Chystá se zkáza vědy, říkají i v nejbohatším ústavu

Josef Tuček
17. 7. 2009 8:06
Výzkumníci zděšeně hledí na nová pravidla financování
Laboratoř Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Z poznatků základního výzkumu tu vznikají velmi užitečné sloučeniny. Například léky proti AIDS.
Laboratoř Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Z poznatků základního výzkumu tu vznikají velmi užitečné sloučeniny. Například léky proti AIDS. | Foto: Josef Tuček

Praha - Tohle vědecké pracoviště rozhodně netrpí chudobou. Ze zdejších laboratoří pocházejí účinné látky, které dnes tvoří základ světových léků proti AIDS, sérové žloutence i proti dalším virům. Díky tomu je ústav nejbohatším výzkumným centrem v zemi.

Mohlo by se zdát, že připravovaná změna přidělování státních peněz Akademii věd jim tady může být lhostejná - vydělávají si svých peněz dost.

A přesto ředitel Zdeněk Havlas říká: "Nová pravidla pro financování Akademie věd těžce poškodí i náš výzkum. My bychom si s nimi nějak poradili. Jenže to, co se chystá, zničí laboratoře v ostatních ústavech Akademie. A my s nimi spolupracujeme na dalších projektech, které pak už nebude možné dokončit. Takže nakonec utrpíme vlastně všichni."

Špičkoví vědci a německá kancléřka

Jsme v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Je to pracoviště velkých vědeckých jmen. Proslulý je zde například profesor Antonín Holý - právě z jeho laboratoře pocházejí léky zmíněné v úvodu.

Anebo profesor Josef Michl, světově uznávaný chemik, který vytváří obdobu elektronických součástek z organických molekul, což může vést k revoluci v nových technologiích. V Praze pracuje na půl úvazku, jinak působí v USA, odkud byl už několikrát navrhován na Nobelovu cenu za chemii.

Když ředitel Havlas hledá v počítači fotografie "svých" lidí, objeví se náhle na obrazovce jedna nečekaná. Je na ní profesor Michl a Angela Merkelová. Zastavila se v Praze loni na podzim soukromě, ne jako německá kancléřka, ale jako bývalá studentka chemie, která v tomto pražském ústavu dělala v osmdesátých letech svoji disertaci. "Tehdy jsme spolu publikovali čtyři odborné práce," vzpomíná dnešní ředitel Zdeněk Havlas.

Německá kancléřka Angela Merkelová dělala jako studentka disertační práci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Na podzim 2008 se u bývalých kolegů zastavila při soukromé návštěvě v Praze. Na snímku je se špičkovým česko-americkým chemikem Josefem Michlem.
Německá kancléřka Angela Merkelová dělala jako studentka disertační práci v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Na podzim 2008 se u bývalých kolegů zastavila při soukromé návštěvě v Praze. Na snímku je se špičkovým česko-americkým chemikem Josefem Michlem. | Foto: ÚOCHB AV ČR

Skvělé vědce platíme líp než v USA

Jeho ústav je ve výjimečném postavení. "Když potřebujeme přístroj za desítky milionů korun, tak si ho koupíme. Když chceme, aby k nám přišel ze zahraničí pracovat někdo fakt schopný, tak mu dobře zaplatíme - líp než by mu platili v USA, Japonsku nebo třeba Jižní Koreji, která taky chce vytáhnout svou vědu nahoru," konstatuje bez známky vychloubání.

Proč tedy i ostatní české vědecké ústavy nežijí z bohatých výsledků svého výzkumu?

"Ne všechno se platí tak dobře jako léky, které jsou jednoznačně naším největším komerčním úspěchem. Prodali jsme licence celkem na deset lidských i veterinárních léčiv," vysvětluje ředitel Havlas. "I jiné ústavy spolupracují s průmyslem, ale nevydělají si tolik, jako se podařilo nám. A ústavy zaměřené na společenské vědy ovšem takovou možnost vůbec nemají."

