Zahraničí – Film o drastických praktikách stalinského režimu na Kavkazu natočili tvůrci z Čečenska, které dlouhodobě patří mezi vzdorné regiony Ruské federace. Za požehnání místního vedení tam vznikl snímek, jenž má připomenout tragické události před 70 lety. Premiéra je naplánována na konec února, k výročí masakru a masové deportace Čečenců do Kazachstánu a na Sibiř.
Snímek nazvaný Popel, který vznikl ve filmovém studiu Groznyj-film a vypráví o operaci stalinské tajné policie NKVD v únoru 1944, vyvolal kritiku ruských politiků a médií. Podle listu Komsomolskaja pravda jde o „zjevně protisovětský“ a protiruský film. „Obsahuje postavy sadistických příslušníků NKVD a historicky nepodložená svědectví o likvidaci obyvatel horských obcí,“ napsaly noviny v článku Za ruské peníze se točí protiruské filmy.
Tvůrci plánují premiéru filmu na 23. února, kdy se v Rusku tradičně slaví Den obránců vlasti, který byl v minulosti označován za Den sovětské armády. To má podle ruského listu přidat premiéře „pikantnost“. Navíc by v tomto období měla končit olympiáda v nedalekém Soči, do které Rusko vkládá velké naděje. Čečensko, které bylo dlouhodobě ohniskem ozbrojených konfliktů, je stále vnímáno jako výbušná oblast.
Režisér Chusejn Erkenov ve svém snímku připomíná jednu z nejkrvavějších epizod operace v únoru 1944, kdy vojska NKVD na Stalinův rozkaz měla za několik dnů deportovat z Čečenska tamní obyvatele. V zasněžených horských oblastech to však bylo obtížné. Část lidí z odlehlých obcí proto sehnali do vesnice Chajbach a poté je, především ženy a děti, upálili v konírně. Film podle ruských médií obsahuje scény, v nichž vojáci v uniformách a čepicích příslušníků NKVD zabíjejí a zaživa pálí civilisty. Podle některých ruských politiků by toto „falšování dějin“ mělo být trestáno pokutou nebo vězením.
Polský list Gazeta Wyborcza napsal, že snímek vyvolává reminiscence na film Katyň Andrzeje Wajdy, který vypráví o vyvraždění polských vojáků i civilistů sovětskou tajnou policií NKVD v roce 1940. „Čečenci točí Popel neboli svou Katyň,“ uvedl deník. Upozornil, že snímek vyvolal skandál, protože pranýřuje zločiny sovětských orgánů na Kavkaze. Scenárista Sultan Zaurbekov však tvrdí, že cílem tvůrců nebylo ukázat ruské vojáky jako barbary. „Ukazujeme lidi v těžké životní situaci. Všichni jsou oběti,“ uvedl. Podle něj snímek vznikl na základě skutečné výpovědi vojáků, kteří odmítli plnit rozkaz kremelských vůdců.
Scénář vychází z hlášení jistého plukovníka, který hlásí Kremlu „nutnost likvidace 700 obyvatel obce Chajbach“. Někteří ruští kritici ovšem upozorňují, že snímek obsahuje „hrubé faktické chyby“. Historik Nikita Mendkovič například tvrdí, že operace zaměřená na deportaci Čečenců se jmenovala Čočka, nikoli Hory, jak je tomu ve filmu. Pochybuje také o samotném faktu likvidace horalů a tvrdí, že jde o „neobvyklé téma“ pro začínající filmovou společnost.
List Komsomolskaja pravda upozorňuje, že film je financován ze zdrojů Čečenské republiky, kterou dotuje především Moskva. „Film je nízkorozpočtový, ale halasný. Měl by se účastnit berlínského filmového festivalu a promítat v Evropě i v USA,“ uvedl. Podle deníku snímek o „zvěrstvech sovětských vojáků“ dává příležitost k „útoku proti Rusku“.
Kritici také připomínají, že čečenský prezident Ramzan Kadyrov, který je považovaný za spojence Kremlu, byl terčem kritiky ruských politiků již loni na podzim. Odhalil tehdy pomník v obci Dadi Jurt, poblíž které 46 zajatých tamních obyvatelek skočilo v roce 1819 do rozbouřené řeky a strhlo přitom ruské vojáky na protest proti mučení svých blízkých carskými vojsky. Kadyrov na jejich počest vyhlásil 14. září Dnem čečenských žen.
Ruští politici tehdy Kadyrova kritizovali a obviňovali jej, že „vzdává hold čečenským ´šáhídkám´“, jak jsou v Čečensku označovány teroristky páchající sebevraždy. V ruském parlamentu se dokonce kvůli tomu strhla rvačka, při níž čečenskému poslanci Adamu Delimchanovovi vypadla z kapsy zlatá pistole, kterou prý dostal darem od Kadyrova.
Moskevští experti se pozastavují nad tím, proč čečenský vůdce, který se dlouhodobě těší přízni ruského prezidenta Vladimira Putina, Rusy provokuje. Domnívají se, že si tak chce upevnit pozici a prosadit své ambice na ovládnutí celého Severního Kavkazu. Symbolické akce nebo umělecká tvorba mu prý mají pomoci upevnit autoritu také u obyvatel ruských republik sousedících s Čečenskem.
ALEXANDRA MALACHOVSKÁ
