Tripolis/Praha - O tom, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) i britská tajná služba MI6 spolupracovaly s režimem libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, se spekulovalo už dříve.
Avšak až dokumenty nalezené nyní na opuštěném velitelství libyjské špionáže mají dokazovat, jak úzká tato spolupráce byla.
Podle amerických deníků The New York Times a The Wall Street Journal Washington kolem roku 2004 například posílal do Libye podezřelé z terorismu k výslechu a navrhoval i otázky, které mají Libyjci klást. Britové zase měli pro Tripolis sledovat určitá telefonní čísla.
Materiály našli pracovníci mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) a novináři v pátek. Ředitel organizace Peter Bouckaert uvedl, že HRW se snaží pomoci libyjskému přechodnému vedení získat dokumenty, které po sobě Kaddáfího režim zanechal.
Pravost nelze ověřit
Podle amerických médií zatím nebylo možné ověřit autenticitu dokumentů, žádný z nich není napsán na hlavičkovém papíře. Jedná se minimálně o tři pořadníky anglicky psaných dokumentů, jeden z nich je nadepsaný CIA, ostatní dva MI6, nalezeny byly mezi rozsáhlými spisy v arabštině.
„Pořadníky ale obsahují dokumenty se specifickými odkazy k CIA a detaily v nich uvedené souhlasí s tím, co je známo o přesunech podezřelých z terorismu do zahraničí na výslechy, a s dalšími praktikami CIA," uvedly The New York Times.
Podle Wall Street Journalu byl vztah mezi Američany a Libyjci natolik těsný, že CIA v roce 2004 navrhla ustavit "stálou přítomnost" v Libyi.
Stephen Kappes, který byl v té době mužem číslo dva v hierarchii americké tajné služby, to podle listu uvedl v písemném sdělení tehdejšímu šéfovi libyjských zpravodajců Músovi Kúsovi. Zpráva prý začíná oslovením "Milý Múso" a končí Kappesovým vlastnoručním podpisem.
Músá Kúsa byl šéfem zpravodajských služeb pět let do roku 2009, pak zastával funkci ministra zahraničí. V průběhu letošního povstání proti Kaddáfímu od Kaddáfího tábor opustil a na konci března odcestoval do Londýna.
Zastavení teroristů
Kappes byl klíčovým hráčem v tajných jednáních, která v roce 2003 vedla k rozhodnutí Kaddáfího vzdát jaderného programu. Kappes se prostřednictvím své mluvčí k tvrzení listu odmítl vyjádřit.
Jistý americký činitel citovaný deníkem upozornil, že Libye se v té době snažila vystoupit z diplomatické izolace vůči západním zemím. Washingtonu se mimo jiné do roku 2004 podařilo přesvědčit Tripolis, aby pomohl zastavit teroristy, kteří útočili na Američany v USA i v cizině, podotkl tento zdroj.
NYT dále uvedl, že CIA pro Libyjce sledovala pohyb osob, které Tripolis považoval za nebezpečné. V březnu 2004 tak například Američané sdělili libyjské tajné službě, že tehdejší vysoký představitel Bojující islámské skupiny a dnešní velitel libyjských povstaleckých sil Abdal Hakím Belhadž je na cestě do Malajsie.
CIA podle dokumentů oznámila Libyjcům, že Belhadže zadrží v Bangkoku a nabídla jeho převoz do Libye. Belhadž tento týden sám uvedl, že ho před sedmi lety v Thajsku mučili agenti CIA.
Libyjci podle NYT spolupracovali i s MI6. Britská tajná služba na libyjskou žádost údajně zjišťovala, komu patří určitá telefonní čísla. Vydávala také Kaddáfímu režimu zajatce, které si Tripolis vyžádal.
