tělu.

 

Právě se děje

Další zprávy