Ale hlavně - prvořadým úkolem Akademie věd, stejně jako obdobných výzkumných institucí ve světě, není vydělávat peníze. V Akademii věd se dělá především takzvaný základní výzkum. To znamená, že se její vědci snaží objasnit, jak příroda funguje. A teprve na těchto poznatcích se mohou stavět praktické aplikace. Bez základních znalostí, a také bez zvládnutí poměrně obtížného vědeckého "řemesla", tedy spousty praktických dovedností, není možné na zásadní vynálezy ani pomyslet.

Výsledky po čtyřech desetiletích

Dá se to přesně vidět i na lécích z laboratoře profesora Holého.

"Není to tak, že se sejde pár chlapíků a řekne si - vymyslíme nový lék," říká Martin Fusek, který má v ústavu na starosti přenos technologií do praxe.

Chemik Antonín Holý je autorem účinných látek hned pro několik protivirových léků.
Chemik Antonín Holý je autorem účinných látek hned pro několik protivirových léků. | Foto: ÚOCHB AV ČR

U léků profesora Holého vše začalo už v šedesátých letech. Tehdy zdejší vědci začali zkoumat biologické účinky některých syntetických látek. Až na přelomu století pak díky tomu mohl profesor Holý dokončit syntézu chemických sloučenin, které zastavují množení nebezpečných virů a staly se z nich úspěšné léky.

Fatální dopady

Právě proto, že výzkumy směřující k novému objevu trvají desítky let, vědce znepokojuje návrh nových pravidel financování výzkumu v Česku, který připravila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Podle nich se totiž přeruší dlouhodobá kontinuita výzkumu. A tedy i jeho možné využití.

"Během tří let to má ústavům Akademie srazit rozpočet na polovinu. To je pro většinu z nich fatální situace," hodnotí docent Fusek.

Návrh financování vědy má v podstatě dva hlavní pilíře. Tím prvním je hodnocení výsledků práce. Myšlenka je taková: Každá publikace či patent z různých ústavů dostanou určitý počet bodů, takže když se na konci sečtou, půjde srovnat úroveň ústavů z velmi vzdálených oborů, a přidělit jim peníze. Systému mechanického srovnávání vědci začali říkat kafemlejnek.

Hodnocení jako za komunistů

"Tady se nehodnotí kvalita, ale kvantita. Ale není to nic nového, tohle jsem už zažil v sedmdesátých letech," vypráví ředitel Havlas. "Tehdy se ústavy začaly hodnotit podle počtu patentů. U nás jsme jich pak během roku podali tisíc. Všichni jsme věděli, že z nich nic užitečného pro praxi nebude, ale následné hodnocení bylo v pořádku."

Podobně je to i nyní: Za český patent se - na rozdíl od evropského - neplatí velké poplatky. A patentovat je možné cokoli. Takže vědci, pokud chtějí v kafemlejnku obstát, budou muset nějaký čas věnovat místo práci vyplňování patentových přihlášek na nevyužitelné nápady.

"Máme tady návštěvní knihu odborníků, včetně nositelů Nobelovy ceny, které jsme k nám pozvali přednášet. Přijeli, protože náš ústav má ve světě jméno. O to teď může česká věda přijít," ukazuje ředitel Zdeněk Havlas.
"Máme tady návštěvní knihu odborníků, včetně nositelů Nobelovy ceny, které jsme k nám pozvali přednášet. Přijeli, protože náš ústav má ve světě jméno. O to teď může česká věda přijít," ukazuje ředitel Zdeněk Havlas. | Foto: Josef Tuček

"V hodnocení se vůbec nepřihlíží ke skutečnému využití patentů v praxi. My máme patenty, které přinášejí do republiky spoustu peněz, ale žádné extra hodnocení nedostaneme," poznamenává ředitel Havlas.

Sviťte méně

Druhým pilířem nového systému financování je snížení takzvaných institucionálních prostředků, neboli peněz na každodenní provoz, od účtů za elektřinu po platy. Mají postupně klesnout až na polovinu současného stavu.

