Glosa – Během doby, která uplynula od nejsilnějších projevů hypoteční a finanční krize v USA (2007 a 2008), si finanční trhy bravurně osvojily praxi posuzovat ekonomickou realitu podle pravidla, že v jednoduchosti je krása. S tím, jak se blíží okamžik obratu a zvyšování úrokových sazeb, blíží se možná i návrat ke standardnímu chování trhů.
Co stačí finančním trhům ke štěstí.
Finanční trhy „pasou“ nyní jen po dvou věcech:
1. jak to vypadá s růstem globální ekonomiky, tj. především v USA a potom v Číně,
2. zda nevyschne penězovod a podpora z centrálních bank, opět především americké centrální banky.
To jsou měřítka, která trhům říkají, jak mají obchodovat, a středeční jednání Fed o měnové politice toho bylo dalším důkazem.
Zasedání Fed jako žádné jiné
Výjimečnost zářijového setkání měnového výboru Fed bylo v tom, že kromě samotného rozhodnutí nabídl i několik doprovodných dokumentů s dalšími indiciemi. Chybí-li totiž „tvrdé“ údaje, jakými jsou typicky číselná změna v nastavení úrokových sazeb (základní úrokové sazby jsou v USA v nezměněné pozici od roku 2008 na historicky nejnižších hodnotách) nebo objemy nákupů cenných papírů od komerčních bank (v současné době tato aktivita klesá a k úplnému zastavení dojde v říjnu), pak se hojně využívá údajů tzv. „měkkých“. A centrální banka trhům vychází vstříc. Nabízí třeba vlastní ekonomické výhledy nebo průřez názorových postojů mezi členy měnového výboru.
Z posledně jmenovaného údaje lze například odvozovat, že mezi členy výboru roste přesvědčení, že na konci příštího roku se hlavní úroková sazba ocitne nad jedním procentem (viz první graf dále). Sofistikovanější grafické vyjádření (viz druhý graf) ukazuje ale na velký rozptyl v postojích, což mohou trhy interpretovat jako argument stojící více na straně případného odkladu změn sazeb až do druhé poloviny příštího roku. A tato informace stačí investorům k rozhodnutí, zda nakupovat, nebo prodávat.
Paradoxy
Produktem tohoto přístupu jsou minimálně dva paradoxy:
1. pokračující mlžení, jak někteří ekonomové nazývají skutečnost, že hlavní poselství americké centrální banky zůstává v „měkké“ rovině slovních, případně grafických indikací,
2. chování trhů podle pravidla: čím hůře, tím lépe, neboť horší makroekonomické zprávy znamenají prodloužení doby velmi nízkých úrokových sazeb, a naopak.
Petr Hlinomaz
