Čeští vědci našli gen, jehož chyba vede k nemoci ledvin

Josef Tuček
18. 8. 2009 23:40
Badatelé nevědí, jestli budou moci v lékařských výzkumech pokračovat
Šipky ukazují granule bílkoviny renin v buňkách na snímku z elektronového mikroskopu.
Šipky ukazují granule bílkoviny renin v buňkách na snímku z elektronového mikroskopu. | Foto: 1. LF UK

Praha - Čeští vědci představovali v úterý novinářům svůj zajímavý objev, ale nepřekypovali optimismem.

"Možná je tenhle výzkum naší labutí písní," hodnotil profesor Milan Elleder z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Narážel na skutečnost, že se vláda rozhodla ubírat vědcům peníze na základní výzkum a věnovat je místo toho soukromým podnikům.

Vzácná porucha genu

Vědcům z Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty se po pěti letech výzkumů podařilo odhalit mutaci genu, který řídí vytváření bílkoviny renin. Ta je potřebná pro správný vývoj ledvin.

"Námi objevená velmi vzácná dědičná porucha mimo jiné způsobuje, že pacientům se už od dětství poškozuje ledvinová tkáň a ve věku kolem čtyřiceti let jim ledviny definitivně selžou," vysvětlila členka výzkumného týmu Martina Živná.

Vědci představují nový objev i obavy o budoucnost vědy v Česku (na snímku diskutuje profesor Milan Elleder).
Vědci představují nový objev i obavy o budoucnost vědy v Česku (na snímku diskutuje profesor Milan Elleder). | Foto: Josef Tuček

"Nemocní pak k záchraně života potřebují transplantaci ledviny," doplnila její kolegyně Helena Hůlková.

Možný lék na obzoru

V průběhu výzkumu, na němž se podíleli i studenti, se čeští badatelé spojili s kolegy z Francie, Belgie a USA.

"Američtí kolegové z Univerzity Wake Forest nyní už třetí měsíc úspěšně zkoušejí podávat nemocným preparát, který by měl důsledky poruchy genu a špatného vytváření reninu napravit," dodala Martina Živná.

Své poznatky vědci popisují v posledním čísle odborného časopisu The American Journal of Human Genetics.

Bude možný další výzkum?

"Jednoznačně se tak potvrzuje význam základního lékařského výzkumu: naše studium nejasné genetické poruchy nejenže vedlo k pochopení podstaty jednoho onemocnění, ale současně prohloubilo naše celkové znalosti mechanismu fungování ledvin, regulace krevního tlaku a podobně," shrnul šéf výzkumného týmu Stanislav Kmoch.

"Těžko říct, jestli i v budoucnu u nás bude možné se věnovat podobnému výzkumu. Vládou schválená pravidla preferují laciné patenty bez skutečného významu. Kdo ví, jestli bude ještě možný důkladný výzkum, který by trval pět let," kritizoval na setkání s novináři profesor Elleder.

"Nová pravidla nejhůř zasáhnou Akademii věd, a to není dobře," konstatoval děkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima. "U nás na fakultě se dá čekat mírný pokles prostředků na výzkum, ale tak úspěšné pracoviště, jako je Ústav dědičných metabolických poruch, určitě nezanikne. Měli bychom jej udržet. Pokud se ovšem vládní pravidla nebudou zase nějak měnit k ještě horšímu..."

 

Právě se děje

před 55 minutami

Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy