Retro - Éra českého Ústavního soudu, který v roce 1993 vytvořil Václav Havel, s definitivní platností končí.
V úterý vyprší mandát dvěma mužům, kteří na Ústavním soudu působili celých dvacet let a výrazně ovlivnili, jak je dnes nejvýznamnější tuzemská soudní instituce vnímána.
Končí Vojen Güttler a Pavel Holländer, kteří byli součástí první generace ústavních soudců. Tedy mužů a žen, u kterých bylo jedním z kritérií i to, že si nezadali s komunistickým režimem. Platí to u Güttlera, který spoluzakládal Klub angažovaných nestraníků. Ale Holländer, uznávaný univerzitní profesor, byl z tohoto pravidla výjimkou – před rokem 1989 měl stranickou knížku KSČ.
Poslední soudkyní, kterou ještě do funkce jmenoval Václav Havel, tak v Brně zůstává už jenom Ivana Janů. (Mandát jí končí příští rok, na Ústavním soudu ale na rozdíl od dvou končících soudců nepůsobila nepřetržitě, byla také soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.)
A už do konce srpna získá – nad druhou garniturou soudců jmenovaných Václavem Klausem – většinu skupina, kterou vybral nynější prezident Miloš Zeman.
Zápisy do historie
Oba končící soudci za sebou nechávají v českém soudnictví výraznou stopu, každý z nich ale trochu jinou.
Holländer se nejvíc zapsal do historie 10. 9. 2009. Jako soudce zpravodaj totiž přečetl verdikt, který vyvolal bouři na politické scéně – soudci tehdy vyhověli návrhu poslance Miloše Melčáka a zrušili konání předčasných voleb.
„Nezastavit politiky teď, také by se v budoucnu mohli snažit nahradit pravomoci Ústavního soudu, pokud by odporovaly momentální politické vůli. Nebo ze stejných důvodů třeba oslabit pravomoci prezidenta," četl před čtyřmi roky soudce v nálezu, jehož byl hlavním autorem.
„O Melčákovi rozhoduje mlčenlivý soudce," psalo se tehdy.
Holländer jako dlouholetý místopředseda soudu skutečně veřejně téměř nevystupoval, a u soudu se tak nejvýrazněji projevil ve chvíli, kdy exministra zdravotnictví Tomáše Julínka při veřejném slyšení velmi ostře vyslýchal kvůli regulačním poplatkům.
„Víte, že důchodce má životní minimum 90 korun denně?" ptal se Holländer.
Muž, který byl už před šesti lety označen za nejvlivnějšího muže v české justici, se také velmi výrazně zastal důchodců pobírajících v Česku nižší slovenské důchody nebo soudců, kterým chtěli plat zmrazit politici.
Rozdílní soudci
Holländer má také jako končící soudce jeden primát. Jako historicky první soudce odchází s čistým stolem, nezůstal po něm ani jeden nevyřešený případ.
A to je velmi neobvyklé, jeho kolega Güttler, který končí ve stejný den, po sobě nechává otevřených dvě stě případů. Nikoli z liknavosti. Güttler, který už působil na prvním polistopadovém československém Ústavním soudu, je totiž pověstný tím, že si každý případ velmi poctivě studuje a také si dává záležet na zdůvodnění.
Na rozdíl od uzavřeného Holländera se Güttler nikdy nevyhýbal vysvětlování svých verdiktů, vyjadřoval se i k událostem ve společnosti.
Jako jediný ústavní soudce (samozřejmě s odkazem na to, že už o věci rozhodovat nebude) tak třeba okomentoval verdikt Nejvyššího soudu ohledně exposlanců ODS.
A podobně jako Holländer je podepsaný pod zásadními verdikty ovlivňujícími život v Česku. Nálezy vypracované Güttlerem vedly ke zrušení části zákoníku práce či potvrzení platnosti Lisabonské smlouvy tehdejšímu prezidentu Klausovi navzdory. Právě jeho nález umožnil zveřejňování členství soudců v komunistické straně.
Traduje se, že u Güttlera měli stěžující větší šanci na zastání než u jiných soudců. Statistiky tomu nasvědčují.
„Za své dvacetileté působení vypracoval jako soudce zpravodaj přes 450 nálezů, v převážné většině vyhovujících návrhu stěžovatele (jde cca o 12 % všech věcí, v nichž měl funkci soudce zpravodaje), což výrazně překračuje průměr ostatních soudců soudu," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.
Tomáš Fránek
