Bukurešť - Možnost pracovat v západní Evropě - ať už nelegálně či legálně - je spásou pro rumunskou ekonomiku.
Více než dva miliony Rumunů nyní pracují v zahraničí, tedy zhruba každý desátý obyvatel země v produktivním věku. Částka, kterou ročně dohromady posílají či přivážejí domů, se rovná zhruba pěti miliardám dolarů.
Mnoho z nich ale za hranice míří bez svých dětí. Ty tak vyrůstají bez nich. Takových případů jsou podle pracovnice státní Agentury na ochranu dětí Mariely Neguové statisíce.
Přesné čísto nikdo nezná, protože mnoho Rumunů pracuje v cizině bez povolení.
"Poté, co Rumunsko vstoupilo na začátku roku 2007 do Evropské unie a otevřely se hranice, počet dětí bez rodičů prudce stoupá," řekla Neguová v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Na venkově - zejména na severu a západě Rumunska - to dnes vypadá, jako kdyby byly obydleny pouze dětmi a starými lidmi. Všichni v produktivním věků jsou pryč za prací.
Obdobný obrázek skýtá i sousední Moldavsko. To není členem EU, nicméně podle statistik si vydělává v cizině téměř třetina moldavského práceschopného obyvatelstva.
Nejen v zemích unie, ale ve velké míře také v Rusku a Turecku.
Vláda v Bukurešti si problém uvědomuje a vyzvala Itálii a Španělsko, dvě země, kde pracuje mnoho Rumunů, aby vytvořily podmínky i pro integraci dětí rumunských pracovníků. Hlavně pokud se týká jejich přijímání do místních škol.
Dále čtěte: Bulharský obchod s bílým masem má rekordní zisky
Rumunská agentura na ochranu dětí upozorňuje, že bez dohledu rodičů mají děti problémy s pravidlenou školní docházkou. A podle Eurostatu je už dnes Rumunsko uvnitř Evropské unie zemí s nejkratší dobou, kterou děti stráví ve školních lavicích.
Mezinárodní srovnávací studie PISA, kterou v prosinci zveřejnila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), zařadila rumunské školáky na poslední místo v unii i co se týká znalostí.
