Kultura – Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou jsou jedním z nejúspěšnějších československých filmů všech dob. Velmi populární jsou v Německu, Francii, ve Skandinávii a samozřejmě doma. Státnímu fondu kinematografie ale klesají příjmy z prodeje vysílacích práv ke slavné pohádce.
A nejen k ní. Na vině je technika – analogový originál snímku i kopie z roku 1973 už jsou po letech promítání ve špatném stavu. Televize se za ně pak zdráhají fondu víc platit.
Jeho šéfka teď vymýšlí, jak to napravit. „Prodáváme Nově, Primě, TV Barrandov, České televizi, do zahraničí. Jenže v momentě, kdy jim pošlu ojetou, stopadesátou kopii, tak mně řeknou, že za takovou licenci platit nebudou. Všichni dnes chtějí vysílat v HD kvalitě,“ říká Helena Bezděk Fraňková.
ČT letos už odvysílala upravenou Popelku. Nová verze ale nevznikla ve spolupráci s fondem a ten se kvůli tomu s Českou televizí pře – mimo jiné o autorská práva.
Částečná digitalizace
Fond za prodej licencí na tisícovku filmů z let 1965 až 1991 inkasuje desítky milionů ročně. „Pohybujeme se v rozmezí 40 až 70 milionů, záleží, jak se pochlapíme v obchodě,“ říká devětatřicetiletá manažerka.
Aspoň dílčím řešením bude převedení zhruba dvou stovek nejlukrativnějších, nejžádanějších filmů z archivu fondu do verzí s vysokým rozlišením. Nejde ale o úplnou digitální restauraci, jen jakousi její měkkou variantu.
„Když se film digitálně restauruje okénko po okénku, pixel po pixelu, vyjde to hodně přes milion. Dát jej do HD stojí mezi 30 a 120 tisíci korun,“ vysvětluje vystudovaná právnička, která se třikrát neúspěšně hlásila na FAMU. Fraňková už proto začíná shánět potřebných 10 až 20 milionů, v úvahu přichází peníze EU nebo norské fondy.
DVD do škol
Státní fond kinematografie v nynější podobě existuje od loňského roku, Fraňková byla do letošního dubna pověřena jeho vedením, nyní už je regulérní ředitelkou.
Instituce, která má v popisu práce podporovat český film, ročně hospodaří se dvěma sty miliony korun. Kromě příjmů z prodeje vysílacích práv na její účet plynou poplatky z reklamy na soukromých televizích a pak koruna z každé prodané vstupenky do kina.
Největší část – 120 milionů – rozdělí fond dotacemi na vznik nových filmů. Zbytek plyne na pomoc českým kinům s přechodem na digitální promítačky, na propagaci české kinematografie či na granty pro scenáristy, režiséry nebo producenty, aby měli čas svá díla připravit, než začnou natáčet. A také je administrátorem filmových pobídek pro zahraniční filmaře.
„Dosud jsem se věnovala hlavně jim, ty mně sebraly nejvíc času. Teď to vypadá, že se budu moct začít intenzivněji věnovat i jiným oblastem,“ říká Fraňková. Naráží na to, že vláda nejspíš odklepne balík 800 milionů korun, z nichž se bude zahraničním filmařům vracet část peněz, které utratí u českých firem.
Bývalá asistentka režie u snímků jako Liga výjimečných se Seanem Connerym či Hartova válka s Brucem Willisem se už proto rozhlíží, čím se v podpoře filmů inspirovat. A zmiňuje třeba Polsko, kde tamní fond připravil sadu DVD se známými filmy, které se ve školách používají při dějepisu. „To bych také ráda udělala,“ plánuje Fraňková.
Luboš Kreč
