Za kulisy událostí - Vědcům i firmám z České republiky se otevírá možnost získat na výzkum peníze navíc. Mohou se zapojit do evropského devadesátimiliardového projektu, který má urychlit vývoj nových léků a medicínských postupů. Peníze budou v průběhu deseti let vyplácet Evropská unie a farmaceutické společnosti.

Hned první z oblastí programu Innovative Medicines Initiative 2, na kterou půjde miliarda korun, je pro české vědce velmi atraktivní. Jde o cukrovku prvního typu, při níž tělo postrádá inzulin, potřebný ke zpracování cukru. Právě zkoumání této choroby, jíž v Česku trpí přes 800 tisíc lidí, se tu věnuje několik špičkových pracovišť, v nichž se testuje šest desítek léků.

Vědecké týmy či firmy, které se chtějí zúčastnit, musejí vytvořit skupiny, jež navrhnou konkrétní projekty. Nástroj na vyhledávání partnerů nabízí přímo web programu. V případě cukrovky je uzávěrka přihlášek do 12. listopadu. Projekty následně vyhodnotí nezávislí odborníci a rozhodnou, na co peníze půjdou.

Po cukrovce budou následovat další výzvy, pokaždé budou mít zájemci tři měsíce, aby se přihlásili. „Naším cílem je, aby doba od vyhlášení výzvy do zahájení projektu trvala maximálně rok,“ vysvětluje Magda Chlebusová z Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, která spolu s EU celý projekt zaštiťuje.

Její zástupci spolu s reprezentanty velkých farmaceutických firem jako Bayer

Healthcare proto tento týden přijeli do Česka, aby výzkumný program představili.

Drahé klinické testy

Do projektu se chce se svým týmem zapojit například český odborník na cukrovku David Funda, který působí na Akademii věd a na kodaňské univerzitě. Nyní proto shání firmy a kliniky, které by mu ve výzkumu pomohly. „Diabetes prvního typu roste skoro epidemicky a tento nárůst nelze vysvětlit jinak než změnami ve vnějším prostředí,“ říká vědec.

A doufá, že jeho projekt uspěje a peníze z programu získá. „Dospěli jsme do fáze, kdy by stálo za to některé věci testovat na lidech. Jde například o ovlivnění střevní mikroflóry a úpravy diety těch, u nichž je vysoké riziko vzniku onemocnění,“ popisuje Funda.

Právě klinické testy na lidech jsou však velmi nákladné: řádově jde o miliony eur. Přitom je to však neporovnatelně méně, než kolik dnes léčba cukrovky stojí. Jen v případě jejího druhého typu, který souvisí zejména s obezitou, se v tuzemsku podle mluvčího české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Michala Kaderky ročně vynaloží 38 miliard korun.

O možnosti, které nový evropský program nabízí, se mimo jiné zajímá i biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF. Věnuje se totiž výzkumu, který by mohl v léčení diabetu také pomoci. „Je to zajímavá iniciativa a jeden z dalších způsobů, jak získat peníze na výzkum,“ říká Lenka Palová Jelínková ze Sotia.

Nejen pro farmaceutické firmy

Není to však poprvé, co Evropská unie ve spolupráci s farmaceutickými firmami podobný program vypisuje. V minulých letech stejným způsobem rozdělily 55 miliard korun, do projektu se ale zapojily zejména západoevropské země. „Vědci a firmy ze střední a východní Evropy se téměř neúčastnili,“ říká Kaderka.

Projekt vznikl také z důvodu, že farmaceutické společnosti pocítily potřebu vyvíjet léky ve spolupráci s dalšími odborníky. „Farmaceutické firmy byly přesvědčeny, že budou vše zvládat samy, ale postupem času došly k závěru, že je důležité spolupracovat, a to nejen s jinými soukromými firmami, ale i s univerzitami,“ říká Anna Schulteová ze společnosti Sanofi. „Nemyslíme si, že jako firma máme všechny znalosti. To je určitá změna mentality v porovnání třeba se situací před osmi lety,“ dodává.

Pro velké společnosti je to příležitost, jak se podílet na výzkumu věcí, které nemají za cíl přinést na trh konkrétní výrobek. „Kdybychom měli na nějakém projektu komerční zájem a chtěli třeba vyvinout konkrétní produkt, tak zpravidla spolupracujeme s nějakou vysokou školou, s níž se pak domluvíme na komerčním využití práv. V rámci této iniciativy můžeme vypracovávat různé nástroje nebo procesy výzkumu,“ vysvětluje ředitel oddělení vývoje a výzkumu firmy Bayer Matthias Gottwald.

Zapojení do špičkového výzkumu a přístup k evropským penězům se však zdaleka netýkají jen farmaceutických nebo biotechnologických firem. „Je to příležitost například pro IT společnosti,“ dodává Chlebusová z Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací. A jako příklad uvádí druhou výzvu, která startuje v prosinci a bude se zaměřovat na dálkové vyhodnocení nemocí, například za pomoci chytrých telefonů.

Byznysovou příležitost vidí v evropském programu například společnost Svobi

Associates, která funguje jako střední článek mezi vědeckým prostředím a průmyslem či investory. „V dalších výzvách by měly být věci, které jsou pro nás zajímavé. Máme velké zkušenosti v oblasti infektologie nebo v oblasti lékových forem,“ říká Michal Svoboda ze Svobi Associates.

Aleš Měřička