Peníze odebrané Akademii věd mají dostat v malé míře vysoké školy a pak hlavně průmyslové podniky na vlastní výzkum. Dřívější resortní výzkumné ústavy byly totiž v devadesátých letech zrušeny, a dnešní podniky obvykle žádný výzkum nemají. Měly by si jej tedy nyní znovu postavit.

"V podstatě stát zničí fungující Akademii věd, a tím si v horizontu několika málo let odřízne možnost praktických aplikací, které z její činnosti plynou," shrnuje docent Fusek.

Nechtěl bych být v kůži kolegů

"V našem rozpočtu představují institucionální prostředky od státu jen deset procent; dvanáct procent pak činí různé domácí i zahraniční granty. Celý zbytek jsou peníze, které dostáváme jako licenční poplatky. " vysvětluje ředitel Havlas. "Ale pro jiné ústavy představují institucionální prostředky celou polovinu rozpočtu. Nechtěl bych teď být v jejich kůži."

V laboratoři Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze.
V laboratoři Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. | Foto: Josef Tuček

Šéf nejbohatšího výzkumného ústavu v zemi věří, že jeho instituce je zabezpečena. Až skončí platnost dnešních patentů, budou mít už určitě jiné. Jeden lék na leukémii, založený na jejich chemické látce, je právě v klinickém testování. Navíc zrovna patentovali látku, o níž předpokládají, že by mohla pomáhat při léčbě mozkové mrtvice.

Nové výsledky se mohou zrodit také například z výzkumu kvantových vlastností organických molekul. Jak to tak ve vědě bývá, zní to obecně a těžko srozumitelně. Nicméně výzkumníci doufají, že barviva z těchto organických sloučenin by mohla zvýšit účinnost solárních článků při přeměně slunečních paprsků v elektrickou energii. Což by se samozřejmě hodilo při hledání náhrady za fosilní paliva.

Bez spolupráce se neobejdeme

A přesto se zdejší vědci nových finančních pravidel obávají.

"Máme tu třeba jednu látku, kterou jsme vyvinuli a myslíme si o ní, že by mohla pomoci při léčení imunity," opatrně popisuje Martin Fusek, aby nevyzradil víc, než zatím vědci publikovali.

"Potřebujeme proto, aby nám ji otestovali v jiném ústavu Akademie, už to máme domluveno. Když ale tamější ústav nebude vůbec mít peníze na udržování svých laboratoří, náš společný projekt se prostě nemůže podařit. My jsme chemici, nemůžeme si ještě ve velkém stavět biologické laboratoře, a nemůžeme ani mít dlouholeté vědecké zkušenosti v souvisejících oborech, jako mají naše partnerská pracoviště."

Plaťme jen kvalitu, ale neničme všechny

Ředitel Havlas vypočítává, že prakticky všechny výzkumné skupiny v jeho ústavu spolupracují s jinými instituty Akademie na společných projektech.

"Pokud se Akademie zhroutí, ohrozí to i náš vlastní výzkum. Budou nám chybět domácí partneři, s nimiž bychom mohli spolupracovat," děsí se Zdeněk Havlas. "Jejich schopní vědci odejdou pracovat do zahraničí. A naši výzkumníci pak také, když uvidí, že v této zemi není perspektiva ani pro jejich nápady."

Zdeněk Havlas nenamítá proti možnostem změn v používání státních peněz na financování vědy: "Dokážeme pochopit, že stát zvládne financovat jen některé obory výzkumu. Je také možné platit jen za kvalitní výzkum a nedat peníze těm, kteří dlouhodobě žádné pořádné výsledky nemají. Ale to, k čemu nynější návrhy směřují, je široká devastace české vědy."

Ústav organické chemie a biochemie je světově proslulý, vědecky úspěšný a ještě i bohatý. Jestliže se i tady bojí nových pravidel financování, je to podstatná indicie vedoucí k závěru, že s těmito novými pravidly nebude něco v pořádku.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy